Zdravím všechny,

hledal jsem vlákno na toto téma, ale nenašel jsem (jen pár zajímavých příspěvků na blozích). K založení tohoto tématu mě vedou dvě věci – jednak to, že se sám považuju za věřícího křesťana a duchovně žijícího člověka (ačkoliv neustále hledajícího a na cestě, jež je mi cílem) a současně mám rád nahotu (v přírodě osamotě jsem často pociťoval intenzivní chuť se spontánně svléknout-jíž jsem rád podléhal – až jsem skončil na n-plážích). A vedle toho taky proto, že neznám osobně nikoho, kdo by byl naturista (a natož křesťan) – jsem v tom docela samotář a rád bych to změnil.

Nejde mi o to, zda toto spojení je vůbec možné/vhodné/dobré. Osobně pro mě pravidla „pozemské církve“ nejsou příliš směrodatná a věřím, že Bohu se svobodná nahota líbí mnohem víc než celospolečenské pulzování vyprázděné sexuality (mám teď na mysli např. reklamu na okna s polonahou ženou). Jde mi o to, zda se mezi námi najdou věřící naturisté a jestli se mezi sebou známe. A jelikož jsem ještě relativně mladý, zajímala by mě zejména situace mezi mladými. Rád bych případně i někoho poznal (jsem z Brna). Našel jsem několik anglických stránek křesťanů nudistů (naturistů), v ČR jsem ale na nic takového nenarazil (našel jsem jen starý příspěvek na stránkách krestan.cz od určité Dity, který se mi hodně líbil-Dito jestli to čteš, ozvi se!).

Osobně bych jen rád řekl, že církev se podle mě potřebuje vypořádat s otázkou vztahu k lidskému tělu. Já si ze své křesťanské výchovy nesu docela pokřivený vztah k nahému tělu a potažmo i k sexualitě. Být nahý mezi nahými mě v tomto hodně osvobozuje a je pro mě svým způsobem až léčivé. Nahota je pro mě o vzájemné důvěře, přirozenosti a otevřenosti, má (resp. může mít) podle mě hlubší přesahy, než jsme si často vědomi. Tento hlubší význam nahoty mi tady na naturistovi i v praxi na FKK trochu chybí. Určité filozofické podklady, „ideály“, kvůli kterým chceme být nazí – nejen samoúčelně, protože to je „pohodlnější“. Tímto se obracím nejen na křesťany, ale na všechny, kteří si naturismus/nudismus spojují s určitými hlubšími (duchovními??) významy – napište své postřehy.

To by myslím na začátek stačilo. Těším se na jakékoliv reakce (k věci;)) a na následnou diskusi!

…podruhé, poprvé jsem zapomněl cosi stisknout, a nic. Nejsem asi křesťan, nicméně se řadím mezi ty, „kteří si naturismus/nudismus spojují s určitými hlubšími (duchovními??) významy“, ciož je velice přesně řečeno. I když bych spíš řekl, že si s těmi významy spojuju nahotu, naturismus/nudismus jsou jen slova, snažící se něco někam zaškatulkovat, ale to je detail. Důležité je, že si zřejmě rozumíme. Díváme se asi i na stejné stránky Naprosto souhlasím, že „Nahota je pro mě o vzájemné důvěře, přirozenosti a otevřenost“, navíc asi i o příjetí vlastní zranitelnosti, což se dnes moc nenosí, všichni chtějí být silní a nesmrtelní, a také o absenci strachu, což se nosí ještě méně, neboť lidé, kteří se nebojí, se nedají tak snadno ovládat a manipulovat. Pokusil jsem se založit na toto téma i blog, ne na Naturistovi, ale na http://www.blogger.com/home?… , nazval jsem ho Žít nahý, ale zatím jsem z různých důvodů neměl čas tam něco napsat. Snad se inspirujeme navzájem. Protože su taky Brňák, mohli bychom se sejít a dát řeč. Chodím občas na Osadu, na vozíku, a jmenuju se Tonda.

