n-procházky Beskydy 2015

V červnu letošního roku mě okolnosti zavály na několik dnů na severovýchod naší republiky, do oblíbených Beskyd. Mám rád tuto oblast – jednak z kopcovité oblasti pocházím, mám rád přírodu obecně a také jsou pro mě neutuchající výzvou jejich vrcholy s prudkými stoupáními.

S dostatečným předstihem jsem si vybíral vhodnou trasu – volba padla na Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí. Tak jak o obvykle v těchto případech jsem z důvodu malého počtu lidí v kopcích směřoval n-procházku na pracovní den. Moje procházka začala v Kunčicích pod Ondřejníkem. Tato obec existující od 14. Století, dnes s 2200 obyvateli, stojí za poznání, hlavně kostelík Sv. Prokopa a Sv. Barbory. Je sídlem firmy Jurek vyrábějící potřeby pro turistiku, nedaleko se nalézá Beskydské rehabilitační centrum Čeladná. Hlavně je však rekreačním centrem a východiskem turistů a cykloturistů do nejvyšších partiií Beskyd. Protože zajímavosti Kunčic jsem poznal již při dřívějších výletech, nyní jsem od příjezdu do obce vyrazil rovnou do kopce.

Masiv Ondřejníku se táhne severojižním směrem v délce 7 km jižně od Frýdku-Místku. Místopis uvádí až 4 vrcholy, já myslím, že má tři – Ondřejník (890 m.n.m.) a vyšší Skalka (964 m.n.m.) a bezejmenný vrchol 900 m.n.m.

V den vycházky se potvrdila předpověď počasí, která věstila horký den. To se splnilo a již brzy dopoledne jsem se mohl asi v polovině stoupání z Kunčic na Skalku svléknout. Bylo velmi pohodlné jít bez oděvu v začínajícím vedru tím klasickým prudkým stoupáním, v Beskydech tak obvyklým. Po kilometru jsem dorazil do startovního prostoru vyhlášené paraglidingové lokality a po dalších 50 metrech na vrchol Skalky. Bylo nutno načerpat síly – chvíle odpočinku byla vyplněna focením, občerstvením, kontrolou pokročilosti výstavby rozhledny (základni kámen položen, jinak stav nezměněn), čtení naučných tabulí (jak musela být dřívější mládež fyzicky zdatná, když po vyšplhání na vrchol a skocích přes zapálené vatry ještě mohla páchat prostopášnosti !).

Výstup na Skalku od Kunčic p. Ondřejníkem Ondřejník ze Smrku – vlevo Skalka, vpravo špičatý Ondřejník

Po krátkém odpočinku moje cesta pokračovala po modré TZ na Skalka-sedlo, odkud po neznačené cestě jsem se vydal směr Stanovec a dále na bezejmennou kótu 900 m.n.m. Příjemná cesta bez oděvu probíhala nerušeně, v osvěžujcím stínu lesních velikánů … Po lesní cestě jsem se pustil dolů směrem k modré TZ a k rozcestí Ondřejník-sedlo. Zde jsem se lehce přioděl, probíhala zde těžba dřeva. Po neznačené lesní cestě jsem vyrazil směr vrchol Ondřejník – sotva jsem byl z potenciálního dohledu těžařů, opět jsem si odlehčil a do poměrně prudkého stoupání vyrazil bez oděvu. Bylo opravdu velmi osvěžující absolvovat více než kilometr dlouhé stoupání na Adama. Po vrcholových fotkách jsem se opět vrátil na Ondřejník-sedlo a odtud po modré již v oděvu přes výletiště u chaty Ondřejník (dříve Solárka, nyní v rekonstrukci, ale k dispozici je zde nová velká roubená občerstvovací stanice) až k železniční stanici ve Frýdlantu nad Ostravicí. Celkově jsem bez oděvu urazil cca 5,5 km z celkových 13,0 km procházky, za překrásného počasí, bez setkání s textilákem.

Moje druhá letošní n-procházka proběhla o několik týdnů později. Trasa byla jasná od chvíle, kdy na Velkém Javorníku byla postavena rozhledna, kterou jsem chtěl navštívit. Začátek a konec byl obvykle v místě dobrého dopravního spojení – v tomto případě v Hodslavicích a Frenštátě pod Radhoštěm. I Hodslavice stojí za to poznat blíže – obec se třemi jejími kostely (historicky cenný kostel Sv. Ondřeje) a památníkem otce národa Františka Palackého.

Po červené TZ jsem se vydal kolem nádrže Kacabaja, u které už v půl jedenácté se rekreovali lidé (a kde by se šlo úplně bez problémů koupat bez oděvu), přes Hostašovickou žst.s jejími 5-ti kolejemi, a na úbočí hřebene Trojačky. Tento hřeben je orientován směrem východ-západ a od Domorazského sedla do Frenštátu pod Radhoštěm měří cca 15 km. Podle mých kamarádů-turistů jde o populární a frekventovanou hřebenovou cestu, čemuž nasvědčovala i dobře prochozená pěšina. Z toho důvodu jsem otálel s odložením oděvu až k Trojačce-rozc., kdy jsem po 1,5 km nepotkal ani živáčka. Následovalo 9 km bez oděvu, pouze 3× přerušených chůzí kolem těžařů a přes rozcestí (Trojačka-hřeben, Krátká-rozc., Kamenárka).

Cesta hřebenem horkým letním dnem bez oděvu je přenádherný zážitek, kdy se nepravidelně střídají úseky ve stínu stromů a ozářené sluncem, stoupání na Huštýn (747 m.n.m.), Krátkou a Dlouhou stejně jako klesání mezi vrcholy. Cestou si můžete odpočinout na několika odpočívadlech stejně jako se poučit z naučných tabulí u přírodní rezervace Huštýn a na Krátké-rozc. Můžete se pokochat ojedinělými výhledy směrem jižním na Hostýnsko-vsetínskou hornatinu (Cáb-Ptáčnice-Tanečnice) a směrem severním (Veřovice-Štramberk-Kopřivnice). Pohodová cesta pokračuje také za rozcestím Pod Kamenárkou, ale v dostatečném předstihu před rozcestím U pramene Jičínky je třeba myslet na navrátila do oděvu, pokud se nechcete setkat s turisty v textilu. Toto rozcestí je velmi frekventované, je tudy možnost přístupu na Velký Javorník po asfaltové komunikaci (cyklistům, rodičům s kočárky) z Dolních pasek od Rožnova pod Radhoštěm. Další turisté přibydou na rozcestí Malý Javorník-rozc.

Zbývající část trasy už jsem absolvoval v oděvu, ale i ta je neméně zajímavá – velmi příjemná turistická chata s občerstvením na Velkém Javorníku (917 m.n.m.), rozhledna s úžasnými výhledy na všechny světové strany (nejatraktivnější směrem na Radhošť a blízký Frenštát), polní kaplička s průhledem na Velký Javorník, sportovní středisko Horečky s probíhajícím tréninkem skokanů na lyžích, rušné náměstí ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Cestou na Huštýn Cestou k rozcestí U pramene Jičínky

Příjemně unavený a nudisticky vyžitý usedám na autobusové zastávce U škol na autobus. Otvírám právě zakoupenou láhev minerálky a nechám se kolébat ujíždějícím autobusem …