| ||||
Pro rok 2005 jsme hledali kam na naturistickou dovolenou. Výběr netradičně padl na Chorvatsko. Po naturisticky nepříliš šťastné Metajně na Pagu jsme hledali nějaké klidnější místo, kde český naturista nebude téměř kamenován slovinskou matrónou. Manželka si ťukala na čelo, když jsem začal na internetu pátrat už koncem října 2004. Ale dobře jsem činil. Narazil jsem na tuto stránku . Začátkem listopadu byly všechny prázdninové termíny obsazeny s výjimkou 14 dnů v červenci. V současné době už bohužel na stránkách nejsou uvedeny ceny, pro rok 2005 stál čtrnáctidenní pronájem domku cca 500 EURO. Pokud se dobře pamatuji, majitel chtěl platbu depozitu 10% celkové částky. Přesto, že nová dálnice značně zrychlila cestu na pobřeží Jadranu, rozhodnuli jsme se pro přespání na cestě k moři. Protože jsme již na Plitvičkách byli, padla volba na ubytování v osadě Oštarske Stanovy u města Rakovica poblíž Plitvic. Tady se to obešlo bez zálohy. Pak se přehoupnuly Vánoce, Velikonoce, a byl tu čas dovolené. Zbývalo vycpat poslední volná místa v kufru a střešním boxu nejtvrdší českou měnou – pivem a mohli jsme vyrazit. Drobný problém vznikl na německých hranicích u Chebu, kdy byl jeden z německých celníků natolik zvědavý, že mne donutil otevřít kufr u auta. To se mu stalo osudným. Jedna z plechovek piva, řádně nakarbovaná předchozí jízdou, vyskočila přímo pod nohy hrdinného germána. No byl ochmelen od hlavy k patě. Do dneška si kladu otázku, jak se tvářil jeho velitel na jeho nový služební parfém. Další cesta probíhala bez problémů a asi v sedm hodin ráno jsme zastavili u vrat našeho nocoviště poblíž Rakovice. Trošku jsme se prospali a vyrazili se seznámit s okolím. Již v klidu domova jsem si zjistil, že v blízkosti Rakovice je známá jeskyně Bračeva. Tudíž jsme vyrazili k jeskyni. Po celonočním sezení v autě jsme malý pěší výlet uvítali všichni i dcera, která jinak veškerou pěší turistiku zásadně odmítá. Za chvilku jsme již dorazili do areálu. Bohužel, těch pár Kun, které jme měli hotově na vstup nestačilo a platbu Eurama i platební kartou odmítali. Tak jsme si alespoň prohlédli okolí a vývěr podzemní řeky a jeli se podívat do Slunje. Městečko Slunj leží na říčce Rastoke. Tato říčka je také asi základem zájmu turistů o městečko. Rastoka tvoří působivé kaskády a vodopády přímo v městečku. Na říčce bylo vybudováno několik mlýnů – v současné době hospůdek a apartmánů.Jediné co trochu kazí příjemně romantický vzhled je silniční most vedený prakticky přímo nad peřejemi. Dali jsme si, na chorvatské poměry, levnou pizzu a vyrazili zpět do Oštarské Stanovy. Já jsem ještě dospával po celonoční jízdě a dětičky si našly domorodou kamarádku a místní zvířátka. Večer jsme s panem domácím popili chorvatskou rakii a české pivo. Dostal jsem od něho cenné informace ohledně další cesty do Biogradu na Moru. Doporučil nám vyhnout se nově postavené dálnici a ušetřit čas i peníze za poplatky. Jeli jsme se Slunje po silnici č.1 až do Gracace a potom okolo Obrovace po silnici číslo 27 do Benkovace a pak už po 503 do Biogradu. V Biogradu jsme si počkali na trajekt a rychle opouštěli civilizaci. Po příjezdu do Tkonu, zřejmě největšího městečka na ostrově Pašman, jsme bez problémů našli pana domácího. Po tradičním obdarovávání – my pivo a Becherovku domácí víno a rakii, jsme se dostali k odjezdu do našeho prázdninového domečku. Když Marko uviděl naši těžce naloženou Felicii, nabídl nám, ať si ostatní přesednou k němu do auta. No nakonec si přesedla pouze dcera – prý bude mít aspoň víc místa na nohy. Markovo obavy o podvozek našeho auta se naštěstí nakonec ukázaly liché a po asi 5 km pomalejší jízdy jsme se dostali na hřeben, který se táhne přez celý Pašman a Ugljan. Odtud se nám otevřel výhled na západní – méně obydlené pobřeží. Teď nás čekal již jen opatrný sjezd dolu k moři. Bohužel autem se nedalo dojet až k domku a tak nám nezbylo, než veškeré zásoby odnést nějakých 70m dolů k domku. Cesta vede olivovým lesíkem, při každém kroku se zvedla hejna kobylek. Domeček má 2 ložnice, celkem pro max. 5 osob, kuchyňku a WC. Sprcha je luxusní ekologická Hi-Tech solární. Kuchyně je vybavena plynovým sporákem a plynovou chladničkou. Do domku není přivedena elektřina 230V, na střeše jsou však solární panely a v kuchyňce je měnič 12 / 230V. Drahá polovička si sice nemohla vyfenovat vlasy, pro nabití fotoaparátu, mobilu nebo notebooku to ale s přehledem stačilo. V kuchyňce je tekoucí voda (ze zásobníku), dobrá, bez problémů pitná. Stejně tak zde nebudete mít zajištěn bohatý hudební „Tuc-Tuc“ program trvající do brzkých ranních hodin. Místo něj bude muset stačit večerní koncert kobylek a cikád. Na druhou stranu, tady máte jistotu, že v době pobytu na pláži váš pokoj nenavštíví opálenější nenechavý domorodec, ale maximálně otakárek nebo kobylky. O to, aby jste neumřeli hlady se buďto postará plující „hypermarket“, nebo se musíte vypravit do cca 5 km vzdáleného Tkonu. Tam je dostatek obchůdků, restaurací a cukráren, stejně jako trh s ovocem a zeleninou. Pokud si chcete připravit rybí pochoutku sami, chce si to přivstat a zajet si do Tkonu na rybí trh. Tam máte jistotu, že ryby jsou skutečně čerstvé (rybáři je právě vyložili). Pokud jde o možnost naturismu, není zde nejmenší problém. Nejbližší obydlí je asi 150 metrů daleko. Vpravo po pobřeží je nejbližší budova minimálně 500m daleko. V případě zájmu o kulturní památky v okolí stojí za návštěvu jediný benediktinský klášter v celém Chorvatsku – přímo na kopci Ćokovac nad Tkonem. O kousek dál je možno si prohlédnout prakticky celou severní Dalmácii ze zříceniny pevnosti Sv. Michala. K pamětihodnostem, které v čechách neuvidíte určitě patří i pomník olivě, který najdete nějakých 100 metrů od domu. Odkazy: Jiný n-cestopis z ostrova Pašman | ||||
Přirozená radost ze života
ála Robinson v HR
Zdravím všetkých odporcov mokrých plaviek! Našiel by sa niekto ochotný, kto by sa podelil o svoje skúsenosti s pobytom na chorvátskych ostrovoch typu „robinson“? Pozná tu niekto nejakú lokalitu, prázdninový domček, kde sa dá fungovať výhradne bez oblečenia? Budem vďačný za každý tip, nielen kam ísť, ale aj čomu sa určite vyhnúť. Vopred díky!