| ||||
Po dopolední bouřce se nezastavily telefony s dotazy, jestli ano, nebo ne a jestli vůbec… a tak ;-). Odpolední pařák nenechal nikoho na pochybách, že léto je tu. Na sportovišti SK Oplatil se sešlo kolem 30 naháčů, kteří se povětšinou viděli po dlouhé době u písníku. O to bylo setkání radostnější a veselejší. Příliv (staro)nových tváři přinesl do poklidné atmosféry písníku opět nový život a my jsme si uvědomili, jaký dar v podobě tohoto koutu přírody máme. Tak jsme v sobotu mohli nadšeně pozorovat zcela nadšeného n-třicátníka, jak s dětinsky zářícíma očkama prohání svůj n-bicykl oplatilskými lesy a břehy. Setkání kralovali hlavně přespolní, protože místní se scházeli podle svého zvyku až v podvečer. Možná i proto se pozdnější start NUDA běhu nesetkal s přílišným nadšením a naháči se spíš věnovali pétanque, volejbalu a dalším nejroztodivnějším hrám. Běh byl ale skvělý, protože po dopolední bouřce a za následného sluníčka celý les krásně dýchal všemi svými vůněmi a tak běžci jen nasávali a nasávali a … pak se zase vrátili na hřiště. Na sportovišti se pak hrálo až skoro do 21 hod. To se ale už jiná skupinka ujala rozdělávání táboráku. Ten přilákal nejen sportovce, ale i sousedy z okolních míst. Tak bylo u ohně docela plno a nic nebránilo večerní zábavě. Tedy aspoň na našem břehu. O nezadržitelném konci oplatilského ráje svědčil ale extrémní hluk od protějšího břehu. Tady se U komára konají pravidelné noční hluky, které časem asi vystrnadí všechno kolem, romantiky pozorující hvězdy a muzikanty s kytarami v první řadě :-(. Nicméně u našeho táboráku se peklo, smažilo, popíjelo ostošest. Zábava se rozproudila a nakonec vepřové úplně zavalilo břišní tance, takže se tyto kvůli všeobecnému obžerství nekonaly :-(. Možná taky proto, že bylo příliš dychtivých diváků, kteří svojí dychtivostí vytvořili příliš málo inspirativní atmosféru pro břichotanečnice. Snad příště se zadaří více… K večeru při kytaře nakonec mezi komárovskými hluky přece jen došlo, takže noc byla přece jen aspoň trochu romantická a většina naháčů se bavila dobře. Druhý den byl opět pařák, takže vodě písníku neodolal snad nikdo. Během dnes se pak všichni rozjížděli do Brna, Jablonce, Prahy a samozřejmě nejrůznějších končin východních Čech. | ||||
Přirozená radost ze života