Dobrý den Tondo,

doufal jsem, že se ozvete – všiml jsem si právě v dřívějších Vašich příspěvcích (v diskusi, blozích), že jsou mi Vaše pohledy hodně blízké. To co jste popsal hodně přesně vystihuje moje myšlenky a pocity. Nějak mi teď docvaklo, jak je vlastně moje touha po fyzické nahotě jen paralelou mé touhy po nahotě „lidské“ (vnitřní, duševní, nebo jak to říct). Můj životní „program“, který žiju (dříve nevědomě, nyní víc uvědoměle), je právě o zásadním významu „nahoty a odkrytosti“ ve vztazích s lidmi (od čehož je neoddělitelný vztah s Bohem), plné důvěry, upřímnosti, otevřenosti, pravdy. Včetně té zranitelnosti – když je někdo plně otevřený, tak přistupuje ke druhému s plně otevřenou náručí, a proto je nutně automaticky velmi zranitelný. Jsem hodně neschopný co se týká lhaní/hraní a zakrývání určitých aspektů sebe, reality. Někdy je to pro mě nevýhodné, ale neumím to dělat jinak. Nechápu, že mi to nikdy dřív takhle nedocvaklo, jak moc to se sebou souvisí. A teď i víc chápu, proč mě pobyt na n-plážích v něčem zklamal, když jsem i v té nahotě našel prvky masky, určitého předvádění, přetvářky, latentní sexuality.. Naposledy mě na Osadě šmíroval nějaký 60letý pán – dost nepříjemný zážitek, který jsem fakt nečekal..:( Na druhou stranu mě tato zkušenost nakopla napsat sem a zkusit oslovit (případně poznat) lidi podobně smýšlející, takže to má nakonec dobré ovoce;)

Tondo moc rád se s Vámi potkám a dám řeč. Ozvu se osobně přes zprávy.

A co ostatní? Věřím, že podobně smýšlejících, případně věřících lidí zde musí být mnohem víc.. ;)

Nad tímhle tématem poslední dobou také dost přemýšlím, když se dlouhodobě snažím srovnat si trochu život. Naturismus a křesťanství nebo podobné založení, to je asi dost výbušná kombinace, ale v jedné duši se mohou sejít i protiklady a někdy je to i ku prospěchu. Ptám se, co vlastě od naturismu čekám a co mi může dát? Pocit svobody, úleva duši, když je moc vysoko a moc napnutá, přijetí sama sebe, cestu k druhým lidem? Jak píšeš, může to být úžasně osvobozující pocit, ale může to být také do jisté míry zklamání.
Pro mně třeba je naturismus odpověď na určitou vnitřní potřebu přijmout sám sebe, srovnat se sám se sebou, a ten krásný pocit splynutí s přírodou, zrušení hranic, které kolem sebe obvykle stavím a které někdy hrozně unavují, to je prostě něco úžasného. Na druhou stranu pochybuju, jestli nahota jako určitá zkratka k druhým lidem, k nějakým hlubším oduševnělejším vztahům mezi lidmi může být úspěšná. Bylo by moc hezké, kdyby stačilo svléknout se a z cizích lidí by najednou byli samí milí, vstřícní a tolerantní přátelé. Ale jsou to prostě stále stejní lidé jako všude jinde, lepší i horší, konfliktní i bezproblémoví, tupí i oduševnělí a nějaké idealistické tendence mě už opustily.

Zdravím Jago,

díky za reakci. Já nevnímám příliš rozpor mezi křesťanstvím a naturismem. Alespoň ne mezi křesťanstvím takovým, jak jej chápu já. Podle mě (a nejen mě) je křesťanství především o svobodě, radosti, právě přijetí sebe i druhých, o opravdové lásce v mnohem hlubším smyslu, než jak ji dneska běžně chápeme (jen na úrovni pocitů/náklonnosti). Tam nahota a odkrytost, osvobozeni od studu (zejména ve smyslu mezilidských vztahů – nestydět se za to jaký/kdo jsem, jestli zapadám, jestli jsem dost dobrý podle vnějších společenských měřítek atd.), přijetí sebe, druhých a všeho kolem bezpochyby patří. Ale nemyslím si, že naturismus sám o sobě k něčemu takovému vede. To asi fakt ne. K takovému postoji vede jiná cesta, než jen pouhé překonání aktuálních společenských bariér a norem. A myslím si (soudě i podle skromných reakcí na mou „výzvu“), že naturismus s těmidle přesahy příliš spojován není. Tělesná a duchovní rovina je odpojena. Stejně jako je většinové křesťanství díky karteziánskému dualismu odpojené od hmoty/těla/sexuality/přírody (což se v poslední době snad pomalu mění), je prostě naturismus nejčastěji vnímán jen jako „pohodlný, příjemný, přirozený a zřejmě zdravý způsob koupání“. Určitě jsou lidi, kteří to mají spojené i s hlubšími významy, jen asi nejsou na tomdle webu;)

