Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v případu naturistických akcí v letech 2009–10.

Ze závěrečné řeči Krajského státního zástupce Ostrava:

"Fotografie a záběry, které se podařilo během trestního řízení zajistit, sice neobsahovaly záběry dětí v polohách vyzývavě předvádějících pohlavní orgány za účelem sexuálního uspokojení či záběry dětí, které zachycují polohy skutečného či předstíraného sexuálního styku s nimi, či záběry, popř. jiné obdobné sexuálně dráždivé záběry dětí, v důsledku čehož nelze hovořit o pornografii, avšak jsou na nich zachyceny i záběry dětských genitálů, tedy obnažených eroticky významných částí těla, v důsledku čehož mohly být, jako ostatně vyplynulo ze znaleckých posudků, potenciálně využitelné jak podnětový materiál pro pedofily homosexuálního i heterosexuálního zaměření. Takovýto závěr o jiné nesexuální nepoužitelnosti záběrů je zcela na místě.

Obžalovaní museli být minimálně srozuměni s tím, že pořízené záběry mohou být velmi jednoduše využitelné pro sexuální uspokojení osob se shora zmíněnou poruchou. Činnost obviněného byla koncipována promyšleně tak, aby snímky bylo možno získat bez nejmenších problémů, zcela dobrovolně a nekomplikovaně. Navíc, dle vnímání rodičů snímaných dětí, těmto nic nehrozilo, neboť byly v jejich přítomnosti a nikdy se přitom nestaly předmětem jakéhokoliv sexuálního ataku. Děti se naopak bavily a byl jim připravován program. Přitom byli rodiče, ačkoliv i oni nesou odpovědnost za tento stav, obžalovanými připravujícími jednotlivé akce významným způsobem zmanipulováni pro svůj záměr. Samy nezletilé děti pak díky pořádaným hrám a soutěžím nijak nevnímaly svou nahotu, která jim zjevně vůbec nepřišla nepřípadná.

Pravděpodobně si ji ani neuvědomovaly a již vůbec netušily, a v dětské bezelstnosti ani tušit nemohly, co ve skutečnosti pachatelé zamýšlejí. Byla tak ze strany pachatelů využita jejich bezbrannost, tedy takový stav oběti, ve kterém není vzhledem k okolnostem schopna projevit svou vůli. Ve stavu bezbrannosti se mohou nacházet i osoby, jejichž duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni, aby si ve své mysli dokázaly situace, ve které se nacházejí, dostatečně přiléhavě vyhodnotit a přiměřeně, logicky a účinně na ni reagovat."

Petr Weiss o pedofilii Z odborného znaleckého posudku sexuologa Prof. PhDr. Petra Weisse Ph.D., DSc.
„V uvedených souborech zálohovaných na předložených DVD se nenacházejí záběry dětí v polohách vyzývavě předvádějících pohlavní orgány za účelem sexuálního uspokojení, či záběry dětí, které zachycují polohy skutečného či předstíraného sexuálního styku s nimi, či záběry popř. jiné obdobné, sexuálně dráždivé záběry dětí. V předchozí části přesně uvedených (v případě videí s přesnou uvedenou stopáží) materiálech jsou záběry dětských genitálů, tedy obnažených eroticky významných částí těla. Předložený materiál však nemá charakter dětské ani jiné pornografie“.

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z 15. 10. 2014
Obžalovaný je vinen, že
Od blíže nezjištění doby, nejméně však od 6.2.2009 do 9.12.2010, na různých místech ČR, po předchozí ústní dohodě s občany PR, zneužívaje svého čelného postavení v naturistickém hnutí, včetně proklamované snahy „proklamace naturismu“ a získání co největšího počtu příznivců, postavení zkušeného naturisty, používajícího přirozené autority a z této vyplývající důvěryhodnosti a vlivu, veden také snahou získat majetkový prospěch, pořádal ve wellness a aqua centrech, bazénech a dále též na veřejné přístupných plážích u rybníků a jezer, akce označené jako tzv. rodinná naturistická setkání, na tyto zajišťoval účastníky, především rodiny s nezletilými dětmi, které byly finančně motivovány jednak volnými vstupy do rekreačních zařízení, hrazením dopravy, nákladů za ubytování, občerstvení a později i úhradami částek ve výši 500,– Kč za každou zúčastněnou osobu s tím, že na samotném počátku těchto akcí, při nich byly organizovány hry, soutěže a jiné pohybové aktivity zaměřené zejména na přítomné nezletilé děti, společně s výše jmenovanými občany PR, pod záminkou přirozeného chování naturistů, přiměl přítomné nezletilé účastníky k obnažení do naha a posléze s důrazem na zadokumentování chování a činnosti naturistů umožnil osobám …. volný pohyb mezi účastníky za účelem pořizování fotografických snímků a video nahrávek zcela obnažených osob, zejména dětí mladších 18-ti let, zachycujících i různé eroticky významné části jejich těl, přičemž takto:

