Zanedlouho si budeme opět připomínat den osvobození. Tento den, v dnešní době slavený 8.5. nám každoročně připomíná, jak hrozné je jakékoliv vnucování vlastních pravidel a vlastních názorů na chod života, na chod společnosti, na chod čehokoliv. Není to tedy jen den osvobození od válečných útrap, ale i den osvobození od nadvlády. Tento den, má několik velmi zajímavých asociací. Vezměme kupříkladu již název. ,, Den osvobození“. Co už může být více osvobozující, než užít si života tak jak nás matka příroda stvořila a jaké si nás přála ještě než první z předků zabil první zvíře a navlékl na sebe jeho kožich.

Praotec promine, možná v tom byl opravdu jen čistě jednoduchý zájem chránit se před nadcházející dobou ledovou, ale nám to prostě strašně nabouralo prosazování volného pohybu a života na příštích 10.000let. Nebo další společný ukazatel. Co je symbolem dne osvobození v roce 1945 v Praze. Přeci květy keře známého také jako ,, černý bez“. Správně ,, BEZ“. BEZ plavek je nám lépe. BEZ oblečení jsme se narodili. BEZ oblečení obvykle končíme svou pouť světem. BEZ pochopení většinové (textilní) části světa tady tlačíme svou kárku, a míříme na naturistické kempy, pláže, aquaakce či výlety BEZ plavek a BEZ oblečení. Také BEZ studu. Bohužel známějším výrazem pro tento keř je označení ,, šeřík“ a i toto slovo mělo mít svůj význam po dni osvobození, respektive pár let potom. Opravdu se nám v oblasti naturistického vyznání a vyžití trošku se ŠEŘILO. A nejen v oblasti týkající s naturismu. A následky tu vidíme, stejně jako u neuváženého činu našeho praotce neandrtálského, dodnes. Také až do dnešní doby přetrvává ve společnostech textilní vidění světa, stále se učí, že nahota je nenormální, nemorální a prostě divná. Ano. Divný je možná člověk, který se neobleče ani do práce nebo v lednu při údržbě kluziště na rybníku na návsi. Divnější by ale měl být ten, který se naopak navleče do oblečení či plavek, když je venku 30st nad nulou. A poslední společná věc je vlastně už vůbec roční období, na které tento ,, den osvobození“ připadá. Co už je více přírodě bližšího, než zrovna květen. Tato část jara, kdy příroda pracuje naplno, rostliny kvetou, živočichové, včetně lidí, vyměňují srst či kožichy, a v jarní euforii se snaží o pozitivní naladění sebe i okolí. Voda se nahřívá, příroda kvete, tráva se zelená a není snad lepší doba na to vyměnit kožich, či srst za něco pohodlnějšího, nejlépe nic. Chtěl jsem původně jen seriozně připomenout výročí, kterému se těžko vyhne jakákoliv webová stránka, a na jaře určitě i každá stránka zabývající se životním stylem, ale nějak mi to zase sklouzlo do oblasti naturismu, do oblasti bez plavek. Nějak si nedovedu představit, že by do Prahy nebo Plzně, dorazil na tanku nahý Sovětský nebo Americký voják a ptal se na nejbližší naturistickou pláž. I když vodu, v tu chvíli, asi ocenil každý z nich. Přijeli oblečení a ozbrojení. Takže z naturistického hlediska je to určitě článek, takříkajíc mimo mísu. Ale přivezli nám svobodu, tedy alespoň co se války týče. A za to jim prostě díky patří.

Přeju všem naturistům, ale i příležitostným naháčům, a vlastně všem lidem kteří berou osvobození od čehokoliv nepodstatného jako životní názor hodně klidu, krásné jaro a teplé léto a hlavně pohodu a slušnost lidí s kterými se potkáváte. Třebas jsou oblečení.