Když jsme v roce 2004 vybírali místo pro naši dovolenou, padla volba na tento ostrov, protože při shánění informací o něm jsem se dočetl, že to je klidné místo s pěknými plážemi. Navíc tento řecký ostrov není daleko, leží na jih od mnohem známějšího ostrova Korfu a nedaleko od západořeckého letoviska Parga. Cesta letadlem trvá asi hodinu.
Jak jsme se sami přesvědčili, ostrov skutečně je na začátku rozvoje cestovního ruchu a určitě tady nehledejte rušné letovisko typu rhodského Faliraki, či známých španělských disko-center. Důvodem tohoto turistického „zapomnění“ a celkového hospodářského útlumu vůbec, je sousedství malého ostrůvku SKORPIOS ( na mapě vpravo uprostřed), který je majetkem rodiny Onasisů. Miliardář si na tomto ostrůvku vybudoval své soukromé sídlo a díky svému ekonomickému a tím i politickému vlivu dokázal prosadit zákaz výstavby na ostrově a tento byl v podstatě vývojově „zakonzervován“.  Jsem majetkově obyčejným občanem, ale tuším, že býti miliardářem musí být pěkná dřina a jeden si zaslouží trochu klidu, aby ty miliardy mohl neustále řádně přepočítávat.

Ostrov je velmi členitý s velkými převýšeními a chcete-li ho poznat celý je auto nutností. Autobusová doprava sice existuje, ale jezdí velmi řídce a je takřka nemožné linky nějak nakombinovat, aby bylo možné takto po ostrově cestovat. Na druhé straně je třeba říci, že silnice jsou ve velmi slušném stavu, byť někde úzké a míjení se na strmém srázu nad mořem je určitě adrenalinová záležitost. V půjčovně vybírejte spíše novější auto a nekompromisně odmítněte takové, u kterého máte při vyzkoušení sebemenší pochybnost o kvalitě brzd. Cenově patří ostrov v rámci Řecka spíše k průměrným destinacím.

 

 

 

Naši dovolenou jsme trávili v městečku Vasiliki ve velké zátoce na jihu ostrova. Díky strmým svahům ohraničujícím ji ze tří stran, vzniká silné proudění vzduchu a zátoka se tak stala vyhledávaným centrem milovníků windsurfingu. Přímo ve městě je asi 2 kilometry dlouhá pláž, ale ta je výhradně textilní. Ve Vasiliki jsou kromě hotelů běžné obchody a restaurace. Žádné zvláštní příležitosti k zábavě tu nenajdete. Ale to už jsem zmínil výše.

 

 

 

 

 My jsme ovšem neměli v úmyslu prožít dovolenou v plavkách na městské pláži a tak nezbývalo než zbalit věci do batohů a vyrazit po prašné cestě ( obr. vlevo) ven z Vasiliki jižním směrem. Pěší pochod po kopcích opravdu zahřeje, ale po ¾ hod. cestě jsme dorazili na pláž AGIOFILI. Příchod na pláž je na obrázku ten vzdálenější konec. Tam také přistávají lodní taxi z Vasiliki a jsou tam k půjčení lehátka a slunečníly. Tato část pláže je textilní. Nudistická (neoficiální) je jižní třetina pláže.  Protože není nijak označena, může zde dojít k tomu, že první ranní příchozí, kteří si nejsou jisti, zda se mohou svléci či nikoliv, zůstanou raději v plavkách, ti další nikoho nahého nevidí, tak se také nesvlečou atd. Klasický dominový efekt. Výsledkem je, že na pláži je třetina turistů, kteří by plavky odložili, ale pokud to nikdo nezačne, mají smůlu. My jsme podobný úlet samozřejmě nedopustili a na pláži panovala všeobecná pohoda.  Na internetu jsem ale našel zmínku o této pláži jako ryze textilní.  

V úvodu jsem se zmínil o tom, že ostrov je velmi členitý a o nutnosti cestovat autem. Na tomto místě bych to trochu poupravil. Cestovat po lefkadských plážích můžete samozřejmě také lodí. Z turistických středisek vyjíždí ať už výletní lodě, tak pravidelné lodní taxi. Lodní doprava bývá někdy pohodlnější a rychlejší, ale nevýhodou je, že poslední odpolední spoj odjíždí z pláží poměrně brzy (kolem 17.hodiny) a to je u vody zrovna velmi pěkně, protože slunce už nepálí, příjemně hřeje …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázky výše jsou z lodního výletu na pláže PORTO KATSIKI a EGREMNI. Směrem od Vasiliki přijedete nejdříve na Porto Katsiki (obr. vlevo), ktero místní označují jako jednu z deseti nejkrásnějších pláží světa. Neviděl jsem těch deset nejlepších, ani deset dalších v pořadí, takže nemohu potvrdit, ale je fakt, že vzhled této pláže je ojedinělý. Samozřejmě je vyhledávaným cílem rekreantů a po pevnině k ní vede dobrá silnice. Z účastníků našeho výletu kupodivu nikdo tento div světa navštívit nechtěl a tak kapitán pouze zajel blíže ke břehu, abychom si mohli udělat nějaký obrázek. I tak bylo patrné, že pláž je textilní. Naše loď zakotvila na další pláži, která nese příhodný název Egremni. Nevím, jestli to znamená řecky ohromný, ale pláž ohromná je. Nám se líbila mnohem víc, než opěvovaná Porto Katsiky. Pláž je z pevniny hůře přístupná. Po skále vedou dolů schůdky, které nebudily dojem bezpečí a rozhodně nejsou pro lidi, kteří mají problémy s výškami. S výjimkou místa, kde schody na pláži končí a kde je půjčovna lehátek, si na této pláži, vzhledem k její rozloze, můžete dělat, co chcete. Jestli jste nazí nebo oblečení je úplně jedno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další pláž, kterou jsme navštívili se jmenuje KATHISMA. Sem jsme už přijeli individuálně autem. Pláž je na rozdíl od Egremni dobře přístupná. Na obrázku výše vypadá vzdáleně, ale s autem zajedete až dolů na parkoviště u pláže. Tato „obdělávaná“ část pláže se slunečníky a restauracemi je textilní, ale její jižní část (obr. níže), která je minimálně kilometr dlouhá je využívána převážně naháči. Tady se můžete nazí koupat, opalovat, procházet a nikomu to určitě vadit nebude. Stejně jako Egremni by i Kathisma dostala v pomyslném hodnocení jedničku.
Dále na sever poblíž letoviska Agios Nikitas naleznete pláž MILOS . Na tuto pláž je nejlepší doplout lodním taxi, neboť cesta z pevniny znamená absolvovat stometrový sestup po příkrém svahu za pomoci jakéhosi pochybného lana a pokud se v r. 2005 na tomto nic nezměnilo, je podle mého jen otázka času, kdy se  někdo cestou na pláž zmrzačí. Pláž situovaná pod příkrým svahem je opět velmi pěkná  i když menší než dvě výše popisované. Její jižní konec obdobně jako na jiných místech, fungoval bez problému jako n-pláž. Za zmínku stojí pobřeží za skálou uzavírající pláž z jihu, které je krásně členité s různými jeskyněmi. Na to je ale třeba mít alespoň nafukovací člun, či si nějaké plavidlo vypůjčit.