1. Ve dnech od 6.2.2009 do 8.2.2009, v prostorách aquacentra hotelu Albatros Prachatice uspořádal tzv. naturistické setkání
   
2. Ve dnech od 6.3. do 7.3.2009 v prostorách aquacentra hotelu Jezerka v obci Seč – Ústupky č. 278 uspořádal tzv. naturistické setkání
   
3. Dne 14.3.2009 v prostorách aquaparku Olešná, nacházejícího se ve Frýdku – Místku, uspořádal tzv. naturistické setkání
   
4. Dne 18.4.2009 v prostorách aquacentra hotelu Slunce, nacházejícího se v Rýmařově, uspořádal tzv. naturistické rodinné setkání
   
5. Dne 10.5.2009 na pláži s názvem Borný, nacházející se u Máchova jezera dále téhož dne v prostorách bazénu hotelu Bezděz, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
6. Dne 23.5.2009 v místě nacházejícím se mezi obcemi Staré Ždánice a Lázněmi Bohdaneč, uspořádal naturistickou akci nazvanou „Nuda Běh“
   
7. Dne 6.6.2009, v prostorách aquaparku Olešná, nacházejícího se ve Frýdku – Místku, uspořádal tzv. naturistické setkání
   
8. Dne 14.6.2009, na pláži u jezera nacházejícího se v obci Lhota, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
   
9. Ve dnech od 20.6.2009 do 21.6.2009 v prostorách naturistického kempu nacházejícího se na břehu vodní nádrže České údolí v Plzni – Liticích (Borská přehrada ) a dále v prostorách bazénu Sportovního klubu Radbuza Plzeň, nacházejícího se v Plzni – Jižní Předměstí, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
   
10. Dne 5.7.2009, na pláži nacházející se u rybníku v katastru obce Milíkovice, uspořádal tzv. naturistickou akci nazvanou „Nuda pláž Hoštice“
    
11. Dne 31.7.2009, u rybníku Velké Dářko, nacházejícího se v katastru obce Škrdlovice, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
12. Ve dnech od 16.10.2009 do 18.10.2009, v prostorách wellnes Centra Famozclub, nacházejícího se v Bakově nad Jizerou, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci
    
13. Dne 14.11.2009, v prostorách bazénu TOP Hotelu Praha, nacházejícího se v Praze 4 – Chodově, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
14. Dne 23.1.2010 v prostorách bazénu Club hotelu Praha – Průhonice, nacházejícího se v Praze 4, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci
    
15. Dne 30.1.2010 v prostorách Městských Lázních, nacházejících se v Novém Městě pod Smrkem, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci
    
16. Dne 13.2.2010 v aquacentru hotelu Slunce, nacházejícího se v Rýmařově, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
17. Dne 6.3.2010, v prostorách bazénu Narcis, nacházejícího se v obci Palkovice, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci
    
18. Dne 20.3.2010 v prostorách bazénu hotelu Panorama, nacházejícího se v Praze 4, uspořádal tzv. rodinou naturistickou akci
    
19. Dne 10.4.2010, v prostorách bazénu Základní školy v Litovli, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
20. Dne 17.4.2010, v prostorách plaveckého bazénu nacházejícího se b obci Všestary, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
21. Dne 8.5.2010 v prostorách wellnes centra areálu Sceptrum, nacházejícího se v obci Modřice, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci
    
22. Dne 3.7.2010, u jezera nacházejícího se v katastru obce Moravičany, uspořádal tzv. rodinné naturistické setkání
    
23. Dne 1.8.2010, na pláži u pískovcového jezera nacházejícího se v katastru obce Vlkov u Veselí nad Lužnicí (Vlkovské pískovny), uspořádal tzv. naturistickou akci
    
