| ||||
DENÍK Z PLAVBY NATURISTICKOU JACHTOU SILVA PO JADRANU (aktualizováno) Omiš, sobota ráno. Na své dočasné obyvatele čekají na molu dvě lodi – historická jachta Silva a luxusní jachta Vjeko. Účastníci plaveb dali přednost zážitkům, kterých plavba po Jadranu skýtá neobvyklé množství. Nespornou výhodou jednotlivých plaveb je plující příbytek v podobě kajuty na lodi a tím nezávislost na jednom místě. Můžeme být při tom a z paluby Vjeka vám alespoň částečně zprostředkovat zážitky z týdenní plavby. Z katalogu jsme si vybrali plavbu do národních parků vodopády řeky Krka a na souostroví Kornati se zastávkami v Primoštejně a Trogiru. Vedle těchto plaveb je každoročně nabízeno hned několik možností spojení večerů v historických městečkách na pobřeží s koupáním v krásných zátokách a návštěvou národních parků a jiných přírodně i historicky zajímavých míst. Odplouváme z Omiše, který jsme si prohlédli před odplutím. Historické městečko pod obrovským skalním masivem, s průrvou se deroucí řekou Cetinou je častým místem turistů na Jadranu. Omiš je i pro každou plavbu prvním a posledním kotvištěm. Zde je také vyjednána možnost zanechat automobily v kempu Liščina. Plavba podél pobřeží do zátoky u ostrova Čiovo poblíž Trogiru není dlouhá. A už jsme v koupací zátoce. Účastníci plavby z obou lodí zkouší moře a je třeba přiznat, že by mohlo být teplejší. Po bouřkách v minulém týdnu se vyměnila voda a teď se musí prohřát. Prognóza počasí je však dobrá, má být teplo, tak snad i voda se postupně prohřeje. Nakonec se koupou všichni a pohodu v zátoce překazí až blízká bouře. Lodě odplouvají o něco dříve do Trogiru. Zde je krátce po dešti příjemný vzduch a máme možnost se nerušeně věnovat návštěvám památek i kaváren a cukráren. Večeře na lodi nás přesvědčí, že hlad mít skutečně nebudeme. První večeří je brokolicová polévka, lasagne a desert. Uvítací slovo má kapitán Dino, který představí celou posádku a přípitek proškem s citronem oficiálně odstartuje naše putování mezi ostrůvky Jadranu. Obdobný uvítací přípitek probíhá i na sousední jachtě Silva s kapitánem Antem. Přivítá nás i zástupce CK František Hájek, který na lodích Silva či Vjeko strávil kus svého života – spočítali jsme to na 1 rok v kuse na palubách lodí plujících po Jadranu. Trogir je živé městečko a máme možnost navštívit místní restaurace a dát si sklenku vínka. Ti, kdo se účastní plavby poprvé se vydávají na prohlídku pevnosti s vyhlídkou. Pevnost je jen několik kroků od přístavu lodí. To je Ráno před snídaní ještě někteří vyrazí do ztichlého a vylidněného městečka poznat zase trošku jinou atmosféru. I fotografie jsou jiné, vycházející slunce osvětlí uličky, domy a úzké průchody úplně jinak. DEN DRUHÝ Při snídani s bohatým výběrem se v 8:15 vydáváme z našeho kotviště v centru Trogiru na plavbu s cílem Primošten. Cestou je dlouhé koupání. Voda se nám zdá o něco teplejší, ale na nějaké vodní hrátky a polehávání na hladině to určitě není. Všichni tedy využívají krásnou palubu na Vjeku, kde je připraveno 14 pohodlných polohovatelných lehátek – novinka letošní sezony. Na střeše nad kapitánskou kajutou a kormidelnou je pak dalších 6 lehátek na ležení nebo pospávání. V zadní části této paluby jsou dva velké stoly s prostorným sezením pro 12 osob, s možností zakrytí protisluneční clonou. Ideální místo pro posezení s točeným pivem. Obě jachty, Silva i Vjeko kotví v zátoce v těsné blízkosti, takže pro všechny účastníky je možnost společného koupání a povídání. Také se nabízí možnost vyzkoušet mořské kajaky, které jsou účastníkům k dispozici. K obědu máme výborné dlouho vařené hovězí maso, s ajvarovou salsou s kaší. Právě zazněl povel „poslední koupání“ a zbývá dvacet minut před odplutím. Odplouváme do blízkého městečka Primošten. Poloostrov má na svém vrcholu kostelík se hřbitovem a všude kolem