Podrobný cestopis o cestě a pobytu na tomto ostrově

Autor: JADRAN (Chorvatsko, červenec 2006)

Když nás v loňském roce vyhnalo mizerné počasí z N-kempu Konobe na Krku, řekli jsme si, že příště je třeba dojet dále na jih a pro letošní dovolenou jsme zvolili naturistický kemp Sovinje na ostrově Pašman, který se nachází v zadarské oblasti, v těsném sousedství Kornatského národního parku (chorvatské Národní parky).

Spojení s pevninou obstarává trajekt pendlující mezi pevninským městem Biograd a pašmanským přístavem Tkon.

Pašman je propojen mostem se svým severním sousedem Ugljanem, takže je také možné přejet ze Zadaru na Ugljan a pak pokračovat po silnici na Pašman.

Trajekt Biograd- Tkon je ale nejkratší a tím také nejlevnější. Za osobní auto a dvě osoby jsme platili 75,– Kn. Z Biogradu vede přímý nájezd na dálnici, takže nemá cenu se trmácet ze severu po jadranské magistrále.

Kemp Sovinje naleznete na jihovýchodním pobřeží ostrova asi 1,5 km jižně od přístavu Tkon. Zabloudit se nedá, protože ostrovem vede jedna silnice, takže když vyjedete z trajektu, odbočíte vlevo a silnice vás dovede až k recepci kempu, kde také končí. Když jsem psal cestopis o našem pobytu v Konobe na Krku, upozorňoval jsem, že v sezóně je velmi vhodné si rezervovat místo pro stan. Na Pašman jsme odjeli bez rezervace, neboť jsme byli skálopevně přesvědčeni o tom, že na konci června nemůže být kemp plný. Realita byla ale zcela jiná. Kemp byl už z 80% zaplněn a zbylá místa byla blokována rezervacemi od začátku července. Místo jsme nakonec našli, ale pro letošek dodávám a podtrhuji, rezervace je nutná i před hlavní sezónou.

 

Kemp Sovinje nelze v žádném případě srovnávat s velkými komplexy na Istrii ani s kempy Bunculuka a Konobe na Krku. Jedná se o malý (Kapacita údajně 350 osob ), jednoduše vybavený kemp, ve kterém kromě recepce naleznete pouze sociální zařízení, dlužno podotknout, vzorně udržované a několikrát za den uklízené. Restaurace ani obchod v kempu nejsou. Personál recepce provozuje jakýsi snack-bar, kde dostanete chlazené nápoje, případně nějakého nanuka. Po celém kempu je rozvedena elektřina a přípojky vody pro karavany. V sousedství sprch je prostor pro grilování se čyřmi grily. Každé ráno (V 8 hod. vč. neděle) přijíždí k recepci pekař z Tkonu s chlebem, rohlíky a nějakými sladkostmi. Za dalšími nákupy je třeba vyrazit do výše zmíněného přístavu, což je ostatně příjemná procházka po pobřeží mezi políčky se zeleninou a vinnou révou. Na tomto místě si neodpustím jednu moralistickou vsuvku. O obyvatelích Balkánu jsme zvyklí mluvit s určitým despektem (… jsou to bordeláři, líní …), ale při procházce mezi kempem a Tkonem si můžete všímat nejen toho, co všechno místní pěstují, ale také toho, že mezi jejich zahrádkami s rajčaty, paprikami, fíky atd. neexistuje jediný plot a nikdo je, opuštěné za městem, nehlídá. Dovedete si něco takového představit u nás? Tady by lidé rozkradli už sazenice, neřku-li úrodu. Konec jásotu nad námi civilizovanými středoevropany a zpět ke kempu. Jeho velikým plusem je sice malá, ale písčitá pláž s pozvolným, rovněž písčitým vstupem do vody. Hádám, že je jediná na ostrově. Na dně moře roste sice tráva, kterou voda občas vynese na břeh, ale personál kempu každý den brzo ráno pláž shrabal. Nevýhodou pláže je její východní poloha pod vysokým hlinitým srázem, na němž navíc rostou vysoké borovice, takže již kolem 13. hod. se pláž začíná pomalu nořit do stínu. Koupací pohodu může také pokazit východní vítr, bora, nejen svou intenzitou a někdy chladem, ale také tím, že přinese od pevniny dost nečistot. Nejen kvůli odpolednímu stínu na pláži je velice příjemné mít s sebou nějaké plavidlo, na kterém se můžete odpoledne opalovat. My jsme se na letošek vybavili a i když člun je bez motoru, výrazně jsme si polepšili. Pobřeží pod kempem je místy neschůdné a cesta po vodě je jediná možná a ještě jsem si u vesel pěkně zasportoval. V souvislosti s větrem si dovolím ještě jednu radu. Pokud kromě stanu používáte nějaký přístřešek či plachtu proti slunci, mějte dostatek šňůr a kolíků, protože při východním větru je v kempu pořádný „průvan“. V kempu nejsou k pronájmu chladicí boxy, zato je všude ohromná spousta mravenců všech možných druhů a velikostí, takže při výběru a balení potravin je třeba s tím počítat. Poslední poznámka k vlastnímu kempu se týká peněz. Za dvanáctidenní pobyt (2 osoby, stan, auto, elektrická přípojka) jsme zaplatili cca 2.000,– Kn. V kempu nelze platit v eurech ani kartou. Mobil na ostrově fungoval normálně.

