Je mi líto, že nikdo nereaguje, a tak se pokusím zavzpomínat sám. Moje poprvé bylo kdysi dávno za tmy v rybníku, ale to se nemůže počítat. Poprvé naostro bylo asi u berlínských jezer. Jel jsem tam tramvají z centra a zdálo se mi, že všichni se na mě dívají, jak jedu na nudapláž. Skoro jsem se styděl. To jsem ale netušil, že tam jede celá tramvaj. Když vysedla a zamířila k pláži, ostych mě přešel.
Postupně jsem u nás navštívil různé NP (=nudapláže) a mám z nich spoustu humorných zážitků. Vůbec se mi zdá, že příhody „z poprvé na NP“ jsou dost úsměvné.
Moje žena NP nikdy nefandila, chodili jsme spíše na textil. Jednou jsme byli s dětmi u vody a slunce pálilo tak, že jsme s nimi potřebovali do stínu. Jediná možnost byla vedlejší NP. Tak jsme tam šli, společně to bylo asi poprvé a zůstali jsme tam do večera. Co by žena pro děti neudělala…
Na neoficiální a neoznačenou NP ráno přicházeli první naháči a viděli scénku, jak mladík drží dívce osušku, aby se mohla převléknout…
Poznal jsem dokonce NP, kde mají převlékárnu. Asi to má důvod. Ale jaký?
Z podobného soudku je příhoda z šaten plaveckého bazénu, tedy nenuda. Maminka měla starší dcerku a malého chlapečka. Dcerka se svlékla do spodního prádla a s plavkami upalovala do převlékací kabiny. Chlapečka maminka svlékla do naha, dala mu plavky, aby si je oblékl, a on nahý běžel do kabiny přes celou šatnu také.
Známí známého jeli k Baltu, bylo to ještě za socialismu. Přijeli za tmy, postavili rychle stan v prvním kempu a ráno zjistili, že oni textiláci jsou mezi nudisty, klasika
Na jedné NP mají hodně pozvolný vstup do vody. Najednou vidím ženu, jak doslova utíká z vody. Asi víte, jak těžko se běží po kolena ve vodě… Myslel jsem, že jí dítě na břehu něco vyvádí, ale ona doběhla na břeh a na mokré tělo si začala rychle dávat šaty. Styděla se, ale jak se dostala do vody?
Paní na smíšené pláži se zahalila do velké osušky a začala se převlékat do plavek. Když si sundala spodní prádlo, foukl vítr, osušku jí zvedl a všichni viděli vše.
Textiláci někdy považují nudapláže za výjimku, a netuší, že existují ve větším počtu. Jedna žena vyprávěla, že ona naopak až asi do 12 let netušila, že existují textilní pláže.
Můžete sem dát pár humorných historek, co jste na nuda zažili, třeba poprvé, ať se s úsměvem dožijeme toho jara?
V 90. letech na pláži Klůček u Máchova Jezera o víkendech výrazně převládali naturisté – cca 80 % ku 20 % textil. Dnes to zní skoro jako nějaké sci-fi.
U vstupní pokladny byl výrazný nápis „Nudistická pláž“ a jednou v sobotu odpoledne tam stál manželský pár kolem 40 let, pán studem rudý jak rak a jeho rázná manželka mu halasně povídá „Jen pojď a ničeho se neboj ty stydlíne, on tě tam nikdo násilím svlíkat nebude“!
Fakt humorné …
Zážitek Jardy je fakt dobrý… Zcela neobvykle tady zavelela manželka, většinou to bývají muži. Znám další případ, kdy to rozhodla žena. Textlní rodina s dvěma chlapci dojela k moři a vypravila se na odlehlou pláž, lidé tam byli v plavkách i bez. Když přišli manželka sáhla do tašky, natáhla si plavky a nahoře zůstala bez. Manžel sáhl do tašky a nic. Kde jsou plavky nikdo nevěděl a zpátky se nikomu nechtělo. Prostě je zapomněli. Manželka po chvíli váhání rozhodla:tak budeme všichni nahatí a stáhla si plavky. Všichni její chlapi se svlékli a zůstali jen tak. Jen by mě zajímalo, jestli se ty plavky zapomněly náhodou nebo to narafičila ona
Poprvé a s humorem
Je mi líto, že nikdo nereaguje, a tak se pokusím zavzpomínat sám. Moje poprvé bylo kdysi dávno za tmy v rybníku, ale to se nemůže počítat. Poprvé naostro bylo asi u berlínských jezer. Jel jsem tam tramvají z centra a zdálo se mi, že všichni se na mě dívají, jak jedu na nudapláž. Skoro jsem se styděl. To jsem ale netušil, že tam jede celá tramvaj. Když vysedla a zamířila k pláži, ostych mě přešel.
Postupně jsem u nás navštívil různé NP (=nudapláže) a mám z nich spoustu humorných zážitků. Vůbec se mi zdá, že příhody „z poprvé na NP“ jsou dost úsměvné.
Můžete sem dát pár humorných historek, co jste na nuda zažili, třeba poprvé, ať se s úsměvem dožijeme toho jara?