Ahoj Romane,
poněvadž máme rádi tvé malůvky, chybí nám na tvých návrzích nějaká hezká a veselá ilustrace. Jak se říká něco jako „veselé zážitky z natáčení“. Prostě pokud bych nějaký z diplomů na Lipnici získal, aby mě pobavil i za pár let, až budeme vzpomínat na příjemně prožitou dovolenou.

Ahoj, před časem jsem Ivošovi vnuknul podobnou myšlenku, možná ti ji přetlumočil.
Mě se tento nápad líbí a měl jsem takovou představu o takové něco jako kronice formou komiksu všech akcí, které se konali za celý rok a jednou ročně to vydat v tištěné podobě pro členy klubu a jiné zájemce třeba jen za poplatek na pokrytí nákladů. Vymyslet k tomu vtipné texty do bublin a mohl by to být dost zajímavý plátek, který by třeba Naturistovi přinesl do kasičky i nějakou tu korunku.

sám bych něco takového určitě nezvládnul. Třeba takový scénář pro komiks, to není jen tak zas jednoduché jak to potom hotové vypadá. To musí někdo vymyslet tak aby to bylo smysluplné, čtivé a vtipné… Já rozhodně neumím všechno, ale jsou tu tací co tyhle vtipné věci vymyslet umí. Jenže v tomhle případě by to už asi dost připomínalo práci a na to už nemá leckdo čas ani chuť. Já bych byl moc rád za každou spolupráci, ale nevím zda by se někdo pro to našel. Takže zatím je to taky jen takové, ale veselé sci-fi.

Zatím se tady nenašel nikdo, kdo by opravdu na úrovni texty tvořil. Mračna jsou menšinový žánr, který hned tak někoho nezaujme. Pak je tady otázka vhodných fotek pro případný komiks. Už s nimi počítat na akcích a více méně už mít v hlavě na akci děj příběhu.

Už bych opravdu zapomněl na tištěný časopis. V dnešní době, kdy ceny připojení klesají strmým pádem nemají tiskoviny do budoucna šanci. Ve Francii mají už dneska víc předplatitelů elektronické podoby novin, než klasických tištěných verzí. Já bych se soustředil na plachty na pláže a to i na textilní a tiskoviny bych úplně vyřadil.

Tiskoviny nikdy nepřinesly zmíněnou kačku do naturistovy pokladny. Kalendář se zčásti rozdá a tím jsou náklady srovnány s příjmy. Budoucnost je opravdu v klubovém členství a čím dál víc se lepšících službách pro členy. Dneska jsme na jakémsi mrtvém bodě, ze kterého zatím nevíme, kudy kam.

Ty návrhy diplomů jsou Romane zajímavé, po určitém stádiu tříbení by se daly použít. Určitě i logo, které by se mělo uzpůsobit grafice. U toho zlato-žlutého se určitě nehodí plážová verze loga, ale nejspíš barevně upravené klasické logo, jako je tady vlevo nahoře.

V životě bych si nekoupil knihu v elektronické podobě.
Noviny jsou něco jiného – zprávy čtu také na internetu.
Znám ale mnoho lidí, kteří tištěné noviny kupují.

Tiskoviny v elektronické podobě mají nesporně své výhody, ale taky nemají žádnou hodnotu a nikdy jí ani získat nemohou. A prodávat se to taky moc dobře nedá, co by kdo platil za něco, co může mít zadarmo zkopírované, stažené z netu. První vydání Supermana v elektronické podobě má hodnotu 0,– ale v papírové podobě je to hodnotově trochu jinak.

Na druhou stranu se ale papírové tiskoviny (alespoň některé), opravdu nevyplatí. Ono vůbec nemá cenu dělat něco o čem se již ze zkušenosti dopředu ví, že by to nikoho nezajímalo a nikdo by si to nekoupil. Je správné dělat a dávat energii jen tam kde to má smysl a je to přínosné. Když mě to ale moc nebaví dělat předem vykalkulované, líbivé a smysluplné věci. Sice to asi taky dělám, ale nebaví mě to.

Co se týká textů, mohl bych se pokusit a nabídnout spolupráci. Pravdu má Ivoš – pokud má vznikat komiks z akcí, musí se vymýšlet takové fotografie, kam lze napsat text. Tedy s tím počítat dopředu při focení, aby text pasoval k obrázku a byl zábavný. Lepit texty do nějakých fotografií za každou cenu nemá smysl, to pak vypadá nuceně a někdy i trapně.

