Kristyna Laura a Kristýna jsou dalšími Naturistou nominovanými finalistkami MISS NATURA 2007. Obě jsou už známy z fotosoutěží. Sympatie si získaly jak svými fotografiemi, tak zálibou v irských tancích, výtvarném projevu a v neposlední řadě také zajímavě vedeným blogem Tvoření s příběhy. Tím bude jejich představení ve všech soutěžních disciplinách jistě velmi zajímavé. MISS neberou jako honbu za výhrami, ale jako zábavu na N-párty a prezentaci naturismu. Naturista drží do babylonského finále všechny palce!!!

Laura-pláž Laura a naturismus: Můj názor na naturismus je dost vyhraněný, někdy je to až obtěžující, neboť na to narážím každé léto. Naturistkou jsem se stala sama, svým svobodným rozhodnutím, ve svých 15 letech. Do té doby jsem chodila společně s kamarády na textilní koupaliště naprosto běžně a nikdy mi to nepřipadalo divný. Nevím proč, ale jednoho dne jsem chtěla být spíš sama, a tak jsem si pro koupání vybrala jeden blízký potok, kde nikde nikdo nebyl, jen já. Tak jsem se bez otálení svlékla do naha a užívala sluníčka plnými doušky. Od té doby jsem nabyla přesvědčení, že není nic lepšího, než být takto plně svobodná a nenosit extra oděv jen na koupání. Přijde mi to až totálně nesmyslné, že když je vedro a chci se jít koupat, jedno oblečení vyměnim prostě za jiné. Fakt mi to přijde padlé na hlavu. Jenže z tohoto mého životního postoje vznikly i deprese, když nemám žádnou nejbližší příležitost se svlíknout a být mezi svými. To je to, s čím se potýkám každé léto. Mám hroznou averzi si ty plavky obléknout, i když by šlo jen o krátké vykoupání se svými dětmi na místním koupališti. A tak mnohdy jen sedím na břehu a trpím. Moje dcera je v tomto ohledu mnohem svobodnější a přizpůsobivější. Ráda s se mnou jezdí na naturistické pláže, a upřímně ráda si užívá tu svobodu co já, být bez textilu , ale zrovna tak se jí nepříčí vzít si na sebe plavky, když to někde vyžadují. Myslím si, že její přístup je mnohem víc v rovnováze, než můj.

Nicméně mám spousty plus pro naturismus. Jsou to postřehy, kterých si nejde nevšimnout, nabité za těch 18 let, co naturistkou jsem. Například jsem si jistá tím, že spousta lidí naturisty nejsou z důvodu, že by měli problém s koukáním ostatních a reakcemi ostatních. Vnímají naturismus jako něco erotického. Podle mne je opak pravdou. Naturismus je velmi antierotický . Všichni jsou takoví, jací jsou. Tlustí, hubení, mladí, staří, opalení, bílí, velcí malí apod… Tam jsme prostě všichni jací jsme, přirození. Hrozně mne uchvacují situace, kdy vidím dědečka s babičkou na N pláži, jak staví hrad se svými vnoučaty. Věk je na nich vidět a přesto je to moc hezký a naprosto přirozený obrázek! Tohle to se mi na tom moc líbí! Další postřeh, kterého jsem si všimla je, že lidi na N plážích jsou oproti textilním plážím tišší, ohleduplnější a přátelštější. Připadá to jenom mně? Těch zážitků za ta léta mám spousty a všechny mne o tom stále přesvědčují. Nesetkala jsem se tam nikdy s žádnými uchyláky, jak vládne mýtus, a ani s rozhovorů s naturisty není náznak sexuality. Jasně, jsme lidi jako všichni, ale přesto bych řekla, že naturisti mají na pláži více plus. Zkrátka a dobře, pro mne naturismus znamená svobodu pohybu na slunci, jak mne pánbůh stvořil  .

A co bychom my naturisti potřebovali?

Více pláží a tolerance od „textiláků“ (Oni chodí na naše pláže, ale my na jejich nemůžeme, proč? )

Větší angažovanost provozovatelů N pláží (Proč textilní pláže mají větší péči? Proč tam mají větší vybavení pro děti? Proč jsou jejich pláže více udržované? Proč u nás taky nejede nějaký vývoj? Nestojíme jim za to? Platíme vstupné jako všude a je nás víc a víc, všiml si toho už nějaký provozovatel?)

Aurelie a dcera Kristýna
Hrádek nad Nisou