n-procházka Králicko

Tuto procházku jsem absolvoval už v srpnu 2016, ale vkládám ji až teď. Některé údaje proto nemusí být pravdivé. Věřím ale, že trasa zůstala alespoň tak pěkná a zážitky z ní budou tak intenzivní, jako před 4 lety.

Kdo se chce nechat překvapit a nechce číst celý cestopis, zhodnocení možností n-procházky je uvedeno ve shrnutí v závěru tohoto textu.

Opravdu překrásné letní dny v druhé polovině srpna byly jednou z mála letošních příležitostí k nudistické procházce, kterou jsem v této lokalitě už dávno plánoval. Rozhodl jsem se jednat a nepropást ji.

Procházka začala v Králíkách krátce po 9-té hodině ranní, kdy otevírá městské informační centrum a muzeum v jedné budově. Po krátkém přemýšlení jsem se rozhodl pro prohlídku muzea – jednak jsem byl zvědav na úroveň zdejšího muzejnictví a jednak mě opravdu zajímala vystavovaná témata. Občas se úrovně liší, hlavně na úrovni regionálních muzeí. Věřím, že s úrovní instalací by se jinde třeba popasovali lépe, na druhou stranu témata byla opravdu zajímavá – betlémářství a výroba figurek vůbec na Králicku, varhanářství (vystaven opravdový unikát – varhany z r. 1640) a velká část prostor byla věnována fauně (vystaveni vycpaní ptáci až po vlka nebo divoké prase – hotový ráj pro učitele přírodopisu a jejich žáky).

Náměstí v Králíkách

Po muzeu a nákupu potravin na celodenní tůru a volné prohlídce kostela Sv. Michaela Archanděla jsem vyrazil – cíl první – tvrz Hůrka. Prohlídku jsem neměl časově v plánu, jen jsem tvrz obešel po naučné stezce a upřesnil si její polohu pro příští návštěvu.

Následovalo poutní místo Hora Matky Boží. Šel jsem po zelené TZ kolem Mariánského pramene, zde doporučuji nabrat si vodu (další možnost bude na poutním místě nebo po 7 km u pramene Rudolf). S prohlídkou areálu jsem počítal, ale nakonec jsem se zdržel déle – prohlídka ambitů s obrazy a krátkými příběhy vybraných světců a světic, krypty řeholníků, kopie lurdské jeskyně, kaple Svatých schodů a kostela zabere určitý čas. Tady už jsem si neřekl – prohlédnu si to tu někdy jindy – na takových místech si člověk uvědomí pomíjivost času a atmosféra místa mě hned zaujala a hluboce zapůsobila.

Další zajímavostí na trase byla rozhledna Val (790 m.n.m.) s ochozem ve výšce 22 m, celoročně přístupná. Stádo koní a krav u rozhledny dává místu romantický nádech, z rozhledny můžete přehlédnout panorama oblasti – na jedné straně Suchý vrch (995 m.n.m.) a na druhé Králický Sněžník (1424 m.n.m).

Pohled z rohledny Val – poutní místo v Hedeči, v pozadí Suchý vrch Pohled z rozhledny Val-údolí Dolní Moravy a Králický Sněžník

Další putování mě zavedlo k prameni Tiché Orlice a prudším stoupáním na vrch Jeřáb (1003 m.n.m.). Cestu lemovalo borůvčí s pěknou úrodou, které skýtalo občerstvení během výstupu na tisícovku. Protože už jsem dlouho nikoho nepotkal, odložil jsem si zde oděv a dalšího 1,5 km si užíval pohybu bez šatstva, jen tak. Občas pofukoval drobný větřík, ale v teple těchto dní a s batohem na zádech nebyla zima.

Vrchol Jeřábu – 1003 m.n.m.

