Trasa 2 - PRAHA-ZADAR PLÁNEK
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Udbina - Gornja Ploča - Maslenica - Zadar

Tato základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Severní Dalmácie byla mírně obměněna. Ve svém závěru využívá nově postavený úsek dálnice Gornja Ploča - Zadar (61 km), čímž se vyhýbá poslednímu nepříjemnému úseku "staré" trasy Gračac - Maslenica. Předpokládáme, že z tohoto důvodu většina motoristů nový dálniční úsek použije, navíc by měl motorista ušetřit 1 hodinu jízdy (kilometráž se výrazněji nesníží). "Stará" trasa (bez dálničního poplatku) je nyní uvedena jako alternativa č.1.

Hlavní nevýhody této trasy však stále zůstávájí: na některých úsecích je při sezónním náporu přetížená, např. při placení mýtného na dálnicích ve Slovinsku a Chorvatsku či kolem Plitvických jezer. K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování na Jadran v sobotu (při odjezdu z ČR v noci z pátku na sobotu).

Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka)se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), přes Štýrský Hradec (Graz) až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld - Šentilj.

Krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice do Mariboru (16 km) - dálniční poplatky ve Slovinsku. Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V Mariboru je třeba odbočit na slovinské město Ptuj, na silnici E59, kterou cesta pokračuje až na slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje - Macelj. Tento úsek je velmi pomalý, neboť silnice vede hustě osídlenou krajinou s mnoha vesnicemi.

Nedaleko za slovinsko-chorvatskou hranicí, v Krapině, začíná dálnice do Záhřebu (dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je hornatá, masív Ivančica po levé straně dosahuje přes 1000 m, stejně vysoká je i následující Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Na obchvatu Záhřebu (na jihozápadě) je u dálnice velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Po dálnici pokračuje cesta až do Karlovce, kde opouští dálnici a pokračuje po silnici E 71 směrem na Slunj.

Z Karlovce vede cesta nejprve rovinou, pak řídce osídlenou pahorkatinou Kordunu. Silnice se až do Slunje střídavě přibližuje k řece Koraně. Počínaje Karlovcem jsou podél cesty patrné stopy válečném konfliktu z 90.let 20.stol. - zničené ohořelé či rozstřílené domy apod. Na celé trase až k pobřeží se stále nedoporučuje v zájmu vlastní bezpečnosti vstupovat na označená a ohraničená území, která mohou skrývat nevybuchlou munici, a do volné přírody mimo vyznačené cesty nebo do válkou zničených objektů.

První větší obcí je malebné městečko Slunj (hotel, restaurace). Do řeky Korana se tu vlévá krásným vodopádem říčka Slunjčica. Pokud si chcete vodopády prohlédnout, je nejlepší zaparkovat na odpočívadle hned na kraji Slunje ještě před mostem. Z mostu je také nejhezčí pohled na vodopády a staré mlýny, které jsou poháněné vodou řítící se z vodopádů.

Za Slunjí se terén postupně zvyšuje až k velmi navštěvovaným Plitvickým jezerům (hotely, restaurace, kempy) a tento úsek je obzvláště při sobotních výměnách rekreantů velmi vytížen a v sezóně se zde vyskytují dlouhé kolony, které cestu velmi zpomalují. Na silnici, která vede podél národního parku, zdržuje provoz množství velmi pomalu jedoucích aut s obytnými přívěsy nebo s loděmi a plná čára zde neumožňuje předjíždění. Také provoz kolem několika parkovišť národního parku přináší zpomalení a časté kolize.

Plitvicemi začíná kraj zvaný Lika (odtud také Chorvaty velmi používaný název pro tuto silnici Lička magistrala, tj. Lická magistrála). Po pravé straně se vypínají vrchoky pohoří Mala Kapela. Od městečka Korenica vede silnice náhorní plošinou mezi pohořím Plješevica a Velebitem. Silnice je zde širší a rovnější. Pokračuje se po ní až do Udbiny, kde se po novém obchvatu města (9 km) napojuje na novou dálniční přípojku (12,3 km), která pak ústí dálničním uzlem Gornja Ploča na zprovozněný úsek dálnice (61 km) - platí se dálniční poplatek. Dálnice vede horským terénem s mnoha tunely, mosty a viadukty. Tunel Sveti Rok (dlouhý 5670 m) vede pod vrcholky jižní části Velebitu a je technicky nejnáročnějším dílem celé dálnice. Při výjezdu ve výšce 500 m z tunelu Sveti Rok se otevírá krásný pohled na Jadran a jeho ostrovy. Následují serpentiny (což není u dálnic běžné, a tak je zde snížena povolená rychlost), kterými se dálnice dostává dolů k moři.

