Při zahloubání se do historických pramenů Věstonické Venuše se mi zdá, že by letošní ročník mohl být (teoreticky) jubilejní 30. A tak jsem si za kulisami letošní mladistvé a vysportované n-Venuše v duchu prošel celých těch 30 let a srovnával, kdy byla tato přední dáma českomoravskoslezských naturistů v kondici, v ráži, v rozletu, v lenivém úpadku a kolik sil a šarmu má taková třicítka do budoucna. 

VĚSTONICKÉ VENUŠE 90. let
Podle dobových záznamů v tehdejším časopise Naturista je zřejmé, že 1. Věstonická Venuše se konala v červnu 1991. Všichni žijeme v jakémsi povědomí, že se vždy jednalo o výroční akci n-volejbalistů, kterou 1× za rok vyvrcholila sportovní sezona.
Chyba lávky! V 90. letech se konaly vždy 2 letní turnaje a v popisovaném roce 1996 se našinci účastnili kromě těchto 2 i volejbalových turnajů ve Vídni a ve Slovinsku… Jiný ročník dotyčný víkend pršelo a tak se na Pasohlávky dostavilo „pouze“ 6 týmů a turnaj se odehrával ve vranovické tělocvičně… Vše se organizovalo písemně poštou, vydával se tištěný časopis Naturista.
Napadá mě jediné – do jakého úpadku jsme se dostali v současnosti. Největším vrcholem „naturismu“ je vířivka a nekonečné vylehávání. Ovšem i tehdejším nadšencům došla pára a N-Venuše se vypařila jako pára nad hrncem, na dlouhé roky.

Jako dnes si pamatuju, jak jsem přišel v roce 2011 na ono „slavné hřiště“, které bylo totálně zarostlé, kolem posedávající pivní bratrstva… Díky chudáku nebožtíkovi Igoru Šebestíkovi se ale věci hnuly kupředu. Igor si vzal hřiště osobně na starosti a ještě ten rok se konala znovuzrozená Věstonická Venuše. Sice v dnešní době už bohužel volejbal nehraje roli z nejdůležitějších, nicméně naturistická Venuše se koná alespoň 1× ročně a soudě podle letoška, má hodně energie i do následujících let. Strana FKK Pasohlávky vč, linků na všechny Věstonické Venuše od 2011

Letošní Věstonická Venuše se konala za krásného slunečného počasí 18.-19. června. Jak již uvedeno, tak už toho má za sebou pěknou řádku, takže ani letos nevybočila z tradice a přilákala naháče nejen z jižní Moravy, ale z opravdu velmi vzdálených dálav.
Co však bylo poprvé a mě samotného přimělo přijet, byl nový organizátor. Úspěšná hlava rodiny, (vele)úspěšný ve svém zaměstnání a na druhou stranu obětavý a pilný Jarek Dytrych se letos ujal kompletní organizace VV.
Silnou podporou pro něj byla celá jeho rodinka, která si rovným dílem rozdělila úkoly.

NUDA BĚH – sportovní naturistická královská disciplina.
Stejně jako v minulých letech i letos zahájil n-běh celý venušanský víkend. I zde se vrátíme ve srovnání z minulými ročníky, kdy se n-běh běžel okolo celé Malé laguny a vytvořil tak příjemnou rozdýchávačku před následujícími soutěžemi i snad připomenutí starověkých řeckých olympiád.
Letošek byl první, kdy vedení ATC Merkur n-oběh kolem Malé Laguny nepovolilo, takže jsme se museli spokojit s během na území n-pláže (700m). I tak si myslím, že jsme se proběhli za dopoledního čerstvého povětří příjemně a i ohlasy místních, jinak nudících se nudistů byly příznivé:
"Tato nespi! Oni tu běhajó "

PÉTANQUE – hra i pro podřimující buřtnudisty.
Mnozí tuto francouzskou hru odsuzují pro její neakčnost, ale pokud ji zkusíme, tak velmi brzo poznáme, že se při pétanque dobře pocvičíme v odhadu, přesnosti i šikovnosti. Bohužel na petanque alespoň průměrné úrovně je třeba velmi rovný povrch, jako třeba na golfu. Že by hozená rukavice místním do příštího ročníku? Být tady ještě Igor Šebestík, tak dáme řeč a do příště by bylo místo na pětanque rovné jako stůl. S dnešnímk osazenstvem vůbec nemám tušení…

ŠIPKY a ORIENŤÁK
Šipky jsou klasika a nikdy nezklamou. Ať pivní bratr nebo dítko školou povinné, všichni si zasoutěží ke všeobecnému obveselení.
To orientační běh je jiná! A obzvláště když se ho ujme se vší pečlivostí (sobě vlastní) Lenka Dytrychová. Jako správná manželka proděkana významné vysoké školy byl letošní orienťák snad oříškem nejtvrdším. Dítka pobíhala s lístečky sem a tam, některá se bezradně vracela o radu do výchozího bodu. Nakonec ale byly všechny vytyčené body dosaženy a vidina dalších vítězství hnala soutěžící k posledním úkolům Věstonické Venuše.

HOD VODOU – pro vodníky, vodomily a jiné čvachtaly
Po perných disciplinách přišla na řadu vyložená taškařice v podobě hodu vodou. Výhodou je, že i největší nešika nemá šanci se vodou uhodit, maximálně ji hodit.

Kdo nechtěl být vyhledán, ten mohl být zahrabán. Zřejmě jeden z mála dní, kdy si děti mohou dělat s rodiči, co se jim zlíbí.