24. Dne 26.8.2010, na pláži u pískovcového jezera Cep II. nacházejícího se v katastru obce Majdaléna u Suchdolu nad Lužnicí, uspořádal tzv. naturistickou akci
    
25. Dne 3.10.2010, v prostorách bazénu hotelu Clarion, nacházejícího se v Ostravě – Zábřehu, uspořádal tzv. rodinou naturistickou akci
    
26. Dne 16.10.2010 v prostorách wellnes centra areálu Ridera Sport, nacházejícího se v Ostravě  – Vítkovicích, uspořádal tzv. rodinou naturistickou akci
    
27. Dne 9.12.2010, v prostorách wellnes centra areálu Riox regenerace, nacházejícího se v Ostravě – Moravské Ostravě, uspořádal tzv. rodinnou naturistickou akci.
    
    

Čímž spáchal
Zločin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku
přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), písm. b) tr. zákoníku
přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a
odsuzuje se podle § 186 odst. 4 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 32 (třiceti dvou) měsíců,
podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku se pro účely výkonu tohoto trestu zařazuje do věznice s dozorem.
Podle § 256 tr.ř. se odvolání státního zástupce zamítá.
Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn. 

Z odůvodnění:
V případě obžalovaných … ,…, … rozsudek soudu prvního stupně nenabyl právní moci, neboť byl napaden jednak odvoláním obžalovaného a dalšími osobami, oprávněnými za obžalovaného podat odvolání, a to ….. V neprospěch obžalovaného podal odvolání i státní zástupce (SZ) Krajského státního zastupitelství v Ostravě.
Odvolání státního zástupce podané v neprospěch obžalovaných směřovalo jak do výroku o vině, tak i do výroku o trestu těchto obžalovaných. V odůvodnění odvolání SZ nejprve konstatoval, že se zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně, týkajícími se projednávaných skutků. Rovněž tak souhlasí i s právním posouzením věci. SZ však nesouhlasí s tím, že jednání všech tří obžalovaných soud prvního stupně právně kvalifikoval toliko jako zločin sexuálního nátlaku podle …., nikoliv jako zvlášť závažný zločin sexuálního nátlaku podle …. Nalézací soud se sice problematikou výkladu pojmu bezbrannosti v napadeném rozsudku zabýval, avšak s touto argumentací projevil státní zástupce nesouhlas. Tato by se jevila jako bezezbytku logická a akceptovatelná, pokud by se vztahovala na dospělou část návštěvníku „naturistických akcí“, avšak z pohledu nedospělých účastníků, především dětí nižšího věku, je situace, podle názoru státního zástupce, odlišná. Připomněl, že dle konstantní judikatury ve stavu bezbrannosti se mohou nacházet i osoby, jejichž duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni, aby si ve svém mysli dokázaly situaci, ve které se nacházejí, dostatečně přiléhavě vyhodnotit a přiměřeně logicky a účinně na ni reagovat. Tak tomu obvykle bývá u dětí, které nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, aby byly schopny posoudit význam pachatelova jednání, a jsou tudíž psychicky bezbranné. V případě obžalovaných lze dospět k závěru, že stav bezbrannosti nezletilých dětí byl přímo vyvolán přičiněním obžalovaných, kteří sofistikovaně nastolili takovou situaci, v níž děti, aniž by tušily a mohly s ohledem na svůj psychický a rozumový vývoj tušit, že jsou ve své podstatě objektem útoku ze strany obžalovaných v oblasti sexuální, se dobrovolně a dokonce s úsměvem na tváři nechaly fotit nahé. K tomu, dle názoru SZ, přispěla i plánovaná a obžalovanými požadovaná přítomnost jejich rodičů, či osob dětem blízkých. Jejich přítomnost v dětech tak umocnila falešný pocit bezpečí a zároveň také bezezbytku potlačila eventuálně hrozící schopnost projevit vlastní vůli, případně reagovat jinak než požadovaným způsobem. Závěrem SZ navrhl, aby vrchní soud napadený rozsudek zrušil a rozhodl ……

