S tím se asi musí člověk smířit, že ho takhle budou lidé, alespoň většina, vnímat. Já osobně, ještě před nějakým časem, jsem naturisty vnímal neutrálně. Ani jsem je neodsuzoval, ale ani neohajoval. Prostě, bylo mi to cizí. Je to asi něco jako s motorkou. Někdo řekne : blázni a jiní si jízdu na motorce užívají. Je třeba do toho dozrát a ne každému je to dáno. A to setkání s lidmi je třeba asi brát spíše jako poukázaní na to ze i takoví lidé jsou, kdo mají rádi nahotu. S většinou lidi to nepohne, ale jestliže má někdo už semínko naturismu v sobě, a přišel ten správný čas, tak začne hledat víc.. Asi tak nějak to vidím.

Pěkně napsané. Já jsem nikdy nebyl žádný puritán, ale ta touha „vyjádřit se“ ve mě dozrála až v pozdějším věku.S oblečením odhazuju i ty starosti co také koušou, škrábou a škrtí…

Já to cítim taky tak.. Kdo nezažije, nepochopí..

Když máte předběžné (amatérsky, t.j. sám sobě) diagnostikovanou psychiatrickou „poruchu“ F42 (nutkavá posedlost-m.j. k nahé exhibici, slovní a psaný „průjem“, šmíráctví, bisex.-erotomanie atp. atd.) tak byste se mohli snadno vymlouvat a „beztrestně“ provádět vše co libo i veřejně. Ale pravý opak je pravdou, pokud vážně nechcete skončit v psychiatrické léčebně a zde přivázaný na lůžku (či ve svěrací kazajce). Tzn. naopak je nutné zapojit všechen svůj zbývající zdravý rozum a pevnou vůli a své úchylky držet co nejvíc na uzdě, v soukromí či o samotě (max. je sdílet se stejně „postiženými“). Vášnivý motorkář také riskuje a nesmí jezdit příliš rychle či jízdou mimo povolené komunikace. Takže moje staré úlety typu nahé jízdy v tramvaji, na kole po cyklostezce a ve městě či nahé chůze od rybníka přes střed obce až domů logicky většinou končili výjezdem hlídky MP a mým zadržením či útěkem. A ani mimo civilizaci není vše tak jednoduché, záleží m.j. na chování jak nudistů tak jejich náhodných „diváků“. Pokud se zejména sólo nahatý muž bude intenzivně věnovat svým intimním partiím a narazí na něj někdo s dětmi, potíže ho jistojistě neminou, v přírodě či kdekoliv, rozdíl bude jen v následcích. Přičemž někdy žel i obyčejné delší močení může z dálky vypadat spíš jako „samohana“ … Takže prosím noste šaty jen tam kde je to nutné, ale používejte zdravý rozum i cit vždy a všude, povede se nám všem pak o něco lépe! Nahotě, nahým výletům, masážím, mazlení i vzájemným ohledům 3× zdar i sláva!!! I váš nahý strážný „anděl“ s ďáblem v těle, Samuel de William :-O ;-) :-) :-D

Ahoj, velkou roli hraje prostředí. Když půjdu s rodinkou navýlet a potkám nahého chlápka, pomyslím si exibicionista, úchyl. Když potkám dva budou to buzíci. Když to bude pár nebo dvě ženy, bude to už jiné, takové jemnější. Tak to máme prostě zakódované výchovou. A tím co je v daném prostředí obvyklé. Proto jsem zastáncem, vysléknout se mimo turistické trasy. Není potřeba počítat kolik km in natura se mi podařilo ujít. Ale chápu tam ten adrenalin a jak četl poslední tvůj výlet, klobouk dolů. Ale užít si tu volnost a to i v mentální rovině, k čemuž nějaké pohledy a komentáře náhodných turistů určitě nepřispějí. Mít s přízněnou duši je určitě fajn, takové to chlapské sdílení,to zas s ženou úplně nejde. Ale je třeba mít i to duševní naladění, aby přítomnost druhého nerušila náš osobní relax a mi místo toho sami nepřemítali, kdo z nás je větší úchyl.Třeba já přemýšlím nad změnou profilového obrázku, v porovnání s tím co tu mají ostatní mi příjde dost exhibicionistický, byť je pěkně zelený 