Přes Maslenici pokračuje dálnice k "novému" Maslenickému mostu (Maslenički most). "Starý" most, který stál dále od moře na místě chráněném před nebezpečným větrem - "bórou", byl za války v 90.letech zničen. "Nový" most je bóře přímo vystaven a při silných bouřích se někdy uzavírá. Za mostem pokračuje dálnice k dálničnímu uzlu do Zadaru I (pro vlastní Zadar a okolí) a po dalších necelých 10 km dálnice končí v dálničním uzlu Zadaru II (pro oblasti na jih od Zadaru).

Tato alternativní trasa byla součástí původní základní (nejpoužívanější) trasy, dokud nebyl zprovozněn nový úsek dálnice.

Z Udbiny pokračuje dále přes Gračac, míjí hlavní velebitský hřeben. Za městem Gračac silnice stoupá do průsmyku (766 m) a odtud pak začíná dlouhé pozvolné klesání nekonečnými serpentinami až k moři. Po pravé straně se tyčí srázy Velebitu, po levé straně je dole vidět klikatá modrá stužka řeky Zrmanje. Kaňon Zrmanje je i z výšky impozantní, zejména poslední úsek od Obrovce k ústí do Novigradského moře. Tento úsek je velmi náročný na řidičovy schopnosti, zejména však na jejich trpělivost. Ti, kteří nevydrží jet nízkou rychlostí v koloně či za pomalu jedoucím autobusem a pustí se do předjíždění, mohou skončit na dně propasti, což dokazují ohořelé vraky hluboko pod silnicí.

Kdo čeká na velkolepý výhled na moře, bude zklamán. První výhledy na modrou hladinu jsou na uzavřené Novigradské moře (Novigradsko more), otevřené moře je vidět až později, a to stejně jen úzký Velebitský kanál, impozantní je však hradba Velebitu nad ním.

Od Maslenice cesta pokračuje 8 km po novém úseku dálnice až do Posedarje. Na tomto úseku se dálniční poplatek neplatí, protože zde není jiná alternativní cesta. Na tomto úseku se přejíždí "nový" Maslenický most (Maslenički most). "Starý" most, který stál dále od moře na místě chráněném před nebezpečným větrem - "bórou", byl za války v 90.letech zničen. "Nový" most je bóře přímo vystaven a při silných bouřích se někdy uzavírá. V Posedarje dálnice uhýbá k jihu a rovná pěkná silnice následuje až do Zadaru.

Je určena pro ty, kteří cestují do oblasti Karlobagu či na ostrov Pag (z Prizny - 13 km severozápadně od Karlobagu - jezdí trajekt na Pag) nebo pro ty, kterým se základní trasa již omrzela a chtějí se seznámit s krásnou přírodou pohoří Velebit či potěšit se nezapomenutelnými pohledy na modrý Jadran a jeho ostrovy. Jedná se však o náročnou cestu, která překonává hřeben Velebitu průsmykem "Stara Vrata" ve výšce 927 m.

Z Korenice vede cesta přes Lički Osik do města Gospič. Po levé straně končí pohoří Mala Kapela a začíná náhorní plošina Ličko polje. V Gospiči, středisku Liky, se otevírá krásný pohled na hřeben Velebitu. Za Gospičem začíná cesta prudce stoupat přes Oštarije do průsmyku Stara Vrata (24 km od Gospiče). Divoký a pustý vápencový Velebit je z vnitrozemské strany zalesněný, z přímořské strany holý - jeho scenérie se neustále střídají. Z nejvyššího bodu se otevírá překrásný široký pohled na moře a ostrovy (nejblíže je Pag, za ním severodalmatské ostrovy Maun, Silbu, Olib Premudu a mnoho dalších, vpravo vzadu Lošinj). Z průsmyku klesá silnice prudce četnými serpentinami až do Karlobagu, stále s krásnými výhledy. Z Karlobagu cesta pokračuje po jadranské magistrále s množstvím zatáček podél pobřeží přes Starigrad-Paklenici (velmi působivý je pohled od Starigradu do kaňonu Velká Paklenica a o něco dále do kaňonu Mala Paklenica, které jsou součástí národního parku Paklenica) k Maslenickému mostu, odtud pak po základní trase nebo alternativní trase č. 1 do Zadaru.

Diskuze na téma: Chorvatsko - Istrie - Kvarner - Dalmácie - chorvatské ostrovy