<--Základní stránka Další cestopisy

Kréta

V září 2003 jsme (s manželkou a ještě s 35 textiláky) na Krétě kromě hor, měst a vykopávek procestovali i několik pláží a přivezli jsme si následující dojmy:
Stále platí, že mezi Řeky je stále většina pravoslavných věřících a zřejmě vždy se najde přísný ochránce morálky a je ochoten proti vaší nahotě bojovat jako pokračovatel slavných řeckých mnichů-partyzánů.
Vypráví se i o vysokých pokutách za nedokonale maskované převlékání na pláži...
To už zůstává rozum stát.

Ovšem - není to zase tak absolutní. Když jdete po městě a z každého stánku s pohlednicemi na ulici trčí obrázky, kam se Kámasútra hrabe ... A obdobně malované amfory, talíře,...
Jsou to věrné kopie nebo reprodukce antického umění, kterého je pochopitelně i ve formě klasických soch - aktů po Řecku plno. Nemluvě o výloze na hlavní ulici, plné keramických prasátek, na jejichž počínání lze výraz "prasečinky" použít doslova :-)
Není mi jasné, že toto řeckým puritánům nevadí? Jen to asi nesmí mít 37 stupňů?

A dále: I mezi Řeky žije menšina (bohužel), která vidí své kořeny opravdu v antice a navazuje na ni i svým chováním. Počínaje znalostí antického umění a konče - třeba až chápáním oblečení jako dekorace, která je pěkná na slavnost, ale kterou lze pro jiné příležitosti - sport, odpočinek - beze všeho odložit. O setkání s takovou komunitou je zmínka v informaci o Sarti.

A nyní praktické zkušenosti:
"Nahoře bez" zřejmě už není problém na žádné pláži, ale to nám nepřipadalo dost pohodlné na trávení chvil rekreace u moře. Proto jsme vždy mířili tam, kde ani tento druh pokrytectví nebyl vyžadován. Během dvou týdnů mě situace městské pláže donutila navléci "plovací úbor" jen v jednom místě, kde malá městská pláž končila na obou koncích kolmou skálou, nebylo úniku. Jinak se ale (připomínám, že v září) hned vedle hlavní pláže, většinou za skalnatým výběžkem našla další pláž nebo aspoň plošinka, kde buď nebyl vůbec nikdo, nebo si tu již lebedilo pár naháčů. Ty drobné plážičky ale popisovat nebudu, to bude vždycky místní improvizace.
Tedy ty větší:

Konkrétně na sever od slavné pláže Vai "Pod palmami" na východním pobřeží ostrova, asi po desetiminutové vycházce lze sejít na sousední pláž, která je zmenšeninou té hlavní, ovšem nejsou na ní palmy, půjčovna slunečníků a lehátek, plavčík a taverny s muzikou. Co by opravdu mohl někdo postrádat je absence sprch se sladkou vodou. Ostatní civilizační vymoženosti ...

Další velkou N-pláž, zvanou "Red Beach" jsme navštívíli u města Matala ve střední části jihokrétského pobřeží. Je pro změnu na jih od té městské, ovšem přes o něco větší kopec, přesněji sedlo mezi kopci. Cesta zabrala skoro 20 minut. Před sestupem ze sedla mezi narážíme na plot, ovšem s brankou, kde symboly upozorňují, že jde o místo, kde želvy zahrabávají vejce a kde se tedy i líhnou mladé, pročež žádají nezdržovat se na pláži v noci. A co to označnení RED? Nevíme. Ani při příchodu na pláž jsme na ní neobjevili nic červeného :-O Jako jediná civilizační vymoženost tu je půjčovna (modrých!) slunečníků. Zřejmě tu dříve fungovala i taverna, ale po sesuvu břehů, který potrhal trubky přivádějící vodu, zatím vypadá opuštěně. Takže zásoby s sebou. Mezi naháči tu bylo i pár expertů, kteří se koupali v kapsáčích, sem tam běžný textilní pár, který sem zašel spíš za klidem nebo i omylem ...
Celkový dojem je ale OK. Když se k tomu přidá i možnost N-vycházky po kamenech dále k jihu (kam až se dá dojít nevím, furt jen menší či větší skalky ...) a při návratu do města stačí navléknout trenky až teprve pro sestup ze sedla do městečka ...