Odvolání obžalovaného IZ směřovalo do výroku o vině a také do výroku o trestu. Obžalovaný soudu prvního stupně vytkl, že nepostupoval v souladu se zákonem, neboť ve výroku I/ napadeného rozsudku jej uznal vinným ze spáchání mimo jiné zločinu sexuálního nátlaku, kterých se měl dopustit pod body 1–13 do 31.12.2009, tedy v době, kdy zločin sexuálního nátlaku nebyl ani trestným činem. Nalézací soud nijak nerozlišoval období působnosti staré a nové právní úpravy a vypořádal se sumárně se všemi uvedenými útoky pod bodem 1–27 tak, že všechny obžalované uznal vinným ze stejných trestných činů, včetně zločinů sexuálního nátlaku, a to přesto, že trestní zákoník je účinný teprve od 1.1.2010. Co se pak týče samotných akcí označovaných za naturistické, soud prvního stupně uvádí, že naturisté v postavení obžalovaných se chovali při těchto akcích, zcela jinak, než na skutečných naturistických akcích, Toto tvrzení však podle obžalovaného není podpořeno žádnými konkrétními důkazy a argumenty. Průběh akcí byl standardní a neodlišoval se o těch, které se konají i nadále, a o jejich legálnosti se tedy v budoucnosti rovněž může vést spor, neboť soud se nezabýval určením hranice, ve kterém okamžiku se tedy trestnými staly. Pokud se týče odměny, která mu měla být údajně poskytována, obžalovaný uvedl, že žádná odměna mu poskytnuta nebyla. Náklady na jednotlivé akce byly rovny výnosům z těchto akcí, tzn. bez aktivního ekonomického zůstatku. On sám pak z toho žádný majetkový prospěch neměl. Uvedl, ž v době, kdy občané PR mu nabídli svou spolupráci, nepojal žádné podezření s ohledem na jejích cizí státní příslušnost. Na to, že by se mohlo jednat případně o kšeftaře, pašeráky a veksláky bohužel tenkrát nebral zřetel, což připustil jako svou chybu. Osoby, které se jednotlivých akcí zúčastnily, byly ve většině případů přirozenými vyznavači naturistického způsobu života. O tom, že neměl žádný zištný motiv, svědčí to, že s polskými občany ukončil spolupráci ve chvíli, kdy se mu jejich jednání zdálo odporující jeho názorům. Obžalovaný také zpochybnil, že by zastával čestné postavení zkušeného naturisty. On sám se za takového zcela nepovažuje, byť občas veřejně vystoupil jako programátor naturismu. Dle tvrzení obžalovaného v omyl účastníky jednotlivých akcí neuváděl, neboť on sám si nebyl vědom, že Poláci dokumentaci užívají i pro své soukromé účely, tedy nechávají umisťovat na Purenudism, o tom se dozvěděl až mnohem později. Soud rovněž nevzal v potaz skutečnost, že na akcích nikdy nebyla prezentována nahota ve spojení se sexem, tedy absentuje jeden ze znaků podstaty nazvané sexuální nátlak podle § 186 tr. zákoníku, která se součástí trestního práva stala až zařazením do TZ s účinností od 1.1.2010. Závěrem navrhl, aby VS v Olomouci napadený rozsudek zrušil a poté, aby rozhodl sám tak, že se obžalovaný obžaloby zprošťuje. Ve prospěch obžalovaného podala odvolání i ……, v odůvodnění v podstatě opakovala argumenty, které uvedl obžalované IZ, mimo jiné uvedla, že samotné fotky jsou z hlediska mravního nezávadné, což vyplývá ze znaleckého posudku ing. …. Dále pak popsala okolnosti, za kterých dne 30.11.2011 byl obžalovaný IZ zadržen a následně vzat do vazby, ze které se vrátil 7.2.2012 a okolnosti jeho zadržení, ke kterému došlo 16.3.2013, z něhož byl propuštěn 19.3.2013. Uvedla, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že na žádné z pořádaných akcí nedošlo k jakékoliv formě nátlaku. Závěrem navrhla, aby obžalovaný IZ byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu.
Dále odvolání podali a uvedli ……….
Samotné řízení, které rozsudku předcházelo, nebylo zatíženo takovými procesními vadami, které by měly za následek nedostatečné objasnění věci či porušení práva obhajoby. Nebyl tedy důvod ke zrušení napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. a) tr.ř.
V napadeném rozsudku se Krajský soud správně, logicky a přesvědčivě vypořádal prakticky se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Podrobně uvedl, jaké důkazy provedl, jak je hodnotil a k jakým právním závěrům dospěl. Velmi podrobné a zároveň přehledně členěné odůvodnění napadeného rozsudku sice vysoce naplňuje požadavky ustanovení § 125 tr.ř., přesto vrchní soud zjistil, byť jen dílčí pochybení soudu prvního stupně spočívající v tom, že nereagoval na všechny body obhajoby obžalovaného IZ, resp. na námitky vznesené jeho obhájcem. Jedná se o opakované upozornění na fakt, že část jednání, které bylo obžalovanému IZ kladeno za vinu (resp. několika z dílčích skutků), se dopustil ještě před 1.1.2010, kdy teprve nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který nově zavedl skutkovou podstatu trestného činu sexuálního nátlaku podle § 186 tr. zákoníku. Soud prvního stupně se měl v odůvodnění svých právních závěrů touto argumentací obžalovaného zabývat a vypořádat se s ní, což neučinil, byť jinak jsou jeho právní závěry odůvodněny velmi podrobně a velmi pečlivě. Přesto vrchní soud vytýkaný nedostatek nepovažuje za formální nebo pouze marginální z důvodů, které budou rozvedeny dále.

