NATURISTA Hlavní strana

Naturistické lokality Česká republika

NUDA & NATURA  Největší forum v ČR

NATURRELAX Pražští naturisté Tábor Nodropedů

 

Na setkání Nodropedů padla otázka "jak to vlastně na té Silvě vypadá". Pokusím se to dokumentovat např. na 1.turnusu loňského roku.

V sobotu ráno jsme se pomalu, ale jistě sjížděli na molu v Omiši. Já tam musel být brzo ráno, připlula "spřátelená" jachta a dovezla nám kajaky a další výbavu, kterou do té doby používala naše partnerská CK. Pak přijela nějaká osobní auta, přišli němečtí naturisté od vlaku, přijel autobus z Čech a další z Moravy, přijeli místní linkou kolegové od vlaku z ČR, Jadran Expressu. To již však byl jak mobily, tak dalekohledy sledován kontrolován příjezd jachty Silva. Po přistání začalo velké objímání a kapitánem a kuchařkou, nastěhování, doplnění zásob do kuchyňských skladů. Účastníci se zásobili ve směnárnách kunami, na trhu ovocem, v restauraci kaloriemi. Kapitán se rozloučil s manželkou a jachta vyrazila směrem Šoltě. Cestou k tomuto ostrovu jsme se samozřejmě poprvé vykoupali a hned nastal menší problém - polská naturistka, ač z Gdaňsku, neuměla plavat. Nevadilo, obdržela plovací záchrannou vestu (a do konce turnusu se naučila plavat). Navečer jsme dopluli do Stomorské, malého přístavu, kde zrovna probíhaly jakési oslavy s tancem, muzikou, grilováním. Nastal další problém - rozbolela mě osmička vpravo dole, a to velmi hodně. Posádka dostala za úkol to vyřešit.

Po ranní koupeli jsme vyrazili do nedělního úseku naší plavby, dlouho kotvili v zátoce, koupali se, závodili na kajacích, hráli ve vodě americkou košíkovou. Večer jsme dopluli do starobylého městečka Trogir, s mnoha cukrárnami, vinárnami, obchůdky, trhem, ... Mě však zajímal zejména zubař. Dalo to posádce, hlavně kuchařce hodně práce, ale v noci, okolo 22.30 hod. jsme měli schůzku se zubařkou u zamčené polikliniky, poté temnými chodbami doklopýtali do ordinace a já přišel o zub. Pohoda. Ráno jsme vypluli směrem na severozápad, opět "makali" ve vodě, abychom večer zakotvili v zátoce před Šibenikem a zde i prožili noc "na kotvě". Náš vzdálený příbuzný vytáhl kytaru a nocí se linuly sprostonárodní písně. Posádka a naši němečtí kolegové byli u vytržení. Ráno jsme dopluli do Šibeniku, kde čekalo na všechny velké překvapení (tedy kromě mne) - na molu na nás čekala kontrola z míst nejvyšších, prezident INF, jeho sekretářka a jeho manželka, ředitelka naší partnerské CK Miramare Reisen. Cestovali z Alpe Adria a přijeli se na Silvu podívat. Již společně jsme se vydali po řece Krka k jejím vodopádům (s koupáním pod peřejemi) a zpět do Šibeniku, kde nás "kontrola" po večeři opustila. Ráno jsme již vyrazili směr "Kornati", opuštěná oblast desítek či stovek ostrovů a ostrůvků. Kapitán si neodpustil své parádní číslo, plavbu těsně podél mohutných skalních útesů. Zakotvili jsme v Levrnace, u ostrůvku s 2 restauracemi, písečnou zátokou, ovcemi a hlídacím psem. Nastal další z očekávaných hitů plavby - "vrtění jehněte". Posádka sehnala rozmarýn, kapitán prošpikoval jehně kořením a slaninou a posádka šla "vrtět". Tato procedura trvá přibližně 6 piv a kapitán je poté obvykle dosti veselý. I tentokrát se povedlo - ihned po rozporcování (další z kapitánových obřadů) se Ivan vydal do vody (neobvyklé) a dokonce na kajaku. Poťouchlé dívky v zájezdu ho "udělali", což byla velká rána pro jeho pěstovaný účes. Samozřejmě po večeři následovala kytara, noční koupání, ranní koupání a plavba zpět směrem k pobřeží, Silva se proplétala mezi ostrůvky Kornátů, aby nakonec zakotvila na další noc ve Zlarinu. Další den jsme pokračovali dál směrem k Omiši, koupali se opět u Šolty a na noc zakotvili v Nečujamu. To jsme si dali. Toto dosud poklidné místo se změnilo na staveniště, vyrostlo zde apartementové městečko a ještě přímo v sezóně zde dokončovali bazén s barem. Nám to tak moc nevadilo, my zde jenom přenocovali, ale představa, že trávím dovolenou na pláži za níž jezdí bagry, buldozery, auta s betonem a neustále zde řežou dlaždice - to je teda věc. Místní čeští turisté však byli spokojeni - dostali za "odměnu" zdarma polopenzi. No a v sobotním ránu už jen rychlý přesun do Omiše, pro auta k plavčíkovi, na autobus, na vlak a domů.

 Samozřejmě k pobytu na lodi patří i určité "procedury" - ranní vycházka do kavárničky co nejblíže molu a jachtám či pohupujícím se lodičkám na cappucino a štamprdličku koňaku, večerní posezení u "kupu", či-li zmrzlinového poháru. Zkušení borci již ví, že si mají přivézt nepromokavé spacáky (v noci padá rosa) a v nich usínat pod nebem plným hvězdiček, že si mají na cestu zpět připravit kalhoty "na gumu", neb zcela zákonitě musí díky péči kuchařky Daniely ztloustnout. A vůbec - již jste někdy ochutnali chobotnicový salát, nebo fritule (něco jako naše koblihy? Ty jsou bez náplně, zato v těstu s rakijí, becherovkou, koňakem, ..), a to už se raději neptám na nadívané rybičky (pár malých rybiček, bez páteře, hlavičky a ocásku, spojený chutnou nádivkou, obalený a osmažený na oleji). To se nedá popsat - to se musí zažít.

ing.Hájek, Natur Travel