Opět bych se s vámi rád podělil o jeden příjemný zážitek z naturistické pláže. Jak již nadpis napovídá, tak bych chtěl sdílet krátký příběh, který mi však „otevřel oči“ až zpětně. Nejprve jsem tomu nepřikládal váhu, ale nakonec jsem si uvědomil jednu věc…

Za slunného dne jsem dorazil na svou oblíbenou část pláže. Lidé v plavkách pár desítek metrů zpět, v této části pláže dvě opalující se starší kamarádky – naturistky. Říkejme jim třeba Dagmara a Marcela (pozn. jména jsou změněná). Dáša byla hubenější černovláska s dlouhými vlasy, Marcela byla též hubená, s kratšími hnědými vlasy. Obě vypadaly na svůj věk naprosto úžasně. Ale o jejich věku později.

Pozdravil jsem a zeptal se, zda by jim nevadilo, pokud se též vykoupu bez plavek. Obě pozdravily a ani jedna neprotestovala. Rozložil jsem tedy deky kus od nich, odhodil kompletně oblečení a šel si užít do vody ten úžasný pocit svobody. Vylezl jsem, usušil se a řekl si, že se ještě namažu opalovacím krémem. Jenže jsem to doma nějak neodhadl a krém mi vzápětí došel. Když mě Marcela viděla zápasit s prázdnou tubou, raději na mě zavolala, že mi půjčí ten jejich, pokud si pro něj dojdu. Kývnul jsem, zahalil si ručníkem pas, došel si pro něj, poděkoval a řekl, že hned vrátím. Řekla mi, že v pořádku a pokud se nestydím, tak se přeci na naturistické pláži nemusím halit do ručníku. Odešel jsem se na deku namazat a s poděkováním po aplikaci, již bez ručníku, šel krém zase vrátit.

Ač moc komunikativní člověk nejsem, tak nevím, čím to bylo, ale okamžitě jsme se dali do řeči. Když vynechám povídání o krému, že ne každý by mi takto „podal pomocnou ruku“ sám od sebe, tak jsme samozřejmě zatím řešili jen obvyklá témata jako počasí, prostředí, odkud jsme přijeli, kde pracujeme… čas velmi rychle utíkal, několikrát jsme se na střídačku šli samozřejmě vykoupat a musím říci, že jsme si i dále povídali velmi přátelsky – ať už o politice, hudbě, nebo knihách… Asi se divíte, proč to píšu, vždyť je to přeci úplně normální situace. Která se stává běžně… Jak komu a mě určitě ne. Ale pojďme dál. Mimochodem, pokud by někdo čekal nějaký sexuální počin, tak ho musím rovnou zklamat. Nic takového se totiž nestalo. Ale..?

Co bych však rád vypíchl: povídali jsme si velmi uvolněně, v přátelské atmosféře a naprosto otevřeně. Až jsem se divil, že u tří neznámých lidí platí: „Co na srdci, to na jazyku!“ Posuďte každý sám. Od knih a filmů skočily dámy najednou rozhovor do intimních témat. Protože z umělých prsou hereček najednou začaly řešit svoje přírodní dvojky – spokojenost s nimi, zdraví, pevnost, velikost atd. Řešili jsme tedy ženské poprsí, a co se komu líbí a nelíbí.

Za jiných okolností by toto téma bylo přinejmenším aspoň zvláštní, ale tady ne. Tady jsme se bavili „jak nám zobák narostl“, nikdo se za nic neskrýval a ani se nad tím nikdo nepozastavil, i když jsme začali řešit jinou oblast lidského těla. Hýždě. Opět se dámy rozpovídaly o svých zadečcích, např. jak se jej kdysi snažily zpevnit, jaké kalhotky nosily dříve a jaké nosí teď. Zde se již hovoru moje pozadí nevyhnulo. Děvčata mi řekla, že bych se neměl bát si alespoň vyzkoušet, ale ještě lépe se naučit, nosit pánská tanga. Neboť v nich by prý můj zadek vynikal, a že by mi prý slušela. Ony samy je vzhledem k věku nosit již nebudou. Téma pánských i dámských tang jsme široce probrali a daly mi i několik tipů na barvu a střih a několik rad, jak je nosit.