Rozsudek soudu prvního stupně dostatečně respektuje povinnost vyplývající z § 2 odst. 5 tr.ř., neboť byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl pro rozhodnutí nezbytný. Ostatně ani ze strany odvolatelů nebyly vzneseny relevantní připomínky stran nedostatečného rozsahu dokazování. Soud prvního stupně měl k dispozici velké množství důkazů, které mu objektivně umožňovaly učinit velmi přesně skutkové závěry. Kromě velkého počtu přímých svědků – účastníků jednotlivých naturistických akcí, mohl nalézací soud vycházet z rozsáhlého obrazového materiálu, který až dokumentárním způsobem průběh těchto akcí zaznamenával. Polemika obžalovaného IZ se skutkovými závěry soudu prvního stupně se proto ani tak netýkala objektivního popisu jednání, které je mu kladeno za vinu (počet jednotlivých naturistických akcí, jejich délka, počet účastníků, programová náplň, přítomnost osob pořizujících obrazový záznam i způsob prezentace nahoty, zejména dětských účastníků jednotlivých naturistických akcí). Obžalovaný tak pouze zpochybňoval finanční, resp. komerční stránku, kterou soud prvního stupně podle obžalovaného nesprávně akcentoval a zejména pak zpochybňoval naplnění subjektivní stránky – úmyslu, který mu nalézací soud přičítal.

Pokud jde o skutkové závěry soudu prvního stupně stran majetkového prospěchu obžalovaného, tyto jsou rovněž založeny na velkém množství důkazů, které měl soud prvního stupně k dispozici. I sám obžalovaný IZ ve svých výpovědích opakovaně uvedl, že jednotlivé akce byly ze strany … (dále jen Poláci) velmi štědře sponzorovány v řádu desítek až stovek tisíc Kč. I dovození existence subjektivní stránky u obžalovaného je nutno považovat za skutkový závěr jako výsledek hodnotící činnosti nalézacího soudu. Platí, že hodnocení důkazů v souladu se zásadou ústnosti a bezprostřednosti je výhradním právem nalézacího soudu, který musí respektovat i vrchní soud jako soud odvolací, s výjimkou, kdy v rámci veřejného zasedání sám provede nebo zopakuje důkazy, přičemž však tímto způsobem nemůže nahrazovat činnost soudu prvního stupně. Dokazování v odvolacím řízení tak připadá v úvahu, jen když dokazování před soudem prvního stupně nebylo úplné. Takovéto pochybení však odvolací soud nezjistil. Soud prvního stupně velmi podrobným a tudíž přezkoumatelným způsobem své skutkové závěry podrobně, jak již bylo shora konstatováno, odůvodnil.
Obžalovaný se ve svých námitkách odvolával na své nadšení pro naturismus, kterému je zcela oddán a prakticky mu věnuje velkou část svých mimopracovních aktivit. Tento jeho postoj pak dle tvrzení obžalovaného vylučuje jakoukoliv eventualitu, že by vědomě naturismus jako hnutí poškozoval. Obžalovaný připustil, že objektivně k takovémuto poškození naturismu zřejmě došlo, ale z jeho strany se tak nestalo úmyslně, neboť jednal v dobré víře.

