Ona bohužel, třeba v Naturistově občasníku, ale na naturistovi i mnohde jinde, pláče nejen čeština ale i formátování… Udržet jednotu ve velikostech písma, tučnosti, formátu data a hodiny, pořadí a množství informací apod. přece není tolik práce a celkově potom výsledek působí o 100% profesionálnějším dojmem… Nejen občasník už jsem několikrát sám a dobrovolně upravoval, formátoval, žehlil…

Petr

A to ještě nevíte, že tam před pár hodinami byly Modřany místo Modřic
To je holt život. Teď by to mělo být všechno opraveno. Verze ve Wordu je tady. Hlavně, aby se to dostalo vyvěsit na patřičná místa.

A to ještě nevíte, že teď (4.10. v 17:50) se v diskusi na téma nudi plavání v Modřicích mluví o VÝŘIVCE. Fakt děs… 

Žurek: Vy nevíte, že se ve výřivce dělá húúúúúúúúúúúúú? Aspoň poznáte super speciální relaxaci pro výry.

Chyby jsem v brněnském příspěvku opravil a vás jsem chtěl poprosit o kolegyální shovívavost. Kolega z Brna vsadil do rozjezdu nové aktivity svoje peníze, svůj čas, které se možná vyplatí, možná ne. Proto bychom mu měli když už nic, tak aspoň držet palce. Na chyby přátelsky upozorňovat a věc se snažit dotáhnout do zdárného konce, resp. začátku.

souhlasím s Venuší,ale sama by si to po sobě měla taky přečíst. 

Přečetla jsem..několikrát, nechám se poučit

není o jen překlepu,Nevím kdo občasník vytvořil.....Jinak dnes jsem byl na diskuzi a někdo napsal „sylnější“ Tak k tomu už není co dodat. 

Myslíte asi, že mělo být ~není jen o překlepu~..atd. Ale já to myslela tak, jak jsem napsala..není o (kom?o čem?) jen překlepu.. atd. Mohla bych to upravit, ale neudělám to, protože jak jsem to myslela, tak jsem to napsala. A co je na tom, že ~Nevím kdo občasník vytvořil~ ..chybí vám čárka? Já spíše psala o těch „sylnějších“. A to je už vše. Ale jestli chcete, pitvejte dál.

Já osobně bych nepitval méně podstatné čárky, nebo stylisticky vybroušený slovosled přímo zde v tomto blogu (i když to nepochybně svádí, najít nějakou tu skutečnou či jen domnělou blechu u mravokárce samotného ), ale rozhodně souhlasím, že jazyková úroveň na internetu celkově (jakož i v tištěných novinách, časopisech, ba i v některých knihách) je mnohdy mizerná. I na renomovaných zpravodajských serverech se běžně setkávám s překlepy, nebo třeba s větami s navzájem neslučitelnými začátky a konci, opakujícícmi se zájmeny či předložkami… Jako kdyby si to po bouřlivé editaci v honbě za rychlým vydáním redaktor vůbec ani nepřečetl. Hrubky v diskusích jsou pak už téměř pravidlem. Ostatně jsem jich na Naturistovi už pěknou řádku opravoval, a nejsem jediný; Ivoš by mohl vyprávět…

Když se nad tím zamyslím, asi jde v první řadě o důsledek informačního boomu poslední doby. Velké množství lidí na štíru s pravopisem bylo, je a bude – není každému dáno, a nebyl každý ve škole jen s jedničkami. Jenže zatímco dříve takový človíček vzal tak 3× za život do ruky plnící pero, a napsal dopis do novin, který byl až po pečlivém uvážení otisknut, navíc „krácen a redakčně upraven“, dnes může své výplody zveřejňovat každý, bleskurychle a třeba i zbrkle, a nikdo to pro ctěného čtenáře předem neprofiltruje. Obrovský nárůst rychlosti, výkonu i svobody, který informační technologie přinesly, přináší před zraky veřejnosti jazyk ze vzkazů sousedce, načmáraných na ubrousek, i úroveň hospodských hádek – a obdobně také i kvalitu rychlé novinové zprávy do určité části knižní produkce, kde tlak na rychlost a cenu rovněž odbourává korektury, atd.; ale to bych odbočil.