Třetí, asi největší N-pláž je 3 km západně od přístavu Hora Sfakion v západnější části jižního pobřeží. První dva kilometry je silnice (do kopce směr Anopoli, Aradena), v první serpentině u ukazatele "Sweet Water Beach" (trošku prostříleného :-)) lze zaparkovat vozidlo, pokud nějaké máte. Následuje sestup po turistické značce přímo na pláž. Na této pláži se i stanuje (není to ovšem kemp), na západním konci je tavernička (textilní) a molo, kam dvakrát denně jezdí člun jak z Hora Sfakion, tak z vesnice Loutro. Také tady mi vrtal hlavou název. Sladká voda ... U taverničky je pod skalou pramen (bohužel zabetonovaný), ze kterého vede podmořské potrubí právě do vesnice Loutro. A hadice do taverny. Určitou kuriozitou této pláže je průchod dokonce dvou souběžných turistických cest (E4) přímo po celé délce pláže. Ale vzhledem k tomu, že turistiku tu asi dělají spíš cizinci, než Řekové, se všemi jsme si jen s úsměvem zamávali, někteří se i zastavili na vykoupání,...

A ještě jedna zajímavost: Vzhledem k tomu, že po okolních skalách(!) se pasou kozy, často se jich pár prošlo po pláži a zjišťovaly, jestli si turisté nezapoměli rozbalené sušenky nebo odložený slamák :-)
Celkový dojem je taky dobrý, uvažme možnost stanování, stravování a sladká voda v taverničce, na nákup vycházkou do města (dá se i něco stopnout).


Přehledová mapka oblasti Agia Rumeli - Hora Sfakion :


Čtvrtá pláž se naskytne všem, kteří se vypraví do nejslavnější krétské soutěsky Samaria, kousek západněji od výše uvedené Sweet Water Beach. U jejího ústí je přístav Agia Rumeli s městskou pláží. Ovšem: Na opačném břehu potoka tekoucího ze soutěsky je mnohem větší pláž, zcela bez vybavení, u které jsme opět našli i pár stanů s nudisty. Střed této pláže je zajímavý skalou ve tvaru ploché podkovy, která vytváří ještě oddělenější sekci břehu, kam je třeba brodit. Jak jistě zájemci o soutěsku vědí, do Agia Rumeli se dá dojet jen lodí z Hora Sfakion nebo Sougie nebo taky dojít pěšky - buď soutěskou (což je krása) nebo po břehu, ale to moc velká atrakce není - cca 15 km skalnatou pěšinou na plném slunci... byť se stálým výhledem na moře. To snad radši těch 5 Eur za loď.

Nakonec zmínka o věhlasné, ale ne tak N-pohodové pláži jménem Preveli, nedaleko stejnojmenného slavného kláštera, východně od výše uvedených dvou míst. Přijeli jsme na (placené) parkoviště nad skalisky; dolů promenádním schodištěm, tam taverna, hlava na hlavě... na svléknutí ani pomyšlení. Tak proti proudu přitékající říčky do soutěsky ... napřed pěšinka pod palmami, pak balvany, asi po 15 minutách před zúžením mezi opravdové skalní stěny ... plážička jako dlaň (možná jako dvě :-)), na ní několik nahatých párů, tůňka s křišťálovou, ovšem odhadem sotva dvacetistupňovou sladkou vodou. Občas sem dorazí nějací T, kteří se už nudili na pláži, udělají jen čelem vzad a jdou zpět.
Dojem? Jako zpestření mezi těmi každodenními mořskými "termály" (v půlce září moře 26-28°) se to jednou docela hodilo.

<--Základní stránka Další cestopisy