Začínal jsem v plus minus stejná léta a viděl jsem tehdy přibližně totéž… O tom, co to bylo, bych se zde ale nerad rozepisoval.

Spíš bych chtěl vzpomenout na úžasný pocit volnosti a svobody, který byl ve velkém kontrastu se svázaností života za tehdejšího režimu. Z mého úplně „poprvé“ si také pamatuji můj úžas nad tím, že nahatí lidé jsou všichni celkem stejní Nebo to, jak na příměstskou pláž dorazil starší pár, ona v šatech, on v pracovním obleku, asi přijeli přímo z práce a chovali se velmi noblesně. Když se vysvlékli a šli nazí do vody, ta noblesa v nich zůstala. Při svých prvních návštěvách nudapláže jsem obdivoval i pohodovou atmosféru nebo to, jak tam trávily čas celé rodiny s malými dětmi. V rodině, kde jsem vyrůstal, to bylo nemyslitelné.

Také rád vzpomínám na zážitek z našeho společného „poprvé“ na nuda s manželkou a našimi dětmi. Byli jsme na textilní pláži u vody a protože na vedlejší nudapláži byly pro děti lepší podmínky, tak manželka překonala stud a šla tam. Byla to krásná ukázka, jak se žena dokáže pro děti obětovat. Tyhle zážitky z mého „poprvé“ u mě převažují.

Ano, bylo to kdysi … Kde, kdy a s kým ? se rozepisuji v nicku MŮJ BLOG Přeji hezký den, ať se daří

Co si vzpomínám, tak jsem s nahotou neměl problém ještě třeba ve 12 letech, když jsem byl 2 roky v pubertě. Do té doby jsem to naprosto neřešil. Pak už jen doma naprosto výjimečně. Ovšem někdy kolem 12, 13 let jsem si uvědomil, že je mi fajn bez oblečení. Když jsem byl doma sám, tak jen takto. A asi od 15 let jsem se nahatej zase i koupal, ale jen tak, aby mě nikdo neviděl. Ke skutečnému naturistickému životu jsem se dostal až zásluhou naší oddílové činnosti v dospělém věku (18 roků). Hnedka jsem začal chodit na nuda, na pravidelné nahaté plavání, do sauny a podobně. Na rozdíl od jiných ale nejen že nemám problém o tom mluvit, ale přemlouvám ostatní, aby se přidali.