Základní stránka
V severním Řecku jsme (1998) na doporučení známých (1997) stanovali na poloostrově Sithonia (prostřední z trojice Athos-Sithonia-Kassandra) v textilním kempu ve vsi Kalamitsi nedaleko města Sarti (turistické restaurace, obchody, výlety lodí k Athosu,...). Jeho pláž byla obyčejná - písek, textiláci, rybáři, výletní lodě.
Nocovali jsme v kempu na severním konci pláže, oddělené od sousední (severnější) N-pláže skalnatým výběžkem.
Po asi desetiminutové procházce pěšinou napříč výběžkem (1. obrázek) se objeví tato severnější pláž (2. obrázek) a
za chvilku se otevře panorama a po sestupu
jsme v jiném světě (3. obrázek).
Asi 300 metrová N-pláž byla zcela bez civilizačních vymožeností.
Nepočítám-li řecké N-stanaře (10-15 lidí), kteří si tu hrají na Robinsony. Ti tu tráví celé týdny bez cesty přes kopec (tedy občas se někdo na loďce vypraví pro pitnou vodu, ta na N-pláži bohužel není). Jídlo si loví v moři, pečou na ohýnku,... Navzájem si předčítají (asi řeckou klasiku :-)), pinkají badminton, navečer zpívají lidové písničky za doprovodu jakýchsi drnkátek, klapátek a pískátek. Romantika.
Povrch N-pláže od jihu začíná jemným pískem, přes hrubší a oblázky, pak končí
vápencovými skalami na severním. Vyberou si zde místo jak děti na stavění báboviček a zahrabávání, tak. ti, kteří radši hrubý písek, který nevleze úplně všude. Ti jsou někde uprostřed. A potápěči, kteří mezi útesy honí hejna rybek nebo chobotničky, ti si libují na severních skalách. Jediné, čeho si tu moc neužijete, jsou pořádné vlny. Před otevřeným mořem je zátoka z velké části chráněna skalními výběžky, které ji oddělují od sousedních pláží. Mezi skalami se ovšem vyskytují ježci.
Za dalším skalním výběžkem (v pozadí na 3. obrázku), který je krásný pro N-vycházky, a kde kromě náhorní planiny je i plno vápencových prolézaček, je asi po kilometru (možná víc?) další (část je vidět v pozadí na 2. obrázku), ještě větší, asi dost špatně přístupná pláž (nejlíp z moře), kam jsme přes nepříjemné křoviny a skaliska nikdy nedošli. Jen jsme tam vídali pár ještě opuštěnějších Robinzonů, ovšem s jachtami kotvícími v zátoce.
A ještě přeskočím na opačnou stranu, na pláž sousedící s Kalamitsi (přes skály)
jižně (je v dálce na 1. obrázku). Ta je kompletně zabraná dalším kempem.
Ten je sice taky textilní, ale na nejjižnějším konci, kam jsme párkrát zašli "na vlny" se někteří (pokud jsme si všimli, tak čeští) jedinci s textilem v oblasti mezi stanem/karavanem a mořem také nezatěžovali.
Pro výlety nám přišly zajímavé vsi ve "vnitrozemí" poloostrova (například Sikia), kde se turisti moc
nevyskytují. Protože jsme tam nebyli autem, ale s cestovkou (zadejte si do googlu: Kalamitsi+doprava) autobusem, jezdili jsme stopem. Docela to šlo. K dispozici byla ale i půjčovna skůtrů, i místní autobus občas jede.
Takže shrnu dojem: docela slušný.
Hlavní dva mínusy - oblékání do kempu a dost dlouhá cesta (bus přes Rumunsko).
Hlavní plusy - rozmanitost N-pláže na pár stech metrech a řecký folklór, nehraný extra pro turisty.
Fakt je, že čas letí a svět se mění, ale snad ...
na-nu
post.cz, 1998
Základní stránka