Děkuji zaVaše názory, postřehy i psychologické rozbory:-). Samozřejmě při nahatých toulkách je třeba mít smysl pro cit a vědět, proč vůbec dělám to dělám.Rozhodně není můj cíl potkávat rodiny s dětmi nebo turistky a záměrně se producírovat po frekventovaných turistických trasách.Taky z toho důvodu mám sebou vždycky nabitou power banku, abych mohl používat mapy on line při chození po lesních neznačených cestách nebo ve volném terénu mimo tur.stezku. Také počet zdolaných kilometrů in natura není vůbec důležitý.Jak píše LIM, je důležité užít si tu volnost v mentální rovině. Na nic nemyslet a meditovat si při pohledu na přírodu okolo, osvěžit se v hoském potoce nebo vodopádu…Nejhorší je stresovat se, jestli někoho potkám nebo ne, to je lepší to zabalit a přehodit výhybku na „normální“turistiku. Jestli je nebo není tohle chování úchylné já asi neposoudím, protože to v sobě jako problém nevyhodnocuji.Vím, že z mojí stránky je to čistý projev nesledující nic jiného než osobní relax.Uznávám, že hranice mezi „normálností“ a F42 je asi tenká, ale jak napsal " anděl strážný" , chce to vzít rozum do hrsti a stanovit si nějaké branky…tož tak

Co bylo výše spomenuto je asi zásadní rozdíl, mezi těmi dvěma, a i když jsou na pohled stejné, jejich chování, místo působení a hlavně cíl (důvod) svého konání je zcela odlišný. Naturista hledá sjednocení, exhibicionistu spíše láká konflikt.

dost přesně. Nebo – jak to vnímám já – naturismus je společné sdílení odsexualizované nahoty.

Zdravím všechny příznivce zdravého rozumu, citu a přirozené nahoty … Vím, že si každou další podobnou reakcí koleduji i mimo Velikonoce minimálně o pokárání od Admina (v nejhorším o doživotní blokaci všech mých IP adres) … Ale ve shodě s mou „nutkavou“ potřebou mi to nedá, budu se jen snažit nezabřednout do podobných sebeklamů a opakujících se „mouder“, které tu kdysi šířili a občas i nyní šíří mně podobní „věrozvěstové“ bezbřehé svobody těla i ducha (Medy-Pohodička, Prcek atd. atp.). Stručně a jasně, jde o podle mě zcela zásadní rozpor mezi vznešenou ideou „nesexuální“ nahoty (čti „naturismus“) a reálnou praxí (čti nudismus a spol.=erotika, porno-průmysl apod.). Podle mě jako typického „freudiána“ je éros=sex prioritní, vždy a všudypřítomný a vše ovlivňující i řídící, byť často i skrytě (nevědomě). Potom nesexuální nahota je pouhý protimluv a oxymorón jako např. suchá voda!?! Připouštím, že i přesto existují jedinci (morálně a mravně vyspělí či jinak „postižení“=asexuálové), kteří to vidí jinak a dovedou své vrozené pudy ovládat, potlačovat či je postrádají … Sečteno a podtrženo, kamenem úrazu a koncem jedné éry nahoty nejen v ČR je jak přesycení (převážně komerční erotikou a různými placenými swingers apod. akcemi) a pak hlavně atomizace a individualizace společnosti ad absurdum. Tzn. každý na svém soukromém-privátním místě podle svých pravidel, k čemuž paradoxně přispěli i někteří z řad nudistů-naturistů (zákazy a omezení pro sólo muže). Chápu, že většinou šlo o vynucenou reakci na neúnosný stav a tlak z druhé strany (textiláci či konfliktní a vulgární jedinci bez špetky studu a morálky). Kdy rodinné a pohodové N-akce se i kvůli „pár“ problémovým jedincům (či párům) buď rovnou zakázaly „shora“, kvůli stížnostem majitelům nebo velmi rychle skončily na nezájmu slušné většiny a jejich odchodu jinam – do soukromí. A není kupodivu ani problém s vůlí orgánů státní správy či legislativou, nahota opravdu není trestná nikdy a nikde v ČR! To jen konkrétní chování konkrétní osoby, v daný čas a na určitém místě. Jenže doba a lidé se už natolik změnili a jsou „jinde“, že nestačí jen naříkat či řešit proč nefunguje to co dřív, poslední pandemie vše jen urychlila a odhalila opravdu v plné „nahotě“. Že ne úchylní jedinci jako jsem já či můj nedostižný britský vzor, který si vymohl soudní povolení, že smí být všude nahý (kromě obuvi a ponožek-byť prakticky ho vždy zadrží policie a skončí na čas v „blázinci“) a kteří se nespokojí jen s povolenou nahotou (doma či na oficiálních N-lokalitách), ale pouze větší část „běžné“ veřejnosti, stanovuje meze „normality“ a toho co se smí a co ne. Od celotělových plavek až po kojení na veřejnosti či chůzi nahoře „bez“ (u mužů v létě celkem obvyklé, u žen stále ne-normální až zakázané = pobuřování, výtržnictví). Tož tak: „co nám není rovno – po tom je nám houby“ a „jiný kraj, jiný mrav“! „Jsi-li v Římě, jednej jako Římané“, na povolené N-pláži jako nudisté. Ostatně nezahalovat své tělo a genitálie obzvlášť je mimo jiné i velmi nepraktické a nebezpečné nejen u mužů (kam s věcmi+zranění a nechtěná erekce vedoucí k dalším nepříjemnostem). Polidštěná opice (aka člověk) tak v podstatě a po pravdě nemá na výběr a úniku ze svého dobrovolného „vězení“ a krunýře šatů+společenského chování!?! Buď zůstaneme oblečenými lidmi nebo se staneme opět nahatými „zvířaty“, i proto tolik vadí a dráždí nahota nezletilců, připomínají nám naši vlastní slabost a zranitelnost, vůči ostatním i celé Přírodě!  

