závisí také od toho, jestli svítí slunce nebo je zataženo.

Hlasoval jsem pro 20°, ale když je jasno a slunce svítí nepřetržitě, tak mně stačí i takových 15 stupňů. To se týká zejména okrajových termínů sezony. Teď mě napadá, možná by to mohl být tip na příští anketní otázku: Kdy začínáte/končíte svoji letní sezonu? Já si vedu záznamy a rekordní hodnoty jsou 30. 3.2014 a 1.10.2011 – tehdy jsem byl na Lhotě a vypadalo to tam jako uprostřed léta, plno lidí, stánky…při současném počasí to vypadá jako sen.

Pro mne je hlavně důležité zda svítí či nesvítí sluníčko..

Volyňák naservíroval geniální nahrávku tématem „Kdy začínáte/končíte svoji letní sezonu?“, příspěvky na ni zatím nezareagovaly, ale třeba se taková anketa objeví a téma zhodnotí.

Aby téma úplně nevyšumělo, dovolím si vnést zásadní faktor méně teplých dnů: vítr. Chladný od severu dokáže odradit, naopak bezvětří či jenom závětří umožňuje pobyt u vody i při teplotě oficiálně nepříliš vysoké. Ti, kdo se o nevzdávají ani v pěkných dnech koncem září a začátkem října, vědí své.

Pamatuju jeden rok, cca na začátku 90. let, kdy se na 28. října na Lhotě sešla velmi slušná návštěva a i 10stupňová voda byla docela hojně využívaná.

Svého času jsme si vyrobili i textilní závětří – hliníkové tyčky a asi 4 metry cca 80 cm vysoké látky jako zástěny proti větru.

Bez větru a se sluncem z jasné oblohy jde mnohé. Kdysi – tuším 1990 nebo 1991, kdy nakrátko otevřeli vrata na Velké Americe (Mořina), jsem se tam koupal v únoru, kdy ještě zastíněná část vody byla zamrzlá. Voda 2 stupně, ale bez větru na slunci bylo už příjemně. (Tehdy jsem ale trochu koketoval s otužováním, takže to nebylo čistě z voleje.)

Také jsem jednou na Lhotě v podobném počasí bruslil. Jelikož cedulky o nudipláži a pobytu bez plavek visely celoročně, byl jsem s výjimkou bruslí nahý. Naprostá nádhera, skously to i manželka s malou dcerou, kterým to, přestože jsme tam jinak od jara do podzimu byli pečení vaření, přišlo dost nestandardní.

Netřeba chodit tak do minulosti. Včera, v pondělí 25., teplo moc nebylo, ale v závětří se v pohodě dalo a nádherné plavání. Voda 20,5–21 stupňů, i když v televizi už nějakou dobu prezentují koupání jako hrdinský akt ojedinělých odvážlivců. Ale samozřejmě nějaké přiblblé sezonní reportáže do těch užvaněných tzv. zpráv naflákat musejí…

Nevzdávejme to, třeba se i letos dočkáme venkovní sezony až do října. Jakkoliv je fakt, že tento způsob srpnového léta je mizerný, člověk si už připadá jako v září. Ale třeba aspoň nebude pro děcka nevolnictví jménbem škola takový šok…

Dodatečně jsem si všiml, že už v zadání ankety „bezvětří“ figuruje.

Přičemž ze zkušenosti víme, že skutečné bezvětří je u nás jev poměrně vzácný, spíše ranní, během dne se pak se sluncem, ohříváním zemského povrchu a kdovíjakými dalšími vlivy většinou nějaký vítr udělá.

Přiznám se, že při plavání si rád užiju jak bezvětří s „mrtvou“ hladinou jako zrcadlo, tak (někdy) i vítr s vlnami, které hezky „houpají“. Když je to na dost velké vodě, mohou být i přiměřeně „dlouhé“ a jde s nimi a rytmem záběrů najít soulad, ústící až do režimu „flow“ a příslušné pohybové a duševní nirvány.

Plážovému povaleči ale může vadit, že mu vítr cuchá stránky oblíbeného časopisu, o novinách nemluvě. Ale čte dneska ještě někdo (u vody i jinde) papírové noviny?

A na závěr. Když v 80. letech, v době boomu windsurfingu, foukalo, bylo plavání dál od břehu o strach. Na skutečně velkých vodách – Nechranice, Rozkoš – jezdili asi spíš ti, kdo uměli, ale na menších včetně „koupacích“ se to mnozí učili a člověk nikdy nevěděl, jestli stíhají plavce vnímat a umějí se mu vyhnout.