NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

Varování!

Vložil ousnicka, 3. Červen 2020 - 10:28

Naše čisté průzračné vodní plochy mají na kahánku. Nejhorší škodná naší přírody a čistých vod jsou rybáři. Co dělá odbor ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A HYGIENA ??? PŘÍROD A VODA NA PÍSNÍKÁCH V OKOLÍ PARDUBIC MÁ NA KAHÁNKU.!!! Nezříízené chování Českých rybářů nezná mezí. Písák na Mělicích( – kdysi idylické a čisté místo k plavání a koupání s průzračnou a čistou vodou pro lidí, bere díky chování táborníků a rybářů pomalu za své. Nejhůř se k čistým vodním plochám chovají rybáře – zakrmují, zakrmují, zakrmují – voda pak hnije žrádlem pro ryby. Smrad a špína na denním pořádku. Z písníku se pomalu stává zahnojený rybník. Upozorňuji na tyto změny proti přírodě a čisté vodě již léta. Je to ovšem ale marné ! Marcelína

P.S. Jako důkaz se přijďte podívat na Mělice – kdysi malebné přírodní místo. Nyní zprasené rybáři a táborníky. Voda kdysi byla zeleno modrá. Nyní je hnědá a brzy po zahájení koupací sezony i plná sinic. Brzo tak dopadne i dnes prozatím průzračný Hrádek. Hrádek je totiž obležen rybáři. Ti bez sociálního zařízení znečišťují naši přírodu a krásnou čistou vodu. Je to veliké neštěstí a velká tragedie. [Ďáblík] [Rozzlobený] [Šokovaný] [Pláč] [Pláč] [Pláč] [Zmatený] [Smutný] [Tmavé brýle]

0
 

Naturista World Member

 
-

Jinde na Pardubicku

Vložil admin, 3. Červen 2020 - 10:38

Já jen doufám, že už upustili od záměru z těžebního poloostrova na Hrádku udělat „Zábavní centrum“. Ubytování, disko, hodpody, „festíky“..... Prostě kam lidská noha vstoupí, tam 100 let tráva neroste.

 
-

Ad Varování I

Vložil nahatej, 9. Červen 2020 - 19:28

Na diskusní příspěvky ověšené průjmem smajlíků takřka nikdy nereaguju. Tento (Varování! ousnicka 3/6/20) se ale týká problematiky, jež mě dlouhodobě zajímá, a tak učiním výjimku.

Následující řádky píšu jako poučený laik. Předesílám, že nejsem ani rybář, ani podnikatel s čímkoliv okolo ryb, žádného rybáře ve svém sociálním okruhu nemám, prut jsem v ruce v životě nedržel a tato kratochvíle jde zcela mimo mě.

Tristní stav tuzemských koupacích vod sdílím a opakovaně jsem se tu k němu i vyjádřil. Nesouhlasím ale s paušálním označením „rybářů“ za „nejhorší škodnou čistých vod“.

Současný nedobrý stav většiny našich koupacích vod je výsledkem řady faktorů. Jaké je životní prostředí, takové vody.

Žijeme v malé zemi se značnou hustotou obyvatel a sídel. Všechny naše vody jsou blízko civilizaci. Nemáme velká a hluboká jezera. Naše přírodní koupací vody jsou vesměs antropogenní = umělé nádrže (přehrady, rybníky, písníky), koupání v řekách je (nejenom u nás) okrajovou záležitostí.

Všechny tyto vody intenzivně podléhají lidské činnosti. A současně v nich probíhají procesy tzv. spontánní neboli přirozené sukcese, kdy je ovlivňuje flora (rostlinstvo) a fauna (živočichové) včetně ryb. Příroda je dravec, který tvrdě kolonizuje své teritorium. Zachování „průzračné“ vody (co to vlastně je? naprosto vágní nálepka) je L.P. 2020 možné jen daleko od civilizace (např. horská jezera), nebo v umělých nádržích (bazény). Všude jinde bude voda více či méně „poškozená“.