Ani si nemyslím, že naturismus může být nějaká zkratka k lidem, ke vztahům. To jsi popsal přesně. Lidé, které vnímám jako velmi tolerantní, open-minded, oduševnělé, svobodné, vstřícné, se kterými se můžu přátelit, jsou skoro všichni „obyčejní textiláci“:) Anebo – a to je podle mě ideální případ – nahotu vůbec neřeší, nestydí se a nemají tudíž ani potřebu na nuda chodit. Umí si nahotu čas od času užít velmi přirozeně, nemají potřebu se zařazovat do nějaké nudistické škatulky. Do této skupiny já teda nepatřím. Ale rozhodně nehledám v naturismu vztahy, které by mi v životě chyběly – to určitě ne. Rád bych prostě jen našel mezi naturisty ty, kteří v něm vnímají určité přesahy, se kterými bych si mohl rozumět ve svém přístupu k životu.

Protože se právě připravuju na blížící se státnice, tak budu velice stručný. Jenom jsem se přišel taky přihlásit Jsem římskokatolického vyznání a už delší dobu přemýšlím a zjišťuju, jaký je oficiální postoj katolické církve k naturismu. Sám zatím nemám odvahu se zapojit do naturistických akcí nebo zajít na oficiální nudapláž (na neoficiální už jsem byl), ani nemám odvahu naplno říct věřícím známým, že bych se rád zapojil (ale když přijde na to řeč, tak to nepopírám), protože jistě víte, jak je katolická církev stále konzevativní. Navíc mám obavy z reakcí rodičů mých (snad) budoucích žáků, kdyby se to dozvěděli. Ale taky bych rád poznal nějaké věřící naturisty. Ovšem Brno mám celkem daleko a jestli udělám státnice, tak bude ještě dál :-D

Zdar kluci, nebo pánově, jestli chcete, přij´dte do církve – k baptistům – ve čtvrtek 28.6.2012 na Smetanovu 20 do Brna. Půl roku jsem byl v Indii, tam se kalhoty neřeší. Budu o tom celej večer mluvit.

Naturista – neturista – svatý muž v Dhili

Tome, je to tam bezbariérové? Rád bych se dokodrcal na vozejku.

Ahoj, jsem taky jsem věřící, římskokatolický křesťan a docela mně zaujal Váš článek. Pokud se podívám na spojení křesťan – naturista očima věřícího člověka, který odhodil všechny polopravdy a lži, které se po dlouhou dobu šíří především mimo církev ale i v ní, nevidím jediný důvod, proč by takové spojení nebylo možné. Pokud by toto nebylo za žádných okolnoství v církvi přijatelné, asi by se, mimo jiné, nikdy nedochovaly frezky, zdobící Sixtinskou kapli ve Vatikánu, které namaloval slavný Leonardo da Vinci. Ty totiž také zobrazují nahá lidská těla v antickém stylu. Bohužel však je stále dost lidí, kteří si přirozenou nahotu vysvětlují jinak, než by měli. Také je dost lidí, kteří spíše, než by nad svou vírou přemýšlely, raději papouškují slepě názory jiných, které jim někdo podsunul. Také dost dlouho hledám lidi, kteří by byli věřící a naturisté zároveň. V Čechách je nás asi bohužel málo. Ale i tak jsme a kdoví, možná jednou zjistíme, že nás zase tak málo není.

Tedy až na to, že fresky v Sixtinské kapli jsou od Michelangela Jinak ale naprostý souhlas. P.S. Můžemi někdo vysvětlit, proč byl smazán můj příspěvek, kritizující jednání člověka, který imho zneužil zájem o naturizmus? Já to neberu jako soukromou záležitost mezi námi dvěma, to bych si vyřídil v poště, ale to se týká nás všech. Příště nás na „naturistickou“ akci pozvou jehovisté

Ano, lidé jsou chybující a ani já nejsem vyjímkou. Byl to skutečně Michelangelo. Děkuji tedy za opravu.