Sinice a koupání – staronový fenomén 
Jiří Klicpera, nezávislý ekolog

Aktuální kontrola  kvality vody     *      Archiv kontrol kvality vody 1999-2003      

Nejprve právní a technické školení

Pro koupání platí v ČR od r. 2001 nový hygienický předpis, kterým je vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 464/2000 Sb. s řadou povinných kriterií. Další právní úprava je v novém vodním zákoně, který pod číslem 254/2001 Sb. platí od 1.1.2002 s novelizací 2003. Lokality vhodné ke koupání jsou uvedeny ve vyhl. 159/2003 Sb. Kontrola by měla být u úředně schválených koupališť prováděna ve 14 denních intervalech, a to na náklady provozovatele.

Z důležitých indikátorů kvality vody pro koupání, o kterých je řeč na těchto stránkách, je možno poukázat na obsah mikroorganismů - nyní je povoleno maximálně 10.000 organismů fytoplanktonu pokud ovšem netvoří vodní květ, doporučená hodnota je méně než 2.000 organismů v 1 ml vody. Průhlednost vody by neměla být menší než 2 metry, nejméně však 1 metr. Biologický stav (index saprobity IS = 1 až 5, 1 nejlepší, 5 nejhorší) má být nejvýše 2,5 a doporučuje se pod 2,2. Kriteria jsou shodná v naší vyhlášce i evropské normě (Směrnice 76/160 EEC v platném znění). Hodnota pH by neměla vybočit z mezí 6-9, což je důležitá hranice pro vodní organismy. V důsledku intenzivní fotosyntézy však může být  acidobázická rovnováha posunuta.

Ve vodách je kontrolována řada důležitých položek (přes 80), které se dají rozdělit na fyzikálně-chemické, mikrobiologické (bakteriologické) a hydrobiologické. Ty poslední jsou jakýmsi výsledkem i těch předchozích a pokud jsou v pořádku, signalizují, že voda je v pořádku jako celek, není znečištěna, má příznivý kyslíkový režim a neobsahuje toxické látky. Jestliže je složení spektra organismů posunuto mimo obvyklý normál, můžeme již poznat příčiny a historii změn. Jedním z takových skupinových ukazatelů je také průhlednost vod, která nám společně s barvou vodní vrstvy velmi rychle napoví mnoho o ostatních parametrech. Je ale třeba hodnotit vždy všechny parametry pohromadě, skupinově a s přihlédnutím k celkovému vývoji na příslušné lokalitě. Každá voda má svůj vlastní životopis.

Operativní servis stavu našich koupališť pomocí biologických indikátorů, které jsou rychle zpracovatelné a spolehlivé, ale nenahrazují úplný rozbor kvality vody provádí Ing. Jiří Klicpera - Inženýrská ekologie. Provozovatelé si jej mohou vyžádat nebo konzultovat na adrese klicpera@iol.cz nebo na tel-fax 466 921 106.

Takhle se zpracovává rozbor. 10 ml vzorku se nejprve zahustí odstředěním ve speciální zkumavce a zahuštěný vzorek se přenese do počítací komůrky podobně, jako se počítají krvinky při kontrole krevního obrazu. Pod mikroskopem se musí určit, které organismy a v jakém počtu se ve vzorku vyskytují, potom se data přepíšou do počítače a dostaneme čísla, o kterých byla výše řeč. Trvá to tak 1-2 hodiny pro každý vzorek. Ve vzorcích bývá obvykle k vidění 5 – 150 druhů mikroorganismů, v našich čistých vodách tak do 25 druhů a jejich zastoupení je s různou četností. Některý organismus se najde jen jeden, některé mohou ve vzorku zcela převažovat a může jich být tisíce v 1 ml. Každý z nalezených organismů hovoří o tom, jaká je voda a co v ní je, jen to o něm musíte vědět.

Co je dobré vědět o sinicích

V současné době se hodně píše o nebezpečí toxických sinic, někdy nazývaných také cyanobakterie podle jejich převážně šedozelené barvy. Ty jsou jedním z nejstarších organismů na naší planetě, hned po prvních bakteriích. Není to tedy žádný nový fenomén. Je ale pravdou, že dříve se o jejich nebezpečí tolik nepsalo. Sinice jsou známy již z biblického podání a například Rudé moře má svůj název právě od sinic a řas s rudým pigmentem. Sinice totiž nemají v buňkách ještě vyvinutý chlorofyl, ale jiná barviva a jiné zásobní látky. Mohou způsobit třeba také zelené či modré zbarvení sněhu a také při vypití většího množství sinic při napájení i úhyn dobytka, jejich toxiny jsou totiž výrazně jedovatější, než jed kobry. Naším štěstím je, že sinic a jedu je ve vodě obvykle mnohem méně, než je pro naši otravu zapotřebí. Je ale popsán případ z Británie, kdy lovecký pes plaval pro střelenou kachnu, přitom se napil vody a polkl koláč plovoucích sinic a na místě uhynul.

Sinice jsou spolu s řasami součástí fytoplanktonu nebo nárostů na ponořených předmětech, částech rostlin nebo i přímo na dně. Některé planktonní sinice mají schopnost tvořit ve svých buňkách bublinky plynu, vystoupat s jejich pomocí k hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). Na některých lokalitách dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.

Jaké zdraví škodlivé látky sinice produkují a jaké může mít koupání ve vodě se sinicemi následky ?

Ø      Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma, ekzémové příznaky. Byly u nás popsány na mnoha místech a sám jsem takové viděl i na Mělicích.  Alergické reakce mohou ale vyvolat i některé řasy.