Ahoj Same.. Budem teraz SK. Začal si ťažkú tému, ale je z nej cesta von. To riešenie si už aj ty sám načrtol vo svojom príspevku. Sexuality sa človek NIKDY v živote nezbaví (za normálnych podmienok), ale to ani nie je cieľom. Sexualita prináša človeku mnoho dobrého a teraz nemyslím len na nejakú rozkoš – to by bolo veľmi málo. Myslím, na jej celkový vplyv na život. Mnoho vecí by človek neurobil, mnoho ľudí by človek nespoznal, mnohé veci by sa neudiali a mnoho detí by sa ani nenarodilo (ak nie všetky) ,ak by nebola v nás práve tá sila, to napätie, ktoré nás pohýna dopredu. Ide ale o to že nie sexualita má byť našim pánom, ale my. Je ako kôň, ktorého nemá zmysel mať zavretého v stajni, aby mne a iným náhodou neublížil, ale je potrebné ho zvládnuť , držať pevne v opratoch a potom si môžem užívať ten skvelý pocit z jazdy na koni a užívať si tú SLOBODU. Presne tú, ktorú človek prežíva , keď je nahý. Stále tam bude i tá sexualita, ale človek na to potrebuje vyzrieť a byť dostatočne silný, aby ju zvládol a potom je to to pravé orechové. Preto aj mladí ľudia, hlavne puberťáci majú problém s nahotou, pretože ešte nemajú zvládnutú sexualitu. Teda naturizmus je pre morálne silných a zrelých ľudí.. Toť vsio.

Ahoj, slušnej sloh, to se musí nechat. Ale popravdě už jsem se v té délce ztrácel. Přemýšlím, a to by jsi mi mohl objasnit, proč lidé, jako Ty, kteří evidentně nemají problém se psaním, u sebe do profilu neuvedou vůbec nic, ani to desetiletí, ve kterém přišli na svět. Neber to osobně, nejsi rozhodně sám, ale prostě mi to nějak nepasuje k naturismu, vzývat nahotu v zahalení.

Nahé procházky lesem mám rád taky, ale nesmíme zapomenout na to že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Proto si dávám velký pozor abych zbytečně někoho nepotkal. Ale tu volnost miluju. Je to hodně relaxační a i ta dávka adrenalínu je fajn.

