Dvě ženy sedí několik let spolu v jedné cele. Přijde amina, vyjdou ven a před bránou se loučí: „Tak ahoj a večer se sejdeme a dopovíme si to.“

Dva muži se poprvé setkají v jedné cele. „Ahoj, za co sedíš?“ „No za to, že jsem se koukal dalekohledem na předsedu vlády.“ „A cos na něm viděl?“ „Právě že ještě nic moc, oni mě odchytli dřív, než se mi přiblížil na dostřel. No a za co sedíš ty?“ „No kvůli slepicům!“ „To snad není možný! Cos jim prosímtě proved?“ „No já jim vůbec nic, ale ony ty mrchy vyhrabaly tchyni.“

Ani ne bledý humor, ale černá realita je útlum přispěvatelů tohoto webu v počtu příspěvků, za dva měsíce jen pár

zmínek o podařených Česticích i bez programu. Ale hlavně v útlumu snahy dosáhnout spravedlnost. Jakoby rezignace že už

je marnost něco podniknout na nápravu, když už sedí. Jediná trocha radosti je, že Čestlice jedou na svoje triko, no

ale pojedou? Nikdo zřejmě nedostal do mailu pozvánku na sobotu, co rádia a noviny? Když sem napíšu návod jak se zbavit spamů o změně hesla, není na to žádná reakce. Tak nevím, přestaly ty spamy chodit všem protože je záhadný automat přestal posílat, nebo jen nezamořují mojí poštu?

Když jsem tady dal návrh znění petice, nepřišla žádná reakce. Když jsem petice přinesl vytištěné do Čestlic, a s mým podpisem na prvním řádku, vůbec se neobjevily na veřejnosti a snad je podepsalo pár desítek lidí. Místo několika set! Když sem napíšu, že je můžu osobně roznášet a stát u archů v hudebních klubech a co tam teda mám napsat, jestli moje výtisky nešly v Čestlicích na veřejnost proto, že se někomu nezdálo jejich znění, na kterém se mnou nikdo nespolupracoval, ale ani nic nenamítal, žádná připomínka. Jsem si jist, že bych na koncertech za pár týdnů nasbíral stovky podpisů. Reálných a na papíře. Když napíšu, že umím zaregistrovat petici k rozesílání mailem, jedna reakce – to by se mělo! Žádná reakce, jenže ta petice se sama nerozešle, nemá smysl, abych zaregistroval petici, když ji nikdo další nebude rozesílat.

Rozhodl jsem se zareagovat na Váš příspěvek o nečinnosti naháčů. Členem Naturisty jsem teprve něco přes rok a tak nechci moc šťourat do věcí, o kterých toho moc nevím. Nejprve díky, že se alespoň někdo snaží něco dělat.

Zachovat v Evropě nudismus bude asi časem pěkná dřina. Nějak se na nás hrnou samá omezení. Proto by se měla dát jako první do pořádku legislativa. Například není možné, aby se nad nahou fotkou dospělého řeklo, že se jedná o sex a nad nahou fotkou dítěte řeklo, že se jedná o pornografii. V obou případech se jedná pouze o fotku nahého člověka. Vše ostatní, co není zobrazeno si tam dodává sám pozorovatel a podle toho, co má v hlavě, to pak hodnotí. Těch nejasností kolem nahoty je celá řada a já mám takový dojem, že je to vždycky vyhodnoceno v náš neprospěch.

Co se týká spamu, výzev ke změně hesla, nějak to utichlo.

Co se týká psaných aktivit kolem Naturisty, vidím to takto: Né každý umí napsat článek. Né každý do něj umí vložit fotky. Né každý se nyní dostane do svého profilu atd. Asi by to chtělo někoho, kdo by se o to staral, pomáhal druhým a dal to tu po redakční a obsahové stránce do pořádku.

S peticemi mám tu zkušenost, že u toho musí člověk stát a věnovat se tomu. Musí se diskutovat s lidmi osobně a nabízet to přímo k podpisu. Jak se Petice někde nechá ležet a jde se od toho, papír zůstane prázdný. Zažil jsem to při akci s břidlicovým plynem a tak vím, o čem mluvím.

Všem přeji příjemné jarní dny a někdy na viděnou u vody.