Nasmáli jsme se, ale opět! Nikoho takové citlivé téma nepohoršovalo a otevřeně jsme se bavili dál. Když už byl nakousnut jejich věk a jsme k sobě takhle upřímní, tak jsem se přeci jen zeptal (byť se na toto chlap neptá, že…). Úplně mi spadla brada, když konstatovaly, že jim je lehce přes 60 let. Znovu opakuji, že vypadaly na svůj věk naprosto úžasně a zdaleka bych jim tolik nehádal.

Aniž bych dále cokoli říkal, pokračovalo se v intimních tématech. Lépe řečeno v intimních partiích. Teď konkrétně ochlupení, neboť Marcela začala vykládat, jak na ni kdysi na pláži koukal nějaký opilec a hodnotil její přírodní ochlupení intimních partií. Ale že jí to takto vyhovuje a že to nemusí mít úplně dohladka, jako zde její přítomná kamarádka. Byť to taky občas dělá. Dáša se rozpovídala, že si to začala zcela holit až v posledních letech, předtím, že pouze zastřihovala, nebo nechávala také zarůst, ale také vyzkoušela různé proužky, srdíčka, trojúhelníčky, písmena a já nevím co ještě. I zde jsem neunikl pozornosti a i moje genitálie byly probrány. Řešili jsme, jak a čím se holit, jak často, jak je to náročné a složité atd.

I tady se budu opakovat, ale hovor to byl naprosto upřímný, nikdo se na nikoho nedíval „skrz prsty“ a pro nikoho to nebyl problém. A aby toho nebylo málo, děvčata otevřela i téma velikosti mužského pohlavního orgánu. Že prý délku řeší především muži a že ženám jde o něco jiného. Upřímně jsem se zeptal, zda se setkaly někdy s mužskou erekcí třeba na pláži a že já s tím měl několikrát problém. Odpověděly, že ano, ale že to k tomu prostě patří, že se to občas stane a že to chápou, že si z toho nemám nic dělat. Zasmáli jsme se mým ostudným příběhům ze sauny, sprchy a pláže. A přestože jsem jim to tak hezky vylíčil, tak jim chyběla jedna jediná zásadní informace: „Jak velká (dlouhá) byla a je ta OSTUDA!“

A víte co? Protože jsme si tak hezky povídali – zcela otevřeně, upřímně a přátelsky, tak jsem jim to řekl. Nikdo se mi nesmál a pokračovalo se v povídání dál. Náš intimní hovor postupně končil a dále jsme pak řešili témata jako zvířata, sport nebo cestování.

Odpoledne rychle uteklo, rozloučili jsme se a vyrazili každý jinou cestou k domovům.

Proč že jsem toto celé takto napsal a někoho tím třeba připravil o čas? Až pozdě jsem si uvědomil, že na 99,9% bych si na pláži s nikým neznámým v plavkách určitě takto napřímo nepopovídal. Myslím si, že nazí jsme k sobě měli blíž, byli jsme k sobě otevření, nikdo nic neskrýval a vedlo nás to k upřímnosti, toleranci a k rovnosti. To všechno dle mého názoru díky tomu, že se ani jeden z nás neukrýval do „kusu hadru“, ale koukali jsme na sebe tak, jak jsme přišli na svět. Bylo to velmi krásné odpoledne a věřím, naturismus rozvíjí přátelství, ochotu rovnost a další kladné vlastnosti.

Cílem článku bylo poukázat ne na probíraná témata, ale na přístup. Přístup k neznámým lidem, který si myslím, že je u naturistů větší.