| ||||
Po loňském roce, který byl pro naši rodinu dosti hektický, jsme s manželkou usoudili, že už je po několika letech nutno úplně vysadit, vybrali jsme místo, čas a vyrazili. Letos (červenec 2008) jsme vzhledem k rozsahu nabídky zájezdů na poslední chvíli zvolili Novi Vinodolski (45°7'49.411"N, 14°47'36.465"E). Resumé: na konci této zprávy. Po obvyklé noční jízdě autobusem jsme vystoupili v 7 ráno u sluncem se probouzejícího moře a po poledni ubytovali v dependanci hotelu Lišanj. Manželka se těšila na klidné ubytování a dobré švédské stoly, o čemž nás o obojím ujišťovala paní v cestovní kanceláři. Já se těšil na obvyklé osvědčené schéma: brzy ráno vstát a vyrazit podél pobřeží pátrat po klidných místech vhodných ke koupání bez plavek, kolem deváté se vrátit a společně se věnovat snídani. První naše kroky vedly na pobřežní promenádu- 5–7 metrů široký chodník částečně zastíněný borovicemi z přilehlého svážku, takže každý si mohl najít místo pro osušku nebo lehátko. Pokud je někdo zvyklý na lehátko a slunečník, doporučuji z důvodu nezvykle vysokého půjčovného vlastní. Na promenádě, kde je také několik občerstvovacích stanic, je dle našeho názoru také nejlepší zmrzlina z celého Vinodolského-ve višňové jsou opravdové višně, v kokosové je opravdu kokos. Stánek je cca 15 metrů vlevo poblíž vstupu na promenádu od depandance hotelu Lišanj. Promenáda je klidná, bez aut a skůtrů, jen občas projede dodávka zásobující stánky čerstvým pečivem. Město samotné historickými památkami příliš neoplývá. O vliv nad městem v minulosti střídavě usilovaly různé strany-italové, turci, rakušané a město několikrát vyhořelo. I dominanta města – bílá věž kostela, je sice postavená na původních starých základech, ale samotná věž je novodobá. Přesto si historické centrum města zachovalo svůj ráz, zejm.členění do úzkých křivolakých uliček, které určitě stojí za projítí. Ulice v centru jsou moderně opraveny (dlažby, mobiliář, osvětlení).Mapa města zde Koupání: V zátoce u hlavní pláže u hotelu Lišanj je ve vodě písek, lidé hojně využívají možnosti jít do vody bez obuvi; jinak jsou zde pláže typické pro Chorvatsko, včetně přiměřeného množství ježků. Hotelový venkovní bazén hotelu Lišanj se slanou vodou. Aquacentrum v areálu Novi Resort. Možnosti FKK: Při svých ranních výpravách jsem prošel Novi Vinodolski od jihu na sever. Na jihu začíná město částí Grabrova (zde jsem nebyl, ale vzhledem k charakteru pobřeží (hustě zastavěno domy až k moři) nepředpokládám terén vhodný pro nudisty), na severu je ukončeno novým areálem Novi Resort (apartmánové domy, komplex venkovních bazénů s občerstvením, mokrým barem, masážemi – viz také zde ) a rozestavěným novým hotelem v místě původního komplexu ZAGORI. V celém úseku od jižní ulice Šetaliště kněza Domagoja až na severní konec ulice Obala Petra Krešimira IV (úsek pobřeží v délce cca 3,9 km) není jediné místo označené nebo rezervované nudistům. Ani ženy si zde neužívají sluníčka nahoře bez ve větší míře, spíše sporadicky, ve srovnání s Rabacem nebo Vrsarem v menší míře. Možnosti koupání bez plavek se nabízejí na upravených plochách v bývalém kempu ZAGORI na severu města, který je v současné době v troskách, cca 0,5 km za novým rozestavěným hotelem (45°7'56.946"N, 14°45'35.635"E). Do kempu je volný vstup, ale pro lidi z Nového Resortu je to zřejmě příliš daleko. V době mých návštěv (asi 8.30 hod.) zde jen výjimečně někdo prošel po cestě kolem pobřeží. Z bývalého kempu vede značená turistická stezka podél pobřeží severním směrem. Prochází divokou přírodou, kolem trnitého křoví, přes kamenité zídky, po hraně příkré stěny spadající do moře … Po cca 1 km od kempu vás dovede k zátoce s asi 7 m širokou a 40 m dlouhou oblázkovou pláží, která ve vás okamžitě vzbudí chuť odložit všechno překážející a vskočit do osvěžující vody Vinodolského průlivu. Velký balvan s nápisem FKK vás ujistí v tom,že jste na tom správném místě. Potíž nastane při vstupu do vody – mořské dno se od začátku černá ostnatými potvorami o hustotě cca 10 kusů na metr čtvereční. Je problém vůbec po klouzajících kamenech na dně se dostat do hloubky. Dál už jsem pokračování stezky nenašel, i když směrovka na komunikaci v kempu ZAGORI uvádí směr SELCE. Zdálky byly vidět nějaké malé zátoky, k nimž se dá nejspíš dostat směrem od Crikvenice. Popis těchto zátok přenechám jiným rekreantům, pravděpodobně hostům Selců. Pokud se vydáte po pěšině směrem vzhůru, dostanete se po cca 200 m k jadranské magistrále, kde jsou 2–3 parkovací místa. Mnohem lepší možnosti koupání než v „Zátoce ježků“ je už hned za kempem ve směru od Vinodolského v malé zátoce s torzem židle. Ježci žádní, snad jen kolemjdoucí, kteří odbočí 5 metrů z kolemvedoucího chodníku, sem