Před poutním místem Svatá Trojice jsem šel zase do oděvu. Kromě samotné kaple (interiér jde dobře prohlédnout přes dveře) jsem se stavil u starého dobrého známého pramene Rudolf, který mně vytrhl trn z paty při jedné z předchozích tůr, kdy mně došly zásoby vody. Pořád je na svém místě a zdroj tekoucí z trubky je dostatečný k nabrání do lahví. Vrátil jsem se zpět ke kapli (letos zde ještě budou slouženy mše) a odtud po neznačené cestě (resp. značené zimní lyžařské cestě) se vydal směrem ke Křížové hoře. Tuto cestu jsem si vytipoval jednak kvůli zokruhování celého výletu, jednak pro její nudistický charakter.

Křižovatka tur. cest u Svaté Trojice Odpočívadlo u Svaté trojice Pramen Rudolf

Instinkt mě nezklamal – celých 6 km až na rozcestí Pod Křížovou horou jsem v krásný všední den nepotkal ani živáčka, takže kdo by si chtěl užívat nerušeného pohybu přírodou, toto je opravdu vhodný úsek. Využitelná část je minimálně od poutního místa na vrchol U větráku (766 m.n.m.) v délce 4,5 km– sem už by na vás bylo vidět z rozhledny na Křížové hoře. Tento úsek začíná u poutního místa (resp. kousek od něj v lese), kde půjdete lesní cestou značenou jako lyžařská trasa. Občas se toto značení na trase objeví včetně odpočívadla na rozcestí Pod Jeřábkem. Dál můžete pokračovat po této trase, já ale připraven zdolávat vrcholy, jsem to vzal přes samotný Jeřábek (838 m.n.m.). Na mapách sice není žádná cesta, ale vede tam lesní, trochu zarostlá, cesta. Toho se nebojte – jen se držte hřebene a dojdete na neznačený nevýrazný vrcholek. Odtud mírně doleva z kopce pořád pokračuje ta zarostlá lesní cesta, která se po chvíli opět napojí na lyžařskou trasu. Z té už neuhněte, je to zpevněná cesta vhodná pro pohyb lesní techniky. Na vrchu U větráku se vám naskytnou krásné daleké výhledy. Trasa je sjízdná na horských kolech, ale stop jsem na ní viděl minimum.

Vrchol Jeřábek – 838 m.n.m. Lyžařská trasa Svatá Trojice – Křížová hora

V rybníku pod rozhlednou se nedá koupat, ale je to také zajímavé místo. Od rybníka na Křížovou horu vede prudká nepříjemná makadamová cesta, ale na vrcholu vám bude odměnou pohled na čtyři dřevěné sochy a výhled ze samotné rozhledny (v letní dny otevřeno do 17,00). U vyznačeného půdorysu již neexistující kostelíka si můžete představit, jak toto místo vypadalo v dobách, kdy k němu proudili věřící na poutě.

Rozhledna Křížová hora s odpočívadlem

Moje putování končí v Červené vodě na autobusové zastávce, odkud se příjemně unavený nechám odvézt autobusem do Králík k autu.

Shrnutí: Popisovaná trasa měřila se zacházkou k tvrzi Hůrka cca 19 km, můžete na ní absolvovat prohlídku městského muzea, tvrze, poutního místa, zdolání tisícovky, dvou rozhleden, projít přes další dvě poutní místa a několik pramenů, z několika míst se pokochat pěknými výhledy na Hanušovickou vrchovinu a Králický Sněžník. Tato trasa je vhodná pro každého nudistu, se širokým záběrem zájmů. Dobré možnosti parkování v Červené vodě a Králíkách. Nudistické úseky: od pramene Tiché Orlice nad Svatou Trojici (cca 2km), od Svaté Trojice po vrch u Větráku (cca 4,5 km).

Přístřešky na trase (volně přístupné):

• Svatá Trojice – luxusní s možností topení
• Pod Jeřábkem – malý (2 m lavice), za větru moc neochrání
• rozhledna Křížová hora – velkokapacitní