Soud prvního stupně se však velmi podrobně právě touto částí obhajoby obžalovaného IZ zabýval a přesvědčivým způsobem a na základě objektivně zjištěných faktů tuto obhajobu obžalovaného IZ vyvrátil. Zároveň však soud prvního stupně přihlédl i k těm výsledkům dokazování, které vyzněly ve prospěch obžalovaného IZ a dalších spoluobžalovaných, což se projevilo i v následných právních závěrech soudu prvního stupně. Rovněž tak nebylo obecně nijak zpochybňováno, že obžalovaný IZ je stoupencem naturismu v té podobě, jak ji definovali znalci prof. Weiss, Ph.D., a doc. MUDr. Zvěřina. Vrchní soud nejen, že nezjistil pochybení v hodnotící činnosti nalézacího soudu, ale s tímto hodnocením se ztotožňuje a souhlasí s argumentací obsaženou v odůvodnění napadeného rozsudku. Jen ke zvýraznění některých argumentů, o které nalézací soud své hodnotící závěry opřel, považuje vrchní soud za potřebné doplnit, že obžalovaný IZ byl nejen zkušeným a přesvědčeným naturistou, ale i zkušeným a úspěšným podnikatelem, který se v praktickém životě musel zabývat problematikou tvorby podnikatelského zisku a jeho limity v podmínkách trhu. Stejně podrobně znal situaci v českém naturistickém hnutí financovaném velmi omezeně z členských příspěvků i situaci v podnikatelské a obchodní sféře, jejímž hlavním smyslem je generovat příslušný podnikatelský zisk v rámci volné tržní konkurence. Za této situace zcela logicky nemohl soud prvního stupně uvěřit obžalovanému, že byl tzv. „v dobré víře“, že masivní finanční prostředky v řádu desetitisíců až statisíců Kč pochází z blíže neurčeného filantropického zdroje, podporujícího naturistické hnutí v České republice, nebo že je obrazová dokumentace naturismu v jeho čisté podobě dobře obchodovatelným artiklem určeným pro stoupence naturismu. Ve výroku rozsudku uvedené akce byly pro všechny účastníky a zejména organizátory výdělečného charakteru, neboť jen samotná účast byla hmotně i finančně podporována. Tento aspekt pak musel obžalovaný IZ vnímat, stejně jako fakt, že předmětem zájmu je obrazový materiál (a to dokumentární, bez jakýchkoliv uměleckých ambicí), zobrazující lidskou nahotu, za který byl zájemce ochoten vynaložit značné finanční prostředky. I přesvědčený naturista musí vnímat, že naturismus je ze strany liberální společnosti sice tolerovanou, ale nikoliv preferovanou aktivitou, kterou nelze zcela volně provozovat, a která mimo určená místa může být i sankcionována. To samé platí i o nahotě a zejména dětské nahotě, která může sloužit jako velmi žádaný podnětový materiál pro pedofilní osoby s homosexuálním nebo heterosexuálním zaměřením, za který jsou tyto osoby ochotny vynaložit i velké finanční prostředky. Závěrem tedy vrchní soud shrnuje, že nezbylo, než respektovat hodnocení důkazů, jakožto výsadní právo soudu prvního stupně.
Část odvolacích námitek obžalovaného IZ a prakticky všechny odvolací námitky SZ směřovaly vůči právním závěrům učiněným soudem prvního stupně. Státní zástupce vytýkal nalézacímu soudu, že neshledal v jednání obžalovaných …. Naplnění znaku – zneužití bezbrannosti, ale pouze – zneužití svého postavení – ve smyslu ustanovení § 186 odst. 2 Tr. zákoníku. Na rozdíl od soudu prvního stupně, který tento svůj právní závěr odůvodnil a se kterým se vrchní soud v plné míře ztotožňuje, je zdůvodnění SZ nepřesvědčivé a vzájemně si odporující.

