N-procházka hřebenem valašských Javorníků

Po delší přestávce se sešly vhodné okolnosti a já jsem vyrazil za poznáváním dalších koutů přírody, odpočinkem a n-zážitky. Moje cesta začínala u motorestu u Čertových skal v obci Lidečko. Protože jsem si tyto skálu podrobněji prošel už dříve, rovnou jsem vyrazil po modré turistické značce směr Pulčínské skály. Bylo kolem sedmé hodiny ranní, příroda se v osvěžujícím ránu pomalu probouzela do dalšího dne, který sliboval opět slunečné horko. Na asfaltové silnici jsem byl úplně sám, cestou jsem minul dvě studánky se silným proudem vody. Po 1,5 km jsem zabočil do lesa, kde jsem si zcela odložil a takto došel lesem až k Pulčínským skalám, odkud jsem pokračoval po červené TZ. Na skalách byl už první návštěvník toho dne, se kterým jsem se po pár minutách sešel již v prádle na jejich vrcholu, pod skalami procházela další turistka. Krátký pozdrav, rozhled po okolí a každý si šel svým směrem.

Javorníky – Pulčínské skály Javorníky – louka pod Pulč. skalami

Já pokračoval po červené TZ a cyklostezce směr Radošov sedlo. Odtud jsem šel už opět nahý krásných 8 km sám a nikým nerušený až na Makytu-922 m.n.m na CZ/SK hranici. Výhledů nebylo mnoho, ale už ten vonící vzduch a lesní klid pro mě byly dostatečný přírodní výtvor. Oproti očekáváním na hřebeni bylo méně teplo-pofukoval osvěžující vánek a když jsem se oblékl, bylo mně příjemně. Asi po minutě – kolem 11-té hodiny – za mnou dorazil z mého směru kolař a potom už jsem potkával kolaře nebo pěší, z Makyty už jsem šel alespoň částečně oblečený.

Za 8 hodin chůze jsem, kromě Pulč.skal, potkal 3 kolaře a asi 12 turistů – většinou to byly dvojice. Jeden pár měl i poctivé batohy s karimatkami – třeba to bylo poutníci Stezkou Českem, která po hřebeni vede. Celkově jsem očekával v horách víc lidí – prázdniny a ke všemu víkend, nádherné počasí … Ve všední den třeba nikoho …

Javorníky – louka pod Šerklavou Javorníky – výhled severním směrem Javorníky – Valašská Kyčera Javorníky – výhled od Čerňanské Kyčery

Červená značka potom vedla dál po hřebeni směrem na Papajské sedlo a Krkostěnu, odkud jsem se vydal do Huslenek na autobus. Pro ty stydlivější, kteří by ale buď rádi něco zkusili, nebo se opálili, jsem učinil zajímavou zkušenost – poučiv se z pohádky Princezna koloběžka první jsem šel část cesty ve volnějších slipech, které jsem si sroloval na tanga a když jsem měl někoho potkat tak si je zase rozroloval.

Chápu vás, všechny skalní nudisty, jak pohrdavě čtete tyto řádky, ale zkuste se vžít do pocitů těch málo smělých, kteří by tak rádi zkusili, ale neodváží se … Jak mně kdysi psal můj dobrý známý z těchto stránek – to riziko a ten adrenalin, že někoho ve volné přírodě potká, mu za to nestojí, že si to neužije. Těch srolovaných slipů bylo pocitově na těle tak málo, a ten pocit jistoty pro případné setkání s ostatními turisty, a ta možnost v podstatě celý se hezky rovnoměrně opálit byla pro mě velkým důvodem, proč volit v případě méně klidných míst toto pro mě vyhovující řešení.