ZPRÁVY   Naturistovy cestopisy
Letní setkání Nodropedů 2004
Přes 40 naturistů, milovníků lesů, vod a strání, se letos již potřetí setkalo na trojmezí jižních, západních a středních Čech.  NODROPEDI domovská stránka
FOTOGALERIE je nedílnou součástí tohoto článku a její snímky je zakázáno dále zveřejňovat.      
1. srpna 2004 Ivo Žurek      Kožené dárky pro všechny účastníky darovala firma KROL Sušice

     Když se něco koná potřetí, tak se už nabízí srovnávání, jestli podnik vzkvétá, jde do kytek a tak podobně. V případě Nodropedů a jejich naturistického snažení by se předloňský 1. ročník dal nazvat "S textilem na věčné časy a nikdy jinak", loňský tábor byl pak skutečným a opravdovým setkáním naturistů se vším všudy, nevyjímaje důraz na vysloveně přírodní až naturalistické podmínky tábora. Letošní Nodropedy nelze oproti loňským nazvat jinak než 

Idylka u jihočeského rybníka

Místo u Blatné na Strakonicku na sebe už na dálku  upozorňovalo hlubokými jehličnatými lesy, které skrývaly ze všech stran rybník plný kaprů a pohupujících se divokých kachen. Není tedy divu, že na poloostrově zakrytém doutníkovým rákosím vyrostl rekreační tábor. Ten zde stojí už od roku 1965, takže dnes je dobře ukryt pod letitými borovicemi, které tvoří táboru přirozenou ochranu před sluncem. 

Hned příchod do tábora budí dojem zabydlenosti a soukromí. 
Náš příjezd provázelo typické červencové horko, takže první cesta nevedla do stanu, ale přímo do vod rybníka. 
Tam se to už houfovalo táborníky, kteří od prvního okamžiku plánovali hry a další vyžití na následujících 14 dnů. Osazenstvo bylo letos asi z 1/4 nové, což přispělo k čerstvému povětří do dosud stabilního nodropedského kmene. Objevily se tedy nové hry, keltské tance, noví muzikanti... Bylo tedy jen otázkou času, kdy nad kocelovskými lesy zahlaholí lesní roh, zakvílí australské didgeridoo, flétna indiánské babičky začne svolávat táborníky, nebo skupinka keltských tanečnic v typických řadách a kroužcích zaujme příchozí diváky. 
Začněme ale pěkně popořádku. A ten začíná každého dne ráno. Nodropedy po ránu nečeká nic jiného než

ROZCVIČKA 

Ta je v těchto končinách obzvláště příjemná, protože ihned po vysoukání se ze stanu máte možnost rozeběhnout se po lese, zaplavat si, s ostatními si zacvičit Tibeťany, kuchařům pomoci napumpovat denní zásobu vody, nebo se jen tak poznenáhlu rozprocházet po táboře a své tělo velmi zvolna přivést do stavu ohybatelnosti. To vše v nezapomenutelném naturistickém prostředí, kterého po vlastech českých příliš nenajdeme. Pokud pekař zvládne svoji úlohu, tak nás čeká křupavé pečivo až do Saloonu a po něm třeba

Bahýnko

Toho se urodilo v létě 2004 opravdu dostatek, takže i Nodropedi se ho letos namlsali co chodidla i ostatní části těla ráčila. Soutěže v nejrůznějším potácení se v blátě "kdo vydrží déle" a podobně slavila letos úspěch. Po dokonalém vybahnění se všichni svorně sešli ve vodě k dalším hrám. Teplota byla odpovídající a tak svršky zůstaly po většinu tábora v zavazadlech. 
Jediným zklamáním byl srazový den sobota, která se už v noci z pátku ohlásila silnou bouří a následný den nestál vůbec za nic :'-(
Na plánu byly oslavy několika kulatin, které proběhly za neustálého grilování všeho možného i nemožného. Na tuto sobotu přicestovalo také nejvíce hostů, kteří tak kvůli rozmarů tamtěch nahoře neměli možnost ochutnat pravé nodropedské atmosféry. S lítostí jsme museli odložit i tradiční

Příchod Nodropedů

Ten se v minulých letech odehrával výlučně na souši. V letošních příznivých podmínkách jsme se rozhodli uskutečnit Příchod po vodě. Z našich člunů jsme udělali jakási pojízdná rákosová hnízda a v nich jsme Nodropedy dopravili za halasného pokřiku z protějšího lesa přes vodu do tábora. Tam už čekali náležitě zmalovaní přátelé, kteří předvedli na uvítání něco oslavných básní a tanců. (Vzájemné) malování na těla se pak protáhlo do večerních hodin, kdy už byli všichni tak zmalovaní, že nepomohlo nic jiného než