můžou popatřit. Pěknou možností k opalování bez plavek by byl pahorek za přístavbou hotelu Lišanj, hned za tenisovými kurty, ale není udržovaný – rostou zde divoce keře a tráva, nikdo sem nechodí, a bohužel zkraje slouží jako WC pro rekreanty v této části pobřeží. Na ostrůvek Sv.Martin (na titulním obrázku v popředí), vzdálený asi 200 m od pobřeží, si vezměte plavky, v 99% jsou zde textilní návštěvníci (výjimku tvořil jeden manželský pár). Navíc se nad hladinou šíří zápach spáleného benzínu z projíždějících člunů a motorových koz (můj osobní název pro jednomužné vodní skůtry). Ubytování Původní hotel Lišanj byl koncem 19.stol. postaven pro tehdejší aristokracii. Později k němu přistavěli ubytovací kapacity a opodál depandance, kde jsme bydleli. Depandance – šedá 5-ti podlažní budova. Vnitřní zařízení sice používané, ale na pokojích všechno fungovalo, bylo zde čisto, z předposledního patra jsme viděli kus moře, a po zjištění, že postele jsou pevné a nevržou, jsme se těšili na klidný dlouhý spánek (deky, které intenzivně až nepříjemně voněly, jsme uzavřeli do šuplíků). Tady bohužel zůstalo jen u přání – většinu nocí, po usnutí, nás probral hluk zvenku. Nebyla to hudba, ale křik mladých lidí jedoucích někam nebo vracejících se odněkud, bouchání dveří aut, hluk hudby z těchto aut. Po takovémto probuzení už manželka většinou do rána nezabrala a po týdnu byla skoro ráda, že už jedeme domů. Následující týden se dávala dohromady, to už chodila do práce. Proto nás nadzvedla reportáž na TV Nova, že Češi dělají v Chorvatsku nepořádek a hluk. Mezi hlučícími se za celou dobu nevyskytl ani jediný český hlas. Podle cestovní kanceláře klidná dovolená pro rodiny s dětmi, údajně zatím všichni spokojení bez stížností. Stravování Sport | ||||
Přirozená radost ze života
Na příkladu situace
Na příkladu situace v Novi Vinodolski jste v podstatě popsal současnost chorvatského, ale i černohorského pobřeží Jadranu. V médiích se nejvíce hovoří o vysokých cenách, o určité přezíravosti místních vůči našim turistům, apod. Myslím si, že ceny nejsou o moc vyšší než kdekoliv jinde u moře, resp. tam, kde kypí turistický ruch. Ona přezíravost je dána realitou současnosti – peníze vždy až na prvním místě, ta tam je doba, kterou jsem já naštěstí ještě zažil, kdy naše národy pojila i jiná pouta než kapitál. Mně osobně dnes na Jadranu vadí především jeho globalizace a přelidněnost. Všude se staví bez jakékoliv perspektivy (nedovedu si představit, že se všechny ony kapacity obsadí), turisté si už nemají téměř kam lehnout, samozřejmě tím „mizí“ i naše FKK-pláže a plážičky. Tam kam nejde pohodlně dojít, tam zamíří turisty přeplněné čluny a lodičky. Na dříve opuštěné Kornáty dnes míří stovky turistů denně ve „vyloďovacích“ lodích, původně menších trajektech. Naloží na pobřeží, vypustí na ostrůvek. Ze všech stran se line jakási hudba, dříve to byly alespoň místní romantické písně, dnes techno. Večer rámus, muzika ze všech stran, do toho motorky, čím víc řevu vydají, tím jsou lepší. Už ani ta dříve dodržovaná „policejní hodina“ moc nefunguje. Takže např. očekávat klid u hotelu ležícího přímo v centru Novi Vinodolski rozhodně nelze. Ale abych nebyl úplným pesimistou, samozřejmě se dají najít ještě poměrně klidnějsí lokality. Jednak naše FKK-areály na Istrii a u černohorské Ulcinje, naturisté již ze své podstaty by měli klid a pohodu zachovávat. Určitý klid je ještě možno nalézt v malých vesničkách, zejména na ostrovech, když se vám podaří najít ostrov bez automobilové dopravy (skutečně existují), pak je o to větší šance na pohodovou dovolenou. Rozhodně nemůžete čekat klidnou dovolenou na Crkvenické, Biogradské, Vodické, Makarské rivieře. Naši „štamgasti“ z jachty Silva dnes například přímo vyžadují pobyty v malých, často téměř neznámých přístavech na ostrovech , min. jedenkrát za týden noc na kotvě v nějaké opuštěné zátoce a jen pro zpestření návštěvu nějakého historicky zajímavého místa, příp. přístavu s nějakými vyhlášenými cukrárnami (např. Jelsa). Pro upřesnění uvádím pár lokalit v Chorvatsku, o kterých se domnívám, že jsou schopny poskytnou příjemnou naturistickou dovolenou (ubytování textil, FKK-pláž poblíž): Suha Punta na ostrově Ráb, ostrov Vir, Kukljica na ostrově Ugljan, ostrovy Zlarin, Prvič, Kaprije u Šibeniku, Maslinica na ostrově Šolta, Vrboska na ostrově Hvar, Komiža na ostrově Vis, Vela Luka a Lumbarda na ostrově Korčula, ostrov Lopud a určitě ještě pár dalších. Pokud by jste hledal téměř absolutní klid, pak ho najdete na Korsice, po deváté hodině večer tam vládne v FKK-areálu téměř úplné ticho, výjimkou je max. 1 den v týdnu, kdy se zde koná tzv. korsický večer s folklórním představením (ale i ten končí okolo 22. hod.). Hájek, NTSC