Ø      Sinice také mohou produkovat různé toxiny (jedovaté látky). Podle toho kolik a jakých toxinů se do těla dostane se liší i projevy: Od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice, a dokonce případy úmrtí lidí po pravidelném pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic.

Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody (až 1 - 2 dl) a v ní i přítomné sinice a také toxiny, které jsou v nich obsaženy. Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více a jejich tělesná hmotnost je menší. Pokud sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytnout přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě.

Pokud se však ve vodě objeví vodní květ a dojde k jeho náhodnému polknutí, může následovat i vážné poškození zdraví. Je však třeba říci, že přítomnost sinic ještě neznamená vyslovenou závadnost vody. Ta je dána až množstvím a druhem sinic.

Jak poznáme, jestli voda, ve které se chci vykoupat, obsahuje sinice nebo řasy ?

Zda jsou ve vodě sinice nebo řasy lze rozeznat následujícím hrubým testem: Láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod) naplníme po hrdlo testovanou vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na slunci. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.

Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

Několik rad

Ø      Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit. Při zvýšeném výskytu sinic a zejména v době při jejich maximu a odumírání je voda cítit „po rybách“ nebo „po plísních“.

Ø      Pokud vás bude zajímat, zda se ve vaší rekreační nádrži sleduje kvalita vody, obraťte se na příslušnou hygienickou stanici – odkazy jsou i na tomto serveru. Hygienická služba však sleduje většinou z finančních důvodů jen nádrže, které jsou určeny vyhláškou 159/2003 Sb. Pro Pardubický kraj to je rybník Hluboký, přehrady Seč, Pastviny, písník Březhrad (!), rybník Dlouhý u Lanškrouna, nádrž Březina a Rosnička u Svitav. Navíc sledují občas i Mělice.

Ø      O zvýšeném výskytu sinic na řízených koupalištích ve volné přírodě by veřejnost měla být informována provozovatelem (např. výstražnými tabulemi).

Ø      Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo oficiální koupaliště, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných orientačních metod na rozlišení řas a sinic.

Ø      Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání nezůstávat v plavkách, osprchovat se čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní (a zejména pod plavkami) po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako "rozmočenou kůži prstů", která více přijímá látky ze svého okolí. Tohoto jevu se využívá například v různých přísadách do koupelí, v případě sinic by však šlo o látky, které lidskému tělu rozhodně neprospějí.

Ø      Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají. Na Pardubicku převažují větry od západu, nafoukaný květ bývá tedy nejčastěji na východní straně nádrže.

Ø      V případě, že je již někdo postižen alergickou reakcí, je dobré navštívit lékaře a popsat, o co se jedná a lékař může předepsat některá antihistaminika. Ta můžou reakci snížit a zejména odstraní ekzémové příznaky – svědění a zarudlost kůže. Sami si je ale neaplikujte, zejména ne u dětí.

Proč zrovna sinice v létě, když se chceme koupat?

Každou vodní nádrž můžeme přirovnat k louce nebo zahrádce. Jednotlivé organismy (stejně jako plodiny) mají vždy svůj čas, kdy je hnojíme. zaléváme, sklízíme a kdy je třeba na té louce vystřídá jiný druh. Na louce máme na jaře sasanky a petrklíče, pak pampelišky a trávy a nakonec třeba ocúny nebo bodláky. Hnojením si můžeme ještě přidat na jejich vzrůstu. Úplně stejně je tomu ve vodě – na jaře jsou třeba v převaze zlaté řasy a rozsivky, pak přijde čas sinic, potom zelených řas a zase sinic a k podzimu třeba zase rozsivky s křemičitými schránkami. A jako každá louka má jiné složení svých květin a trav, tak stejně je tomu u vodních nádrží. Záleží to ale na mnoha parametrech, nelze to svádět jen na hnojení polí. Sinice si totiž dokázaly poradit dávno před námi a naučily se tenkrát využívat třeba i vzdušný dusík……

Umíme dokumentovat i velice čisté nádrže téměř bez obsahu živin, které pravidelně „kvetou“ a jiné, které i přes vysoký obsah živin nekvetou téměř nikdy. 

Závěrem je třeba poznamenat, že sinice jsou pouze jedním ze zdravotních rizik při koupání v přírodě. Při výběru vodní nádrže nebo toku by se měl každý řídit vlastním rozumem a nekoupat se ve vodě na první pohled znečištěné (olejovými skvrnami na hladině, zápachem, vrstvami bahna na dně apod.). Informace o sinicích lze také získat na internetové adrese http://www.sinice.cz/. 

A jak takové sinice vypadají pod mikroskopem? Třeba rod Anabaena je v Oplatile a dnes již v nepatrném množství někdy i na Hrádku reprezentován asi takto, velikost jednotlivých buněk je ovšem řádově asi 2 tisíciny milimetru..... : 

Daleko nebezpečnější je rod Microcystis, jehož kolonie buněk uložených ve slizu bývají až makroskopicky viditelné a v srpnu je k vidění např na Seči a v Mělicích:

Tento rod obsahuje toxin microcystein, který je velmi nebezpečný.

Závěrem bych řekl jedno: Nebojme se sinic, ale chovejme se slušně u každé vody, abychom je zbytečně nepopouzeli. Sinice tu byly na téhle planetě asi o miliardu let dřív než my…..

 Ó Ing. Jiří Klicpera, CSc. Nezávislý ekolog a soudní znalec

Tel/fax 466 921 106 mobil 602 649 164

 klicpera@iol.cz  http://web.telecom.cz/inzenyrska.ekologie 

(poslední dva obrázky jsou převzaty z knihy Štěpánek-Červenka, Problémy eutrofizace v praxi, Avicenum Praha 1974)