Indiánská sauna

Je poměrně málo věcí ve světě naturismu, na které má počasí a vůbec teplota jen malý vliv. Indiánská sauna je jednou z nich. Každý jistě zná to příjemné posezení u táboráku, tklivé písně trampíků, šťávou syčící buřtíky, nevysychající soudky oblíbeného píva. Každý taky ví, že u táboráku se začíná většinou halasně a s přibývajícím časem a ubývajícím dřevem se halas postupně vytrácí. 
U indiánské sauny je to naopak. Tam se začne poněkud ospale, někdo jen tak sem tam bouchne do bubnu, aby se jako neřeklo. Bouchání do bubnu je ale mnohdy setsakra provokativní a dovede rozhýbat nejednoho usínajícího. A tu už začínají padat falešné představy o přílišné zimě, teplácích, košilích, tílkách... Pak je nejvyšší čas započít tanec kolem ohně a těšit se na parní lázeň. Tady se atmosféra táboráku začíná od klasického posezení u ohně radikálné měnit. Přítomní už nemají na poklidné podřimování u ohníčku ani pomyšlení a čím dál víc je provokují do červena rozžhavené kameny. Ty se zatím žhaví uprostřed ohně, ale hned jak zmizí poslední Nodroped v útrobách temné sauny (přátelsky ji nazývám iglú), tak šupajdí pěkně za nimi. Více o tomto způsobu sauny zde. Mě letos spíš zajímalo, jestli sauna je jen pro otužilé a otrlé, nebo jestli to může být nezapomenutelným zážitkem pro všechny. 
Je docela s podivem, že mezi zájemci o saunu byli vždy spíše podle vzhledu choulostivější táborníci, do kterých bysme předem příliš otužilosti nevkládali. Nicméně obraz, který vidíte na přiloženém obrázku skýtá zážitek vskutku ojedinělý a věřím, že horká pára střídaná s koupelí při měsíčku a společné sušení se u ohně nedá jednomu táborníkovi zapomenout.

Na letošním táboře se vyrojilo množství nejrůznějších aktivit jednotlivců. Mezi pozoruhodné počiny patřila zamýšlená akce technicky talentovaného Nodropeda Pavla, jenž celý svůj pobyt zasvětil sestrojování vzducholodí. Tyto se pak postupně jal napouštěti horkým vzduchem a odesílati vzhůru. Po kompletním vyhoření několika modelů však své činnosti zanechal a zůstal při klasičtějším sběru lesních plodů a bylin.

Výpravy do okolí

Dílem na kolech, dílem autem jsme během tábora navštívili zámky ve Lnářích, Blatné, Březnici, Orlíku a hrady Zvíkov a Rabí. Velmi rádi jsme přijali pozvání velkého naturisty a přítele Slávka Králíka ze Sušice, který nás velmi štědře hostil ve svém domě a všechny táborníky obdaroval výrobky své firmy KROL. Při své píli stačil ještě při hostině pro všechny zájemce vyrazit desítky kožených provázků na pletení náramků a jiných ozdob z kůže. Také jsme navštívili nejbližší n-lokalitu Skaličný rybník u Písku, kde jsme se zakladatelem lokality Lubošem Benákem prožili příjemný podvečer. Následující den jsme ho rádi přivítali v táboře a prohlédli si album MK UNA Písek.

Velmi lahodný bonbónek na závěr


Na úplný závěr tábora se přímo ze tmy vynořil jeden z nejlepších českých didgeristů a hned zapadl do party. Hned ve tmě rozbalil nástroj z pravého eukaliptu a přímo u táboráku zahrál připravujícím se Nodropedům do sauny. Jak takový mistrovský výkon na didgeridoo vypadá si můžete poslechnout tady. Doufejme, že na příští nodropedské srazy se podaří pozvat i další výborné muzikanty na nejrůznější přírodní nástroje.

Bye, bye Nodropedi 2004

Z předchozích řádků jste opět viděli, jak letošní Nodropedi byli pestří, hraví, vynalézaví, pohodoví a kamarádští. A taky obětaví, se smyslem své volné dny o dovolené neprodřímat ve ztichlém rákosí, ale věnovat se naplno svým zálibám, na které přes rok nezbývá času. Věřím, že každý letos na táboře poznal opět něco nového, co obohatilo jeho myšlení i život. 
Jsem rád, že v současné době, kdy je naturismus chápán téměř ryze konzumně, se najde parta lidí, která nečeká až bude 30°C ve stínu, bezvětří a čerstvě posečená tráva na pláži. Nečeká až co z koho vypadne, aby si z toho po naturisticku mohla ukousnout a zase se převalit na druhý bok. Téměř každý z Nodropedů letos přinesl pro společný užitek něco ze své originality a i když se všechno nepodařilo, celkový dojem z uplynulých dvou týdnů je pozitivní. 
Stejně jako loni hluboce smekám před organizátory a správci tábora. Pro ně jsou celé dva týdny prací od rána do večera a jejich odměnou je práce v hezkém prostředí a pocit pomoci ojedinělému naturistickému počinu u nás. Loňská nastávající maminka v sedmém měsíci letos přikvačila s desetiměsíčním klučinou a místo dovolené na břehu rybníka se ujala hlavních prací v kuchyni. To je myslím příklad z nejlepších. Samozřejmě i další - podnikatel, který řídí firmu přijel i s pojízdnou kanceláří a stihnul jak vést tábor, tak svoje pracovní povinnosti. Díky všem, kdož se svojí měrou podíleli na zdárném průběhu tábora!

Nodropedské výhledy
Letošní místo tábora bylo opravdu z těch nejlepších. Nodropedi jsou ale kmen zkoumavý a neustále hledající. Pro další rok proto hledáme další zajímavá místa pro naše tábory. V úvahu připadají i možné dlouhodobé pronájmy pozemků, či výměnné pobyty s dalšími tábornickými skupinami. Pokud máte zájem, nebo víte o podobných možnostech, tak dejte vědět na email.

NODROPEDI domovská stránka

Nodropedi - tábory 2002 2003

Diskuze na téma: POZDRAVTE NODROPEDY A JEJICH PŘÁTELE! ... další akce Nodropedů