Napadají mě i další úvahy – třeba nakolik ve jménu svobodného a rychlého publikování vlastně přesouváme redakční práci z redaktora na samotného čtenáře, nebo jak se neustálý kontakt s nekorigovaným jazykovým šrotem podepíše v delším časovém horizontu na jazykové kultuře obecně.

Také i komplikovaná rovnováha tradice a kontinuity proti zjednodušení pravopisu. Jsou lidé, kteří by rádi viděli zánik dvojího i/y, i když většina to považuje za hloupý vtip. Naproti tomu psaní s/z mívalo také přísná pravidla, posléze v době minulého režimu změněná, a nakonec (zřejmě jako kompromis mězi oběma generacemi vyrostlými v různých dobách) uvolněná tak, že dnes můžeme napsat zhora i shora a chyba to není. Ostatně moji rodiče mívali ve vyjmenovaných slovech syrup. A půjdeme-li ještě dál, v knihovničce prarodičů jsem našel jakýsi svazek z 1.pol. 19.stol. – je tištěný švabachem, používá spřežky a jinak spíše německý pravopis (nedá se to skoro číst). Co s tím pak udělali obrozenci, to byl také doslova převrat. A sáhneme-li k angličtině, Mark Twain se posmíval komolení anglického pravopisu (jak kdosi citoval v diskusi), ale vlastně tam logicky zjednodušováním dospěl ke krásně fonetickému pravopisu podobnému češtině (což ovšem všichni považují za nejapný vtip). Nakonec i J.R.R.Tolkien (nejen spisovatel, ale i univerzitní profesor zabývající se historickou angličtinou) postavil své vymyšlené jazyky na podobném základu (i když tedy asi nečerpal z češtiny, ale spíše z latiny a dalšího celoevropského kontextu), a tedy vědomě do protikladu k moderní angličtině. Na druhou stranu jsem slyšel hlasy, že některé tvary ze středověké angličtiny se podobají českému skloňování – od čehož pro změnu zas moderní angličtina zcela ustoupila, a připadá nám tedy v tomto ohledu plochá (ve stylu „já dělat kobliha“). A třeba ruština užívá přechodníky, které český jazyk považuje už za archaismus, a málokdo je zvládá.

Takže kdo ví, čeho se ještě v naší mateřštině dočkáme (zvlášť v dnešním přílivu globalizované terminologie). To ale samozřejmě nic nemění na tom, že hrubka je zkrátka hrubka. Nějaká pravidla musí být.

Zvládání přechodníků je velice lehké a je veliká škoda, že vymizely z hovorové řeči. Přechodníky jsou krásné a v literárních dílech se stále vyskytují. Přitom současná strohá angličtina, psaná i hovorová, je přechodníků plná.

Jedním obrovským nešvarem, který se běžně vyskytuje i v médiích, je nesprávné a škaredé časování sloves pro střední rod v množném čísle, jako například: Letadla letěly, auta jezdily apod. Je to slyšet ze všech stran, trhá to uši, a nikdo se nad tím už ani nepozastavuje.

Před a po samostatných slovech myslím, tuším apod. se čárka dělat může i nemusí.
A to je myslím vše. (S čárkami by to vypadalo takto: A to je, myslím, vše.)

to se omlouvám,s tím „překlepem“ jsem to asi blbě pochopil.Jinak čárky by měly být,někdy bez nich totiž uniká smysl věty (což není tenhle případ).Taky mě dost rozčiluje neskloňování podstatných jmen.„Zeptali jsme se mluvčího ze Škoda auto“.Vždyť to rve uši.Snad Škody auto,ne?Taky neloupu brambora u stůl.Ale věnujme se raději naturismu.Děkuji vám všem,kteří připravujete Babylon,moc rád tam jezdím.Je tam podstatně míň lidí než do osmé hodiny,takže si všech atrakcí víc užiju.A v neposlední řadě je daleko příjemnější koupání bez plavek než s nimi.