Zájemci o koupání bez plavek, které neuspokojí běžný sobotní večer, se nedočkavě objevovali už kolem půl osmé ve vstupní hale a chtěli dovnitř. Řada textiláků zase mířila ven, místo aby si s námi vychutnali ten svobodný pocit nemít plavky. Jejich chyba – přejme jim klidnou a usedlou zábavu před TV. Přesto – příště prosím neodcházejte, zůstaňte s námi.
 

Naháči poprvé v městě perníku, aquapark Pardubice.

Ve třičtvrtě na osm už můžeme do šaten a do sprch. Příchozí zmatou zdejší prostory, vyřešené tak, že to přináší mírnou nejistotu, kam jít a kudy se dostat do bazénu. Možná by to chtělo výraznější směrovky, ale nakonec se tam dostanete. Ze šaten po schodišti do prvního patra a vlevo do sprch. Naproti sprchám je vstup do wellnescentra, kam někteří naturisté hned zamířili a bylo tam nejspíš plno.

Přístup do samotného akva je přes nádherný 50 m nerezový bazén. Tady si ale honem všichni dejte osušku kolem pasu. Proč? Poněkud nezvyklé, ale je to tak, že klasická padesátka je až do půl desáté večer výhradně textilní. Abychom náhodou nezpůsobili pohoršení, na které si stěžují textiláci třeba v Liberci, bylo nutno absolvovat nějaký ten metr s osuškami na sobě. Jsou tak jako tak povoleny. Samostatný vstup do akvaparku budete hledat marně.

 

Pak už ale nastala kýžená chvíle nahoty v hale bazénů s teplou vodou. Rozvlněné skluzavky a tmavý oválný tobogán, kam vyrážíte na nafukovacích kolech a nevidíte, jestli se řítíte doleva nebo doprava, byly k dispozici všem zájemcům. Rovněž kruhový bazén s vlnobitím a s velkou mapou severní polokoule na stropě, kam můžete obrátit svůj zrak při plavání v proudu vody. Téměř okamžitě byly k dispozici dva akvazorby, naturisté obsadili dvě vířivky nedaleko dětského bazénku a skokani vyzkoušeli skákací prkna ve čtyřmetrovém bazénu s chladnější vodou, který je naproti tobogánu.
 

Mezi tím už se ozývá v reproduktorech přivítání na dnešní akci. Petra následně organizuje dětské soutěže, které začínají návrhem: ,,Necháme děti najednou se sklouznout na skluzavce?" Vašek na začátku n-akce vedle schodů do akva rozkládá propagační materiály naturisty včetně triček nebo kalendářů. Samolepky naturisty jsou brzo rozebrány. O patro níže děti soutěží v chytání různobarevných víček v dětském bazénku,hlubokém nebo spíš mělkém 25 cm. Víček je celkem deset. Soutěžícím dětem jde o rychlost a o to je vylovit z vody všechny. Pak se děti rozdělí do tří týmů a plní plastové lahve – kdo to pořídí dřív. Bílé lžičky už nestačí a tak Petra rozdává plastové kelímky. Pozor – každý tým dostává pouze jeden. Plnění jde po čertech rychle a děti mohou na poslední disciplínu do většího z dětských bazénků s úkolem, kdo předvede hezčí skok. Všichni se snažili, jak nejlépe to šlo a na závěr si mohli přijít pro hezké ceny.
 

Moc bychom si přáli, aby první Pardubice nebyly ty poslední.

Po půl desáté poslední textiláci konečně vyklidili padesátku a celý areál patřil už pouze naturistům. Jen plavčíci se ze svého ,,stejnokroje,, vysvléci nemohou. Ve velkém plaveckém bazénu byl nafouknut roller a našli se děti, které ho i tady vyzkoušely. Nadchází závěrečný bod dnešního programu – soutěž v malování na tělo.
 

Zájemci o tuto soutěž se sejdou u tobogánu, berou do ruky temperové barvy a výsledek můžeme chvíli před ukončením akce vidět všichni. Je tu dvojice včeláků, dále konec textilu v Čechách nebo žába s vyplazeným jazykem. Trojice dětí, která ztvárnila znaky pardubický a Teslácký nakonec získává tu nejhezčí cenu – nádhernou chaloupku z pravého pardubického perníku a stávají se vítězi. I ostatní soutěžící dostávají pravý pardubický perník. Ještě něco času pro skupinové foto, kam se řadí na Ivošův pokyn všichni přítomní zájemci o obrázek. Přání, aby na pozadí skupinového snímku byla určitě zeměkoule, která je na stropě, se fotograf snaží splnit.

 

Ceny vítězům věnoval Pavel Janoš – PARDUBICKÝ PERNÍK