Můžeme lkát nad „kdysi idylickými a čistými místy“ (kdy bylo ono „kdysi“?), ale realita je neúprosná. V Česku 2020 prostě voda jako 1920 či 1950 (nehandrkujme se o letopočty, pls) nebude a být nemůže. Na to je svět jinde, jiné srážky, jiné látky v životním prostředí, vyšší teploty, vyšší obhospodařování vod, jiná skladba ryb s invazivními druhy, ba prý dokonce i jiné druhy sinic.

Jako první odešly rybníky. Umělé mělké nádrže, vesměs pojímané jako „výrobna ryb“ a tomu podřízené. Tradičně sice snad stále ve vzpomínkách jako koupací místa (Mach a Šebestová jeli se školou na výlet k rybníku Krajáči a my starší jsme se v nich jako děti koupali běžně), ale až na výjimky už pár desítek let pro koupání nevhodné a odepsané.

Kdo by chtěl čísla: průměrná průhlednost vody v rybnících podle průzkumu 2015: duben 87 cm, květen 77, červen 64, červenec 48, srpen 41. Nečetnými výjimkami jsou rašeliňáky apod. v lesích vyšších poloh.

Po první vlně degradace rybníků nastoupily nádrže přehradní. Kdysi úžasné Orlík, Slapy, Lipno dnes v létě mnohdy a mnohde spíš odrazují. O městských jako Hostivař v Praze nemluvě.

Abych nemluvil jen za sebe, dám slovo rozumnému a váženému hydrobiologovi Povodí Vltavy Jindřichu Durasovi: „A pak už to jde ráz na ráz: Už nepatrné zvýšení obsahu fosforu ve vodě znamená rozvoj fytoplanktonu a nevyhnutelný postupný rozvoj sinic. Zvýšená biomasa řas a sinic bude sedimentovat a bakteriální rozklad u dna spotřebuje postupně kyslík, který je v té vodě rozpuštěný. Tím se stane hluboká voda neobyvatelná pro ryby. Ze dna se pak bude uvolňovat mangan a železo a sloučeniny fosforu, hromadit se tam budou amonné ionty… Průhlednost vody bude klesat, změní se rybí obsádka. Voda bude k nepotřebě jak pro případné vodárenské využití, tak pro rekreaci či rybaření. Já vím, zní to jak nějaká apokalyptická předpověď :o), ale jen jsem popsal, jak to chodí v přehradních nádržích, které tady máme: Hracholusky, Orlík, Vranov a naprostá většina ostatních.“

No a v třetí vlně jdou písáky. Ty velké u nás začaly vznikat v 50. letech, hojně od 70. a vrchol těžby byl v 80. Mnohým známým už tak jsou desítky let, tedy dost na to, aby se tam rozjely přírodní procesy. Podporované a akcelerované přísunem živin z různých zdrojů živených lidskou činností – včetně rybaření.

(Budu pokračovat)

 
-

K Jinde na Pardubicku

Vložil nahatej, 9. Červen 2020 - 19:28

Lejhanec a jeho záměry…

Poté, co před pár lety na jaře nechal vykácet vegetaci na spojovací hrázi mezi Oplatilem I a Hrádkem s tím, že ji prokope, aby měl velkou vodní plochu na svou jachetní základnu pro mládež, jsme se opravdu báli.

Výsledek? Ojediněle se tam objevilo pár plachetniček s haranty. Pamatuju, jak tam jednou natáčeli video, podle mého (nepodloženého) dojmu nutné k tomu, aby na ten bohulibý jachetní záměr přicestovala patřičná dotace. Pak už lodičky a jachtaříky nepamatuju, a to jsem tam například od jara do podzimu 2018 byl 105×.

Mezitím se ale i tam začala tamější legendární voda kazit. Nejprve v září, loni (2019) už i v létě. Načež jsem tam přestal jezdit.

Kvůli všem bezvadným lidem, se kterými jsem se tam roky potkával a družil, by mi rána v podobě zmiňovaného zábavního parku byla líto.