Dosti bylo kempu a povalování se po pláži, je třeba také prozkoumat okolí. Projet autem si můžete ostrovy Pašman a Ugljan. Silnice vede po východním pobřeží obou ostrovů a je také vhodná pro cykloturistiku. Na západní, řídce osídlené pobřeží, vedou kamenité cesty s turistickým značením. Na hlavní silnici začínají zpravidla u cedule „Panoramski puť“ a některé z nich jsou sjízdné i autem (Bez záruky na výfuk). V každém případě z vrcholů kopců jsou krásné výhledy západním směrem na Kornatské ostrovy.

Do Kornatského národního parku vás ochotně dovezou lodí za asi 500,– Kn na osobu včetně jídla. V našem případě se náramně vyvedl jak výlet, tak ryba, kterou nám servírovali k obědu. Pokud rádi koukáte pod vodu, tak brýle a ploutve s sebou, protože voda v Kornatském NP je průzračná, tak jako málokde.

 

Přejedete-li trajektem na pevninu, můžete se vydat severním směrem a navštívit přístav Zadar, jehož centrum je přímo napěchované památkami.

Dáte-li přednost přírodním krásám, najedete na dálnici a po zhruba 40 km jízdy jižním směrem dojedete k jednomu z nejnavštěvovanějších míst Chorvatska, k vodopádům na řece Krka. Popularitě tohoto místa odpovídá i množství zde přítomných turistů, ale v každém případě to stojí za vidění.

 

Co říci závěrem? Ostrov Pašman je často charakterizován jako místo pro klidnou dovolenou. Ve srovnání s pevninou, či s ostrovem Krk, kde jsme byli minulý rok, je to pravda, lidí je zde určitě méně. Je ale také pravda, že na ostrově není příliš mnoho příležitostí ke koupání, protože pláží příroda Pašmanu nadělila velmi poskrovnu. Mezi klidná místa rozhodně nepatří moře kolem ostrova. Tisíce turistů si přiváží větší či menší motorový člun, hladinu brázdí spousty jachet a celý tento námořní shon je ještě umocněn atraktivní oblastí NP Kornati, kam spousty lodí denně směřují. Toto platí jak pro obydlené východní, tak i pro řídce osídlenné západní pobřeží. A ačkoliv na ostrově není žádné obří letovisko disponující diskotékami a podobnými kratochvílemi, povědomé buch,buch,duc,duc se občas nese z pevniny z okolí Biogradu a ruší večerní koncertní produkci místních cikád. Osazenstvo kempu tvoří Němci, Rakušané a především Slovinci. V souvislosti s nimi potvrzuji, co napsal o tomto kempu před lety jiný návštěvník a sice, že „… občas bylo předětičkováno, převřískáno …". Do kempu bohužel jezdí i notoričtí zabijáci naturistických zařízení – Italové. Jejich příjezd poznáte podle toho, že po kempu, ale i na pláži se vyskytuje větší množství oblečených lidí. Proč jezdí do naturistického kempu, když na ostrově je nejméně desítka kempů textilních? Odpověď neznám.

Nechtěl bych, aby mé povídání vyznělo pesimisticky, protože na ostrově se nám líbilo a rozhodně Pašman je místo pro pěknou dovolenou. Pouze jsem pokusil popsat situaci tak, jak jsme ji během svého pobytu v kempu Sovinje vnímali.

Odkazy: Svaz Naturistů Chorvatska – SOVINJE

Jiný n-cestopis z ostrova Pašman