Ve svých úvahách soud prvního stupně vycházel z definice znaku zneužití bezbrannosti ve shodě s převládající soudní rozhodovací praxí a obsaženou např. v komentářích trestního zákoníku (viz např. Šámal a spol., Trestní zákoník II. str. 1653). I státní zástupce připouští, že i dospělé části návštěvníků „naturistických akcí“ se podařilo přimět, že se nechali fotit nazí. Podle skutkových závěrů nalézacího soudu, se kterými ostatně státní zástupce souhlasí, vyplývá, že obžalovaní … uvedli tyto dospělé osoby v omyl, že se jedná o běžnou naturistickou akci. Skutečnost, že se účastníci svlékli a provozovali obvyklé pohybové aktivity, nezapříčinila duševní nedostatečnost daná zdravotním stavem nebo věkem účastníků. „Úspěch“ pachatelů tak nebyl založen na psychické bezbrannosti zúčastněných osob, včetně dětí, ale na zneužití důvěry, kterou pachatelé zcela oprávněně požívali jak u dětských, tak zejména dospělých účastníků naturistických akcí. SZ argumentoval přinejmenším nepřípadně, pokud k tíži obžalovaných konstatoval fakt, že obžalovaní požadovali přítomnost rodičů nezletilých dětí, aby tak byl v dětech umocněn „falešný pocit bezpečí“. Přítomnost rodičů, kteří mají přirozený zájem o své děti a tudíž o jejich prospěch a bezpečí, naopak vliv obžalovaných objektivně umenšovala a rozhodně byla zárukou reálně větší bezpečnosti jejich dětí. Pokud by byli obžalovaní skutečně vedeni úmyslem zneužít bezbrannosti, zejména těch nejmladších dětí, snažili by se působení osob, u kterých lze očekávat, že své děti před takovými ataky budou chránit, co nejvíce eliminovat. Obžalovaní tak museli na nezletilé děti působit pouze prostřednictvím jejich rodičů nebo osob jim blízkých.
Byl-li u nezletilých dětí vztah závislosti, tak nikoliv k obžalovaným, ale k jejich rodičům, případně osobám, kterým byly svěřeny do jejich dozoru. Přítomnost rodičů nezletilých dětí navíc v podstatě vylučovala u obžalovaných naplnění znaku – zneužívaje závislosti – neboť klíčový byl vztah nezletilých dětí k jejich rodičům. Děti nebyly odkázány na obžalované, ale na své rodiče. Naplnění znaku – zneužití svého postavení – soud prvního stupně podrobně odůvodnil, přičemž část tohoto odůvodnění je prakticky shodná s textem již shora uvedeného komentáře TZ a VS se bezezbytku s tímto odůvodněním ztotožňuje. Dlužno však uvést, že stran trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byl tento znak nově zaveden až v novém trestním zákoníku zák. č. 40/2009 Sb., o čemž bude blíže pojednáno níže v souvislosti s odvolacími námitkami obžalovaného IZ, vztahující se k právním závěrům soudu prvního stupně. 

I když odvolání obžalovaného směřovalo většinou proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně, přesto v menší míře obžalovaný zpochybnil i některé jeho právní závěry. Obžalovaný připomněl, že i v případě, že by v jeho jednání byly shledány zákonné znaky trestného činu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 3, odst. 4 tr. zákoníku, tyto se staly součástí práva až spolu s novým trestním zákoníkem s účinností od 1.1.2010. Další námitkou obžalovaného byl fakt, ke kterému dospěl nalézací soud, že přímo na akci nebyla nahota prezentována se sexuálním podtextem a tudíž se nemohlo jednat o sexuální nátlak.
Pokud jde o v pořadí druhou námitku, je evidentní, že absence sexuálního podtextu spočívající např. v erotických pózách fotografovaných apod. soud prvního stupně ve svých právních závěrech zhodnotil, když pořízené obrazové záznamy nehodnotil i ve vztahu k dětské nahotě jako pornografické, ani explicitně erotické a vůči obžalovanému tak neužil přísnější právní kvalifikaci podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Absence sexuálního motivu jednání obžalovaných by sama o sobě nevylučovala použití právní kvalifikace podle § 186 tr. zákoníku, neboť sexuální motiv není znakem trestního činu sexuálního nátlaku (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2010, sp. Zn. 11 Tdo 785/2010). U nejzávažnějších forem této trestné činnosti, zejména u trestných činů organizovaných skupin působících i ve více státech, páchanou za účelem dosažení zisku, je dominantním u pachatelů této trestné činnosti zištný motiv a tudíž komerční stránka. Komerční sexuální zneužívání dětí je celosvětově považováno za sexuálně delikventní jednání a jednou z jejich forem je i provádění praktik se sexuálně podnětovým potenciálem získaných poskytováním odměn, jiných výhod nebo zneužitím důvěry získané mimo jiné i postavením pachatele (k výše uvedeném viz. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výběru SOC/317 Brusel, červenec 2009 [Ochrana dětí před cestujícími sexuálními delikventy]). 