K návrhům diplomů – také si myslím, že by měly být spíš kreslené, než pouhá grafika z PC. Tu umí hodně lidí, kreslit ale nikoliv. Občas lituji, že neumím zrovna to, co Roman Bureš (byť maluju), protože bych měl nápady. Ale ta realizace. Navíc, stále si myslím, že by to mělo být výtvarně jednotné. Netříštit styl různými výtvarníky, lidé už jsou na kresby p.Bureše zvyklí.

E-knihu bych si nekoupil. Kromě hodnoty myšlenek má ten soubor jedniček a 0 fyzickou hodnotu skutečně 0. Tištěnou knihu, kterou mohu vyndat z knihovny kdykoliv, nic nenahradí ani teď ani v budoucnu. Také jsem našel na netu pro jednu speciální vybranou knihu (výtvarnou) soubor s celou její kopíí. Ten jsem si sice stáhnul a tu knihu tak mám v PC, stejně si ji ale nechám dovézt ze zahraničí. Disk se rozsype a pokud není záloha, mám u e-knihy po investici. Pro akce naturisty ale souhlasím spíš s elektronickou formou. Do čeho se investuje, se nakonec stejně buď rozdá nebo vyhodí, což jsou kusy, které se zaplatit musely také. Reklamní sprostota kolem nás navíc způsobila, že lidé jsou k letákům spíš čím dál víc lhostejní a týká se to bohužel i tiskovin, kde zrovna nejsou banány nebo párky téměř ,,zadarmo".

A kdyby se alespoň někdy něco zkusilo. Bez kalkulací zda to bude mít smysl nebo ne. Za práci pro naturizmus nikdo placený stejně není a nebude, lidi to dělají z nadšení, musí to bavit.

Výdělek by tedy z toho pro naturistu nebyl, nicméně snad by to mohl být přínos pro členství v klubu. A jedině asi větší počet členů by pak mohl být skutečným zdrojem pro podporu rozvoje naturizmu.

Ahoj Romane, takhle předem toho asi moc nevymyslím, ale co kdybychom zkusili na Lipnici zaimprovizovat a nějaký kratší komiks z akce spáchat? Třeba to nedopadne, ale chtěl bych to aspoň zkusit.

Tak nějak jsem to i myslel. A jak už jsem říkal – každá spolupráce velmi vítána. Ať by už to dopadlo jakkoliv, můžeš, i kdokoliv jiný, získat buď:

a/ nehynoucí slávu a zápis do dějin Lipnice a naturizmu

b/ nic

Nemyslím, že přidávání textů k již hotovým fotkám či obrázkům je nezajímavé. Já takto za mladých let v komunizmu dělal pro kamarády celé nástěnky fot z našich výletů a akcí, které jsem nafotil a ke kterým jsem vytvářel texty na psacím stroji až po vyvolání ve fotokomoře tenkrát ještě z kinofilmu. To vše mám již za sebou. Nebylo to jako dnes každý naplácá stovky snímků ze kterých je sotva třetina k něčemu dobrá. Aby se ušetřilo kupovala se metráž a nastřihal jsem si film podle toho kolik jsem snímků přibližně potřeboval. Když jsem potom vytvářel vtipné texty podíval jsem se na fotku a pouštěl se do psaní podle toho co mi ten obrázek řekl.
Tady jsem se nehlásil, protože jak psal Roman, když se něco musí dělat pravidelně stane se z toho již práce a hlavně ta pravidelnost by mě asi zatěžovala, protože jsou dny, kdy opravdu nemám vůbec na nic čas a tím bych se pro tento projekt stal nespolehlivý. Třeba i ta vtipnost by nebyla až taková. Tenkrát na střední jsme byly parta a šlo to nějak samo.
Zdraví Vašek

Také zdravím Ale myslím že by toto zůstalo spíše na bázi zábavy než práce. Tady asi nějaká pravidelnost do budoucna zatím nehrozí. Šlo by o to třeba něco zkusit a pak se uvidí. O nic nejde, je to jen pro zábavu, špatně to tedy dopadnout nemůže. Bylo by to alespoň něco jiného, odlišného než se dnes dělá.

Třeba by to někoho zaujalo. A pokud ne, žádná škoda by nepovstala.

No ano, obrázky ze školy, z klubů nebo spolků, to ano. Tam je akce. Pak jde vymýšlení textů samo. Když u nás loni otvírali OBI, stáhl jsem si ze stránek místního zpravodaje příslušné fotografie a text k nim už vyplynul sám od sebe. Měl jsem na mysli spíš fotografie aranžované strnule teatrálně (my s někým, někdo s námi, my všichni najednou). Tam jde vymýšlení ztuha.

Jen pro upřesnění – pro tuto mou mazanici byla předlohou Nakagin Capsule Tower v Tokiu (viz http://en.wikipedia.org/…apsule_Tower), takže na obrázku by mělo spíš být zvolání „Honšúúúúú“.