Vela Farska - ostrov Brač (Chorvatsko) 
Podrobný cestopis o cestě a pobytu na tomto ostrově
12. září 2005 Autor: Ivo Přemyslovský  NOVÁ FOTOGALERIE

Zdravím všechny příznivce naturismu.
Už se nám blíží podzim a je čas se podělit o zážitky z letošního léta. Po několika letech strávených v chorvatských kempech ve vlastním stanu jsme se letos rozhodli využít služeb cestovních kanceláří a přes společnost Adriadatabanka jsme si zajistili spolu se známými pobyt v apartmánu v zátoce Vela Farska na ostrově Brač. Neodradil nás ani text v popisu polohy apartmánu, kde se říká, že do zátoky vede jen polní cesta vhodná pro džíp bez možnosti příjezdu až k apartmánu, že k nejbližší civilizaci je to 10 km a v apartmánu není elektřina ani vodovod. Prostě pravá robinzonáda. Vela Farska je kouzelná zátoka na jižní straně ostrova Brač vzdálená 10 km západně od Bolu. Podle pokynů cestovky jsme se po přeplavení na ostrov vydali do obce Nerežišče, kde jsme kontaktovali majitele apartmánu. Ti nás velmi srdečně uvítali ve svém domě a pohostili pršutem, sýrem, vínem a dalšími domácími laskominami. Poté jsme se vydali k apartmánu. Jeli jsme auty za majitelem, který nás vedl. Do Bolu jsme mu ještě stačili, ale jakmile jsme opustili asfaltovou silnici, ztratil se nám v oblaku prachu. Pod pojmem polní cesta jsem si představoval všelico, ale opravdu jsem nečekal, že půlku pojedu na první rychlostní stupeň a že několikrát se z podvozku ozve rána zvěstující utržení výfuku. 

Po 10 km jsme se konečně dokodrcali do vysněné zátoky, ovšem k apartmánu jsme opravdu nedojeli. Poslední úsek cesty měl klesání 40% a i pro terénní čtyřkolky to byl oříšek. Nezbylo tedy než posledních zhruba 250 m vše odnést v rukách do domku. Po vyskládání aut jsme museli své plechové zaprášené miláčky odvést zpět na protější stranu zátoky, kde bylo vytvořeno menší parkoviště. Auta byla sice na dohled z domku, ale pěšky vzdálená asi 1 km. Poté jsme se začali zabydlovat. Domek byl menší, ale útulný a docela dobře vybavený. Sporák i lednička byly na propanbutan a dokonce zde byla i elektřina na 220V, kterou napájelo sluníčko z fotočlánků. Za zdroj vody sloužil rezervoár s dešťovkou pod domem. Na naši otázku, zda je voda pitná, nám majitel tvrdil, že je to voda té nejlepší kvality. Poté, co jsem zjistil, že do rezervoáru opravdu vedou všechny okapy ze střechy, jsme raději volili pro přímou konzumaci námi dovezenou balenou vodu. Z místní vody jsme pouze vařili. Poté jsme se zajímali o koupelnu. Ta se zde nacházela i se splachovacím (nebo spíše zalévacím) záchodem, ale do další výbavy patřil pouze jeden lavor bez odpadu. O sprše jsme si mohli nechat zdát. Tento problém jsme si vyřešili po svém a to tak, že za sprchový kout nám sloužil plácek pod schody do domu, kde jsme se polévali vodou ze džberu. Že na nás sem-tam hleděli obyvatelé dalších domů nad námi, nám bylo celkem jedno a plavky jsme rozhodně při koupeli nepoužívali (nejsme VyVolení). Ale co by člověk neobětoval pro pobyt v krásné přírodě. A ta stála opravdu za to – vinice, kvetoucí agave, vůně tymiánu a fíkovníky vytvářeli neopakovatelnou atmosféru. V zátoce Vela Farska se nachází krásná oblázková pláž s křišťálově čistou vodou, na které se vyskytovali pouze lidé ubytovaní v zátoce, takže více jak 20 lidí jsme na ni za celý týden nespatřili. Žádný vřískot italských dětí, žádné motorové čluny. Pláž měla jen jedinou vadu – a to velkou červenou ceduli NO FKK. Jeden pokus o porušení zákazu vyvolal okamžitou reakci domorodců, takže jsme raději zanechali dráždění ortodoxních křesťanů a poohlídli se po blízkém okolí. A úspěšně. Pět minut od naší zátoky se nacházela další menší zátoka s menší, ale stejně krásnou pláží, která byla navíc celý den částečně chráněna stínem z borovic. 

Tuto pláž jsme na celý týden „anektovali“. Byl to krásný relaxační víkend bez civilizace, zmrzliny, aut a motorových člunů a plavek v lůně překrásné přírody. V rámci ochrany spodku vozidel jsme zavrhli i původní plány na jeden výlet do Bolu. Raději jsme ho nahradili pěší vycházkou do zátoky Blaca, ze které se pěšinou v údolí dostanete po 40 minutách ke skalnímu klášteru obývanému mnichy. Všem návštěvníkům Brače tento výlet doporučuji. V naprosté pohodě utekl celý týden a nastala cesta domů. Odnosili jsme opět vše do aut a vydali se cestou do Bolu. Možná jsem se naučil kličkovat mezi kameny a nebo jsme odlehčili autu o zásoby vody a jídla, rozhodně na zpáteční cestě jsem ani jednou nešrtl spodkem vozu. V Bolu jsme se rozhodli ještě navštívit proslulou pláž Zlatni Rat. Podle popisů na internetu jsme se raději vydali na západní okraj, který je zaslíben naturistům. Na hlavní pláži jsem se opět setkal s proslulými cedulemi NO FKK. Ale čím západněji, tím zákaz přestával platit. Pláž Zlatni Rat je opravdu překrásná, ale o klidu a opuštěnosti zde nemůže být ani řeč. Tak jsme se ještě naposledy rozloučili s mořem a ujížděli k domovu. Možná jsme byli jedni z posledních návštěvníků, kteří si naši zátoku opravdu vychutnali, protože přes ostrov se staví nová komunikace, která by měla již příští rok spojit tyto oblasti novou asfaltovou cestou s civilizací. A tím skončí i výjimečnost místních opuštěných pláží a nedotčené přírody.

Tímto článkem bych chtěl přispět k vyššímu využití této lokality, protože bylo skoro neuvěřitelné, že v takovém ráji jsme byli jediní (alespoň podle přehledu rezervací), kteří si tento apartmán letos vybrali pro pobyt (Adriadatabanka-apart. Nigojević). Proto ho doporučuji všem, kteří nejsou zhýčkaní civilizací, chtějí ušetřit a odpočinout si v krásném koutu Chorvatska.

..

Odkaz: FKK na Brači (Zlatni Rat) (popis, foto, mapy)
Diskuze: Naturismus na jadranských ostrovech