Na rozdíl od pachatele, který vykonává trestnou činnost namířenou proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti za účelem vlastního sexuálního vzrušení, pachatel zapojený do této trestní činnosti motivované především komerčně, plní roli zprostředkovatele pro konečného cílového uživatele, přičemž jde zpravidla o větší počet osob, např. pedofilních uživatelů zpoplatněných internetových stránek. Blíže k typologii těchto pachatelů viz např. Pachatelé komerčního sexuálního zneužívání dětí, Šárka Blatníková, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha 2009). Z důvodové zprávy k zákonu č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, k trestným činům proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a konkrétně k ustanovení § 186 tr. zákoníku, lze dovodit, že tato nová úprava doplňuje a rozšiřuje ochranu proti dalším formám sexuálního zneužívání, aby tak byly naplněny především požadavky Úmluvy rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním a sexuálnímu zneužívání. V důsledku toho nově dochází k trestnímu postihu i dalších forem, jako je např. i obnažování. Za situace, kdy vrchní soud respektuje skutkové závěry soudu prvního stupně i stran motivace jednotlivých obžalovaných (snaha získat majetkový prospěch a s ohledem na shora uvedené, shledal právní závěry soudu prvního stupně i ohledně kvalifikace jednání obžalovaných …. Jako trestný čin sexuálního nátlaku jako zcela správný. 

Na druhé straně skutečnost, že nový trestní zákoník s účinností od 1.1.2010 skutkovou podstatu sexuálního nátlaku jednak přejal z předchozí právní úpravy (zejména z ustanovení § 243 tr. zák.) a jednak ji dále rozšířil, měl soud prvního stupně bedlivě posuzovat, zda-li dílčí útoky, kterých se obžalovaný IZ dopustil ještě před účinností nového trestního zákoníku, naplňovaly zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle trestního zákona dřívějšího (viz R 27/2008 Sb. NS). Pokud jde o trestný čin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2 tr. zákoníku, jedná se zejména o zákonné znaky – zneužívaje svého postavení – a – přiměje někoho jiného k obnažování – . Právě začlenění těchto nových forem jednání do nového trestního zákoníku naplňovalo závazek České republiky na zvýšení ochrany, zejména dětí, proti dalším formám sexuálního zneužívání.

Podle dřívější právní úpravy tzv. nekontaktní formy zneužívání, kdy nedochází ze strany pachatele k aktivnímu ani pasivnímu tělesnému kontaktu s poškozeným, nebyly trestně postižitelné podle § 243 tr. zák. Trestní postih by nepřipadal v úvahu ani podle § 237 tr. zák. neboť toto ustanovení by bylo možné použít v případě naplnění znaku – zneužívaje jeho tísně nebo závislosti – ale nikoliv – zneužívaje svého postavení -. Dřívější trestní zákon tak tuto formu jednání směřujícího proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti neupravoval. Soud prvního stupně pokračující jednání obžalovaného IZ před 1.1.2010 dílčími útoky sice správně kvalifikoval jako přečin ohrožování dítěte a přečin poškozování cizích práv, ale pochybil, pokud tyto dílčí útoky kvalifikoval i jako zločin sexuálního nátlaku, neboť zákonné znaky skutkové podstaty tohoto zločinu byly nově zavedeny až zák. č. 40/2009 Sb. V případě jednočinného souběhu trestných činů je nutné u každého z těchto činů zkoumat, zda-li znaky jeho skutkové podstaty byly u dílčích skutků spáchaných před účinností nového trestního zákoníku, trestné i podle dřívějšího trestního zákona, účinného v době jejich spáchání (viz R 27/2009 Sb. NS), a to vzhledem k dodržení zásady nullum krimen sine lege (§ 1 tr. zákoníku). Proto vrchní soud tuto odvolací námitku obžalovaného IZ shledal jako důvodnou.