NATURISTÉ MEZI TEXTILÁKY
Už obvyklý název našich bližních, který používáme pro ty, kteří trvají na koupání v oblečení (radši pomiňme lokální dialektovou variantu "hadráci" (:-)) ukazuje, že vztahy nemáme vždy nejlepší. Samo slovo textilák vyvolává nevlídnou atmosféru na obou stranách. A v životě se pak můžeme setkat až se vzájemnou nevraživostí, s izolací naturistů do ghet, k čemuž střídavě dochází na popud jedné i druhé názorové skupiny.
Přitom naturismus má jako nejzákladnější myšlenku přirozený, předsudky nezatěžovaný vztah k světu. Zdá se tedy, že i vztah k dosud mírně zaostávajícím (:-)) a dosud naturismus nechápajícím lidem by měl být tolerantní a směřovat k jejich nenásilnému seznamování s podstatou naturismu, nejen s jedním vnějším projevem. Tím by mohlo časem dojít k "osvícení" dosud středověkem vázaného myšlení, které má hluboké a někdy i velmi pevné kořeny.
Zvažme tedy, jak přispět k posunu vztahů těchto skupin k lidštějšímu soužití. Vždyť se dá předpokládat, že jde hlavně o chvíle odpočinku, kdy si snad všichni chtějí užívat i duševní pohody.
Jak k takovému cíli postupovat nelze určitě vyjádřit jednou větou, jedním pravidlem. Dá se ale předpokládat, že apriorní averzi bude vyvolávat nařizování, že zde se musí toto a nesmí něco jiného. Jako přijatelnější vidím nenásilné prolínání našich idejí do našeho textilního okolí. A naopak je třeba připustit, že "oni" zdědili ideje, které sice neumějí logicky vysvětlit, ale přesto je považují za důležité. Pro zvýšení tolerance stojí za to, dát si trochu práce a něco pro tento vývoj udělat, nečekat, až ostatní dojdou k naší "pravdě" sami. Toho by se nemusela dožít ani generace vnoučat.
Pokud tuto teoretickou myšlenku přijmeme, vyvstane ovšem otázka, co může každý z nás dělat prakticky? V různých situacích jsou samozřejmě možné různé akce. Vždy ale je výhodné, pokud mohou být stavěny na tolerantním, a ještě lépe na humorném přístupu.
Opravdu asertivním řešením situace, kdy textilní mládež v uctivé vzdálenosti krouží kolem N-pláže a "vtipnými" zvoláními si posiluje sebevědomí, se ukázalo bezprostřední pozvání na pláž. Zvlášť pokud je od ženské části společnosti. Způsobí buď ztrátu atraktivnosti hrdinů a dobrovolný přesun k jiné zábavě nebo přijetí pozvání a získání nových příznivců. Rozhodně tento přístup zabírá lépe, než agresivní výzvy k vyklizení prostoru.
Samostatnou kapitolkou může být vztah k těm, kteří se k nám přišli hlavně "vizuálně potěšit". Můžou mít nejrůznější motivaci. Často asi jde o vyrovnání se s novostí této situace, které může být urychleno obdobou výše zmíněného pozvání. Během pár návštěv N-společnosti by je okolí mělo přirozeně dovést k ujasnění představy co je podstatou naturismu.
Nehumánní v této souvislosti vypadá omezování vstupu jen na smíšené páry, které je postupně rušeno i v oficiálních saunách a v přírodní naturistické lokalitě je překvapivé. Také místo tabulek zakazujících vstup v plavkách by přívětivěji působilo upozornění, že zde nejsou plavky potřeba.
Bohužel se nejde vyhnout připomenutí, že při vší humanitě a přirozeném jednání je potřeba vždy mít na vědomí všestrannou bezpečnost, hlavně nevymýtitelnou existenci agresivních jedinců. Ti bohužel nezmizí ze světa vykázáním z pláže (jak to zkratkovitě řeší některá doporučení), svou agresivitu si snadno mohou vychutnat za rohem, a to mnohem drastičtěji. Nadějí je jejich agresivitu uvolnit jejich zapojením do kolektivu. Snad to nezní příliš jako leninská poučka :-)
Aby tato úvaha nekončila tak dramaticky, ještě pár konkrétních námětů ke zvážení. Mezi to, co ovlivňuje vztah textilní (zatím) většiny k nám, je i chování naturistů obecně.