Pro 99% naturistů je nezaměnitelným rájem klidné zátiší, šplouchající vlnky a minimálně 28 st. C ve stínu. Tento stav tedy všichni se značnou nedočkavostí vyhlížejí s úderem prvních listopadových plískanic. Do prvních teplých dní následujícího května je ale přes půl roku a nebýt sauny, krytého bazénu, tak by nejeden naturista propadl hluboké depresi. 
     O právě minulém víkendu jsme osobně vyzkoušeli, že lyžování v naturistickém stylu může být nezapomenutelným zážitkem. Všichni z nás jistě alespoň jednou zažili krásný den na horách, kdy na jižních svazích doslova pere sluníčko a kolem je ještě slušná vrstva sněhu. V tom případě se stává doslova každý svršek obtíží a naturismu je brána hor otevřená. Většina lidí má zažito, že na lyže se musí v kulichu a rukavicích. Jinak hrozí prochladnutí, angína, neschopenka... Sám mám však osobní zkušenosti, že za dnešního jarního počasí, na trase kde nefouká vítr průměrnému běžkaři nehrozí pražádné nebezpečí. O víkendu jsme zdolali nejvyšší horu Orlických hor Velkou Deštnou. Já jsem navíc vyrazil na běžkách už z podhůří, měl jsem tedy před sebou přes 500 m převýšení. To už samo o sobě jednoho řádně zahřeje. Včera mě navíc od rána provázela jasná obloha, bezvětří a nezadržitelný příchod jara neustále připomínali švitořící skřivani. Není divu, že lyžařská bunda zůstala doma a tričko šlo dolů po pár stech metrech a za 2 km stoupání jsem měl kompletní lyžařský oblek "odložený" na ramenou. A nastal ten očekávaný naturistický výšlap. Běžkařská stopa byla v těchto místech očividně projetá o minulém víkendu, takže jedinými mými souputníky byli zmínění skřivani a podobné lesní ptactvo, které se již naplno probudilo ze spánku. Slunce začínalo čím dál víc pálit, takže na tričko, kalhoty a podobné archaické zbytečnosti správného naturisty za celou dobu výstupu nepadla vůbec myšlenka. Naopak, pocit že bych se teď měl ploužit zahalený do zpocené běžkařské soupravy mě jen dával více užít si nádherného pocitu volnosti, který se za normální situace nenaskytne. Na hřebeni už začalo přece jen foukat, takže naturismus-nenaturismus, ledviny jsou přece jen jenom jedny. Výstup na vrchol proběhl už v normálním stylu. Při cestě zpět jsme jeli opět jižním svahem, v době kolem 14 hodin. To se opět vítr zklidnil a naturistické běžkaření opět přišlo na řadu. Je jen s podivem, že  v tak nádherný čas byly běžkařské trasy tak liduprázdné. Pro nás to byl opravdu krásný zážitek, který si budeme připomínat za úporných třicetistupňových veder v červenci, kdy by se nějaká tak sněhová koule leckomu hodila. 
Jen dodám, že z nás nikdo neonemocněl a napříště se opět těšíme na perfektní naturistické vyžití na sněhu.
Pro zajímavost připojuji informaci o vyhrazeném okruhu pro naturisty v Alpách: 
Dachstein, Gjaidalm, Schilcherhaus. Naturistická 5km dlouhá běžecká trať. 
A nakonec ještě pár pohledů na Orlické hory v jejich plné zimní kráse.

Diskuze na téma "Naturismus na sněhu"

Tento článek si dosud přečetlo návštěvníků