Tak to jsem se zas jednou pobavil.
Pan modrátor Jan Rosák, jenž uvádí svůj videostop, nadhodil minule, že téma bude „nahota“. Průběh soutěže nic moc, pár banálních ukázek (Slunce, seno, erotika – přesto, že to je pár dní, na ostatní si nemohu už vzpomenout ani při usilovném přemýšlení – no to nic) – docela mne překvapilo, že tam nebyla ukázka z kontroverzního filmu V.Chytilové- – – No ale proč píšu. Začátek pořadu byl skoro „textilácký“. Všichni příromní se dušovali, že se bez plavek nekoupou, akorát jedna z přítomných prohlásila, že ona jo, ale nesmí ji nikdo vidět, tedy sama. Korunu celému pořadu pak nasadilo to, že se začalo řešit, jaký je rozdíl mezi nudisty a naturisty. Poradce(!) v tom sám zřejmě neměl jasno a řekl tuto modrost: Nudisti se koupou bez plavek a naturisti, ti žijí zdravě , tedy jako že jedí zdravou stravu. TAK PŘÁTELÉ, UŽ ŽÁDNÉ UZENINY !!! 

To je pravda už skoro 150 let. Je taky pravda, že naturistů toho tehdejšího slova smyslu dnes moc není. Jestliže naturismus vznikl koncem 19. stol. jako protiváha degenerativnímu vývoji civilizovanosti, tak by dnes měl pokračovat jako protiváha počítačovému maniactví, civilizačním chorobám, nadváze, kterou má u nás nadpoloviční většina populace, kouření. Dnešní pojetí „naturismu“ s buřtstánky a pivem je vlastně taky degenerativní, ale je to taková vlna, která se vlastně nedá zvrátit.
V Německu, kde tahle Reforma života vznikla, přece jen zčásti pokračuje. Všechny n-kluby Německého svazu FKK mají jako hlavní činnost rodinný sport. DFK je řádným členem Německého olymijského sportovního svazu (Ctrl+F „dfk“). U nás se to tak nějak plácá spíš k těm buřtstánkům. I když je pravda, že zjara a na podzim (buřtstánky jsou už zavřené) jsou na n-plážích opravdoví otužilci a to budou právě ti naturisti – vyznavači zdravého životního stylu. A zase tak málo jich není :-)

Těm prapůvodním naturistům by se dalo ale taky ledasco vytknout – citát: „Kdyby každá německá žena viděla častěji nahého německého muže, tak by se zamezilo přílišnému mísení exotickými rasami. Pro zdravý vývoj aby se párovali zdraví a silní muži se ženami a aby se zamezilo množení slabochů (neduživců)“.
To by jim dnes asi neprošlo, ale uvidí se, jestli se třeba ve Francii ukáže francouzský národ zdravější a silnější než stále sílící přistěhovalectví z arabských zemí.

ale stejně jako další filmy Chytilové a Polívky a nakonec i manéže přímo urážející a zlé. Jen jako omylem se Chytilové do filmu o kšeftařích s nahotou dostalo několik nádherných záběrů na skupiny nahých lidí volně, ale ve vzájemném doteku rozložených po skalách. Ale něco přece: Nenaturista Polívka, který se cítí svobodně právě v plavkách, celou spolupráci s naturisty pojal jako možnost sklátit dceru producenta, který celou záležitost platil jen proto, aby si jeho dcera zahrála hlavní roli ve filmu. Jakési poselství tu tedy bylo – kšeftaři a chlípníci nejsou naturisti a naopak, naturisti nejsou chlípníci.

Kdo neviděl, film „Vyhnáni z ráje“ Věry Chytilové je zdarma ke stažení na:

http://ulozto.cz/…-polivka-avi

On ten film pane kolego si nekladl za úkol přinést celovečerní sled „nádherných záběrů skupiny nahých lidí“ :-D Vyhnání z ráje je drsný pohled na stav (české) společnosti ke sklonku milénia. Drsný až příliš, proto zřejmě prakticky hned zapadl. Podle mě je nádherných záběrů na nudisty všude kolem taková spousta, že snad nejsou už ani nádherné. Vyhnání z ráje ale dokonale ukazuje, jak je nahota vlastně druhořadá. Zmatený staropanic přišel v očekávání grupáče a našel „jen nudisty“. Nudistky nemají problém s nahotou, ale s vyslovením sprostého slova, nebo obtěžováním „nudistů“, tedy v tomto případě textilákem Polívkou.

Ten film zobrazuje příčiny havlovské „blbé nálady“ a to je mnohem víc, než kdyby Chytilová natočila slaďárnu ve stylu Kolja. Já s úžasem koukám, jak mám dneska do písmene stejné myšlenky, jako jsem měl před těma 12 léty. Jirko Rybko NESMÍRNÉ DÍKY ZA ARCHIVACI STARÉHO FORA!!!!! Tady je naše diskuze po premiéře v dubnu 2001. I pro dnešní dobu „limonádového nudismu“ docela poučné.

Snad se podaří tu přeslazenou limonádu trochu zvitaminovat. V podání Věry Chytilové by to byl nejspíš smrtelný jed, tak doufám aspoň v přírodní minerálku bez bublinek.

Film Věry Chytilové VYHNÁNÍ Z RÁJE (duben 2001)
Recenze Mirky Spáčilové po premiéře.
Článek o Věře Chytilové na IDNES z čevence 2013.

Pro snazší orientaci v pojmu „propadák“ uvádím pár příkladů z historie, kdy dnes slavná díla na svých premiérách totálně propadla:
Opera Carmen, Svěcení jara Igora Stravinského, dnes je považováno za „9. symfonii 20. století“, většina Antonia Vivaldiho skladeb ležela 200 let bez povšimnutí.

Vždyť píšu, že ty hezké záběry tam jsou zřejmě omylem. Z filmu jsem tenkrát odcházel těžce znechucen, a až po napsání svého předchozího příspěvku jsem se zarazil, že si to třeba špatně pamatuju a zapnul stahování. Až další den jsem si film pustil a nedokázal jsem vydržet víc než pár minut. A ověřil jsem si, že jsem si jej pamatoval dobře a můj vkus se taky nezměnil. Film je skutečně urážející a zlý. Neuznám výmluvu na finanční potíže, naopak mám nízkorozpočtové filmy mnohem raději, než velkofilmy.

Když jsem krátce po sametu byl poprvé v Paříži, musel jsem si všimout, že v KAŽDÉ trafice byly spousty pohlednic s fotografiemi od Jana Saudka. Stejně tak i o několik let později. Směle prohlásím, že nikdo jiný se tak trvalému a všudypřítmnému zájmu nevyrovnal – a to je Francie ráj výtvarných umělců. U nás byl v té době těžce odsuzován a dodnes mnoha lidem vadí.

Jeho výtvory rozhodně nejsou limonáda a často zobrazuje ošklivá těla. A hle, ono je to ve výsledku krásné. Francouzi to berou, u nás mají lidi raději bulvár se zlými články a fotkami výhradně krásných lidí – podle toho, co je u nás v každé trafice.