Aprílové zahájení
2005
První letošní aprílový víkend
vzbudil i toho nejtrvrdšího n-spáče
Interaktivní MAPA OPLATILU
Konktakt
Teplota 19°C, bezvětří a nefalšovaná
touha vyrazit letos poprvé k vodě. Tak to byly naše
hlavní motivy, proč aspoň na pár hodin opustit svoje záhony na
zahradě a vyrazit s ostatními klubáky na první letošní sraz u
Oplatilu. Těch se dostavil úctyhodný počet, skoro 30 naturistů.
Už cestou od auta jsme ale potkávali i další naturisty ze sousedství
našeho sportoviště, jak si to s hráběmi mašírují každý k tomu
svému místečku, které si po zimě zaslouží trochu údržby. Takže
tuto první dubnovou neděli - 3.4.2005 se u Oplatilu hrabalo, sbíralo,
pálilo, prostě aby na zahájení sezony byla naše skvělá lokalita
zase jako ze škatulky.
Příchod naší rodiny na hřiště byl pro mě celkem dobrým šokem,
protože na místě už bylo asi deset lidí, na hřišti ani jehlička
a i ostatní místa byla už vyhrabaná :-). Takže místo loňského úporného
zápasení se stromy a keři jsme letos přišli už k hotovému.
Tak jsem se pustil do dalších úděsně do sebe navzájem prorostlých
keříků, abych začal s budování dalšího hřiště. To bude věnováno
dětem, které tady budou mít vlastní síť a více místa pro svoje
hry.
Opravdu skvělé počasí bez mráčku
ale brzo vyprovokovalo k natažení sítě a prvnímu letošnímu
volejbalu pod širým nebem. Hrálo se až do 18 hodin. Mezitím přišly
na řadu ještě taky kotletky, buřtíky, párečky a podobné
laskominy. Odpoledne tedy uběhlo nečekaně rychle a jindy nezničitelné
dětičky k večeru už sotva plandaly nožičkama.
Já
jsem se pustil do vysazování keřů tamaryšku a pustorylu, aby nám
to v létě na hřišti pěkně rozkvetlo a vonělo. Zlí jazykové sice
varují, že v těchto místech je všechno odsouzeno ke zničení
vandaly, ale na druhou stranu jsem slyšel dost hlasů, že do těchto míst
chodí "samí slušní lidi". Takže pokud se tamaryšky uchytí
a rozkvetou, tak jsem si vybrali místo opravdu u slušných lidí, uvidíme.
Jinak byl tento víkend opravdu zvláštní - nikde ani lístečku,
teplo jako v létě, všude spousty lidí...
Myslím, že po Medardu budeme vzpomínat, jak jsme se 3. dubna potili a
vyhledávali stín před pražícím jarním sluncem.
Tímto jsme taky kolektivně zavrhli další hry v tělocvičně a
dohodli se na dalších volejbalech už jen venku.
|