Zcela nahoře, v prvním příspěvku, než debata odbočila jinam, se píše, že lidé nahotu možná vnímají jako úchylku. To je hrozivé slovo – ale co vlastně znamená? Z kterési knihy aforismů mi utkvěl v hlavě jeden, na který si často vzpomenu: „můžou-li si lidé dělat, co chtějí, obvykle napodobují jeden druhého“. To je jen vtipněji vyjádřeno, že lidé se v podstatě chovají jako ovce ve stádě, jak už jsem poznamenal jinde. Je zkrátka lidskou přirozeností se opičit jeden po druhém a vyhýbat se vybočování z řady, nad tím nemá smysl se nějak rozčilovat. Už to tak od nepaměti je, že zdrojem údivu a leckdy i smíchu je ten, kdo se něčím nějak vymyká z většiny, přičemž vůbec nezáleží na tom, co konkrétně je onou odlišností, podstatou je prostě samotné vymykání se. Když například někdy v 18. století bylo, aspoň ve šlechtických kruzích, k vidění, že ženy si do účesů vplétaly tak roztodivné ozdoby, že tím objem své hlavy klidně i ztrojnásobovaly, nejenže to nikomu tehdy nepřišlo směšné, ještě se naopak tak vymóděné ženy obdivovaly. Kdyby si ale dnes nějaká žena vpletla do účesu třeba košík s ovocem, byla by jednoduše za blbku. Čili co je jednou normální, je za chvíli úchylné a naopak. Zkrátka takové je lidské chování; přizpůsobovat se okolí bylo důležitou společenskou hodnotou od nepaměti. Takže to slovo „úchylka“ často nemusí být použito pro nějaké duševní postižení, jak je mnohdy vnímáno, ale i prostě jen pro to, že někdo nedrží krok s ostatními. A ještě k tomu dodám jednu věc: mezi nudisty/naturisty, zdá se, převažují lidé pokročilejšího věku, což bývá opakovaně komentováno slovy, že k odhazování oděvu člověk musí dospět. Já však mám jednodušší vysvětlení – mladým lidem (a nejvíc dětem a mládeži) nesmírně záleží na tom, aby zapadli do skupiny, takže si z nich málokdo dovolí se odlišovat tak výrazně jako úplným svlečením (tím se mezi vrstevníky zcela znemožní). Až teprve lidé středního věku dospívají k názoru, že je zbytečné neustále se bát o mínění ostatních, zkrátka čím jsou lidé starší, tím méně jim záleží, co si o nich myslí ostatní.

To jen taková drobná poznámka k tomu slovu, ale hlavně jsem se chtěl zamyslet nad hlavním obsahem úvodního příspěvku, totiž vnímání nahých ze strany oblečených turistů. Já jsem si během svých letních aktivit pod dojmem reakcí na mě, které jsem zaznamenával, tuto otázku rovněž kladl, pokusím se teď shrnout, co mě k tomu napadlo. Pravda ale je, že pokud lidé sami neřeknou, co si o mně myslí (a to neřeknou), mám jen malou šanci to zjistit sám. Můžu jen hádat na základě jejich reakcí na mě. Pokusím se napsat, jak bych jednotlivé zaznamenané reakce chápal.

Smích – Ať hlasitý smích nebo potutelný úsměv podle mě vyjadřovaly, že dotyčný (většinou tak reagovali muži, ženy zřídka) si myslel, že jsem veselá kopa, která se rozhodla provést rozvernou ptákovinu, něco jako Jirka (v podání Rudolfa Hrušínského nejmladšího) v Discopříběhu, když nahý běhal po náměstí. V některých případech (zvlášť když tak reagovaly i ženy) jsem nicméně úsměv vyhodnotil jako „tady už někomu úplně přeskočilo“.

Vtipné nebo žoviální poznámky – Podobá se to předchozímu, ale nemusí to být totéž. Téměř jisté je jen, že dotyční si o mně nemysleli nic špatného, ale netroufám si odhadnout, co konkrétně si mohli myslet.

Stud – Tak reagovaly jen ženy, u mužů jsem si toho nevšiml. Dotyčné v mé blízkosti hleděly do země nebo na opačnou stranu cesty a podobně. Bohužel toto vypovídá jen o jejich postoji k nahotě, ale nedá se z toho odvodit, co si přitom myslely o mně. Mohlo to být cokoli od toho, že dělám nevinnou vylomeninu, až po to, že jsem nebezpečný exhibicionista.