 

 

Pojedete-li po silnici dále na sever přijedete k hlavnímu městu, které se stejně jako ostrov jmenuje Lefkada. Než vjedete do centra můžete navštívit dlouhou kamenitou pláž MILI. Jak je z obrázků patrné, pláž je opravdu velmi dlouhá a v září byla skoro prázdná. Díky její rozloze si zde opět můžete bez problému najít místo ke koupání. Zastavili jsme se jen krátce, ale turisté ktré jsme tu tam zahlédli byli povětšinou bez plavek. Pláž je kamenitá a ve srovnání s Kathismou či Egremni jsme ji vyhodnotili jako ošklivou.

 

 

 

 

Ještě bych se zmínil o pláži PEFKOULIA na kterou narazíte zhruba v půli cesty mezi plážemi Milos a Mili. Je to pěkná písčitá pláž ohraničená porostem borovic (obrázek není),  na které se  také můžete koupat bez plavek. Prostor mezi borovicemi sloužil jako jakýsi kemp, řekl bych neoficiální. Nemám ve zvyku posuzovat lidi podle jejich vzhledu, ale ale obyvatelé tohoto kempu dávali svým chováním i vzezřením nepokrytě najevo, že starosti tohoto světa vezdejšího jsou jim naprosto cizí. (Řečeno velmi kulantně). Je to samozřejmě jejich soukromá věc, nikoho neobtěžovali, ale narazil jsem na podobné lidi na španělské Ibize a bohužel jsem prodělal nepříjemnou zkušenost, že tyhle „nebeské bytosti“ si občas potřebují podepřít svoje v kosmických dálavách se potulující duševno nějakou drogou a odhazují bez zábran injekční stříkačky do písku na pláži, kde na ně nějaký nicnetušící turista může bosou nohou šlápnout. Nejsem odborník, ale zárodky hepatitidy jsou prý poměrně vytrvalé.

Východní pobřeží je lemované množstvím menších ostrovů a ostrůvků, ale pláže jsou zpravidla tvořeny kamenitým úzkým pásem, připomínajícím pláže chorvatské. Největším letoviskem  na této straně ostrova je Nidri, od něhož je jen kousek na ostrov Skorpios, zmiňovaný v úvodu. Nevím, jestli ještě někdy pojedeme na Lefkádu, ale pokud ano, na této straně ostrova určitě ubytování hledat nebudeme. Skalnaté západní pobřeží s krásnými plážemi je nesrovnatelně přitažlivější. Pokud přijedete do Nidri, turistické ukazatele vás směrují do vnitrozemí, kde jsou k vidění vodopády. Na jaře, kdy jimi protéká dostatek vody, jsou možná pěkné, ale v září už voda nejen nepádí, ale jen nesmělým čůrkem se plíží po skále, aby po několika stech metrech zmizela kdesi v zemi.

 

Jak na obrázku vidíte, či spíše nevidíte, vodopád je na podzim skutečně zanedbatelný. Ten platan vpravo není památný strom, ale mě se velmi líbil. Pokud přijde nějaký oblačný den, kdy to k moři neláká, projeďte si vnitrozemí ostrova. Jak jsem už napsal výše, je velmi členité a řidič si volantem zatočí důkladně, ale budete odměněni spoustou krásných výhledů na hluboká údolí ohraničená strmými svahy lefkádských hor.

 

 

 

Co říci závěrem. Ostrov skutečně nabízí dovolenou prožitou v klidu bez stresů z přeplněného pobřeží, ucpaných silnic, dunění nočních diskoték či jiných radovánek. A ačkoliv zde není žádná oficiální nudistická pláž, je tento ostrov, k nám naháčům, navýsost přívětivý, jak jsem se snažil v tomto neumělém vyprávění popsat.
Na závěr ještě dva obrázky z vnitrozemí ostrova.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

..
Odkazy: Podrobné info o Lefkadě * Jiný cestopis z Lefkady                                                         ZPĚT NA ZAČÁTEK STRANY

Diskuze: Naturismus v Řecku