V srpnu se mně podařilo vyšetřit pro sebe několik dní volna pro turistiku v Jeseníkách. Mezi několika týdny deště a chladna se vklínil týden dva veder nad 30 st. C, a tři z těchto teplých slunečných dnů jsem si zařizoval program jen a podle sebe. Délka procházek a jejich volba byla kompromisem mezi přáním navštívit dosud nepoznaná místa, vlastní fyzickou kondicí zásadně ovlivněnou denními teplotami, a přáním užít si nudistického pohybu v přírodě.

V první den – nejdelší procházka Zlaté hory-Edelštejn-Koberštejn-Opavská chata-Jeseník. Bez oděvu jsem šel úseky:

• Edelštejn – Táborské skály. Většinou otevřený terén. Práce v lese. Na neznačené vrstevnicové zpevněné cestě mezi Sv. Annou a Štolou Melchior jsem potkal sběračku borůvek cca 55 let, viděla mě tak z 30–40 metrů, všímala si své úrody. Ve snaze nevystavovat ji trapné situaci jsem si nandal slipy a pobavil se s ní úplně přirozeně o další cestě. Od Táborských skal na Příčný vrch každý cca 1 km turisté,
• Olověná štola – hřeben – shodou okolností bez turistů,
• Koberštejn-Stráně (po zelené). Ze Stráně k Opavské lovecké chatě je cyklostezka, zde jsem se pro klid všech potkavších se raději šel do prádla,
• dalším úplně pustým úsekem byla neznačená cesta úsekem mezi U jestřábí chaty na žluté TZ a cyklotrasou 6248, kde už jsem před večerem trochu spěchal a n-pohybu bych si neužil, proto jsem zde šel opět v prádle.

Druhý den – Rejvíz-Chlapecké skály-Jeseník. Hřebenovka s výskytem turistů co 1–1,5 km i v pracovních dnech. Bez oděvu úsek od U bleskovce – Bílé skály, i zde ale možnost potkat jiné milovníky hor. Jedna slečna mě potěšila – měla na sobě dvoudílné sportovní oblečení, já v kraťasech. Ten chápavý vzájemný pohled se nezapomíná.

Třetí den – Černá voda -Smolný (Venušiny misky- severně a zpět). Bez oděvu cca polovina úseku Smolný – rozc. – Plavý potok, ale v celém tomto úseku jsem nikoho nepotkal. Samotný atraktivní vrchol Smolného hojně navštěvován, lidé z vrcholu se rozptýlí na přístupové komunikace. Nenáročná velice příjemná cesta téměř po rovině (kromě výstupu), připomínající krajinu kolem hradeckých nebo veselských písníků.

Úplně nahé kousky tras byly super, bylo vedro jako blázen, šlo se úplně luxusně. Byl jsem docela zpocený i bez oblečení. Nedávná kůrovcová kalamita sice odkryla úseky na hřebenech, ale většinou se daly projít bez mazání opalovacím krémem. Byly nádherné výhledy.

Pro jednotlivce, který se nechce stresovat z rizika, že někoho potká, uvedené cesty nelze příliš doporučit, statisticky je velká možnost, že tady někoho potká. V kolektivu bych to už viděl jinak – jestli v lesích jezdí lidé na kole, sbírají houby nebo borůvky, proč by se v něm nemohli procházet nazí ?