Nevzrušenost – V nemnoha případech mně přišlo (a vždy udivilo), že někteří na mě krátce pohlédli, a to občas i z poměrně malé vzdálenosti, a nevzrušeně se vrátili ke své činnosti, kterou právě prováděli, jako by nahý cyklista (toto jsem zaznamenával především při jízdách na kole) byla běžná věc, kterou vídávají často. Já jsem nicméně nakloněn tomu vysvětlovat to tak, že dotyční byli zahloubaní v nějakých svých myšlenkách a pořádně si neuvědomovali, na co se vlastně dívají, takže bych si netroufl říct, že vůbec měli příležitost si něco o mně myslet. Na druhou stranu se mi vybavuje aspoň jeden případ, kdy mě dotyční určitě malou chvíli sledovali, přesto pak klidně pokračovali ve své činnosti bez viditelné reakce. Tudíž si jednoznačný závěr netroufám učinit.

Klid – Tady mám na mysli klidnou odpověď na pozdrav při míjení v chůzi. Dotyční (muži i ženy) si asi o mně nemysleli nic špatného, tedy asi brali mou nahotu jako nějakou zvláštní leč neškodnou osobní zálibu, ale jen hádám; není vyloučeno, že přinejmenším někteří sice odpověděli na pozdrav, aby učinili zadost slušnosti, ale v duchu si mysleli třeba něco o nějakém pomatenci.

Mlčení – Při jízdě na kole to byla zdaleka nejčastější reakce. Vysvětluju si to tak, že dotyční viděli nahého cyklistu poprvé v životě a byli tím tak překvapeni, že se v tu chvíli nezmohli na nic jiného než nevěřícné zírání. Já si představuju, že kdybych sám viděl kolem sebe jet nahého cyklistu (nebo dokonce cyklistku), taky bych se jen zvědavě díval a nenapadlo by mě v tu chvíli uvažovat, co za člověka je ten (ta), kdo něco takového dělá. Což samozřejmě nevylučuje, že dotyční svědci by o takovém zážitku mohli dál uvažovat a právě takovou otázku si pak položit.

Nesouhlasné reakce – Takové reakce vypovídají především o odmítavém postoji dotyčných k nahotě. Nicméně je nepravděpodobné, že si zároveň dotyční nemysleli něco záporného i o mně. Zažil jsem několik záporných reakcí, které se od sebe lišily. Ve dvou případech z hanlivých slov, kterými jsem byl počastován, nebo aspoň ze zlostné intonace (když už jsem slovům samotným nerozuměl) soudím, že jsem byl považován za zvrhlíka, který by se měl snad i léčit, z jiných spíš usuzuju, že mě považovali za nevychovance, který si neuvědomuje, jak se má chovat na veřejnosti, v asi dvou případech pak za někoho, kdo troufale zkouší, jaká vylomenina mu ještě projde.

Troubení – Na silnicích jsem neměl prakticky žádnou možnost pozorovat reakce ostatních uživatelů silnice, jelikož posádky automobilů jsou zavřeny ve svých kabinách a motocyklisté uvnitř svých přileb (třebaže ti můžou aspoň dělat gesta rukama). Troubení je tak téměř jediná možnost, jak můžou dát najevo své mínění o mně. Při svých nahých jízdách jsem zažil troubení několikrát, ale aspoň v několika případech jsem si skoro jistý, že za troubením byly spíš výtky řidičů k mé jízdě (ať neoprávněné nebo oprávněné, jako když jsem jednou nečekaně přibrzdil, když se mi z kola uvolnila lahev s pitím) než má nahota.

Samozřejmě ale nutno podotknout, že to všechno jsou jen mé subjektivní interpretace, které zkrátka můžou být aspoň zčásti mylné. Jak se znám, vůbec nepochybuju, že jsem slyšel trávu růst, to znamená, že jsem leckdy viděl odsudek i tam, kde žádný nebyl, což pochopitelně neznamená, že odsuzující názory byly nutně v menšině. Nezpochybnitelné byly zkrátka jen výslovné reakce (ať záporné nebo kladné), ale těch bylo velmi málo, zbytek jsou jen mé domněnky. Obávám se tedy, že na otázku položenou v úvodním příspěvku není možné jednoznačně odpovědět jen pouhým pozorováním většinou bezeslovných reakcí, je možné pouze s větším či menším úspěchem hádat; skutečnost se tedy asi nikdy nedozvíme.