typické, jadranské úzké uličky. Nakupujeme suvenýry, zmrzlinu a posloucháme úžasné vystoupení převážně dechového orchestru, který dává světové hity a sklízí zasloužené ovace turistů. Jedná se o součást Primoštenského kulturního léta. Večeře na lodi začíná předkrm míchaný tuňákovým salátem a pokračuje mořskými dary – rybičky scampi – místní kozice, blitva s mangoldem a česnekem. Na baru Vjeka se stalo hitem večera suché bílé Chardonnay. Aleš Balvín z naší redakce se stal prvním nocujícím pod hvězdnou oblohou na Vjeku. Na střeše na pohodlném lehátku se mu spalo dobře. DEN TŘETÍ Ráno se někteří vydávají do města, pro nové fotozáběry nebo na capuccino. Je pravdou, že káva na Vjeku není příliš chutná, takže kavárny v okolí zažívají nápor našich cestovatelů. Primošten opouštíme, nejdříve jachta Silva a za ní hned Vjeko. Dnešní program je bohatý. Na koupání v zátoce máme 2,5 hodiny a po obědě (středomořská dušená zelenina s cuketou, bramborem a rajčaty, filé v těstíčku) hned pak míříme na Šibenik. Úzká zátoka je hlídána pevností a poté co se rozsvítí zelená na semaforu pro lodě, vjíždíme mezi skály. Velký Šibenik necháváme stranou našich zájmů a pokračujeme zátokou do Skradinu. Podplouváme dva mosty, pod magistrálou a pod dálnicí, přejíždíme Prokljansko jezero a jsme u hranic národního parku Krka. Zde, ve Skradinu odplouvají výletní lodě NP pod vodopády. Pro nás to znamená, že přestupujeme do připravené výletní lodi a jedeme na prohlídku. Za vstupné 95 KN pro dospělé (70 pro děti) dostáváme vstupenku a mapku a jdeme na prohlídkovou trasu. Most, vodopády, stoupání, lávky a povalové chodníčky, nádherné vyhlídky. Prostě pěkný výlet, který skončil večeří na lodi. K večeři byl tradiční salát, krůtí maso s omáčkou z gorgonzolly a rýží. Dnes zůstáváme na noc ve Skradinu a tak po večeři se již můžeme věnovat prohlídce městečka. Překvapily nás velké domy, svědčící o bohatství města i poměrně velké množství opuštěných objektů. Mezi nimi také pravoslavný kostel. Nad městem se opravuje tvrz. Z vyhlídky je pěkný pohled na přístav pro malá plavidla, molo pro výletní lodě u kterého kotví i Silva a Vjeko. DEN ČTVRTÝ Dnes odjíždíme již v 7 hodin. Proplouváme mezi ostrovy Zlarin a Prvič a vplouváme do Murterského moře. První koupání je v zátoce u kempu Kosirina na ostově Murter – část kempu je FKK. Z lodě plaveme na pláž kempu, je zde hodně ježků, nicméně po kamenitém podloží vylézáme přímo do FKK kempu. Na pláži je smíšený provoz, textil /naturisté, ale naturisté převažují. Pěkná místa na stany jsou na mírném kopečku, kde je nádherný výhled na moře. Je zde i velké množství českých dovolenkářů se stany i s přívěsy. Kemp však nyní, na začátku prázdnin, je příjemně volný. Dáme se do řeči s kempujícími, kteří obdivují naše dvě lodi. Po 2 hodinách vyjíždíme na další cestu do Sali. Oběd je opět gurmánským zážitkem tradiční chorvatské kuchyně. Máme vepřový kotlet s rozmarýnovými brambory a dušené hlávkové zelí s červenou paprikou a špekem. Cestou máme ještě jednu zastávku na koupání. Odpolední koupání je v opravdu nádherné zátoce Jagodnja na ostrově Žut. Zde jsme vyrušili posádku jednoho katamaránu a dvou malých lodiček, také naturistů. Voda byla místy již pěkně vyhřátá. Cestou vidíme ostrov Kornat, který odděluje NP Kornati, kam zamíříme následující den. Připlouváme do Sali na ostrově Dugi Otok. Zazní povel „textil“ a už končí dnešní opalování na palubách Silvy a Vjeka v naturistickém duchu. Malé městečko je v záplavě večerních paprsků slunce kouzelné. Je zde ticho a dá se očekávat klidná noc. Večeře je stylová – tagliatelle dvou barev s mořskými plody jako předkrm a tuňákové steaky s bramborovou kaší. Všichni se olizují a to ještě není konec. Přichází sladká tečka – desert puding „kolača“ s troškou rumu. Na Silvě je večeře také z darů moře – filé z osliče. DEN PÁTÝ A ŠESTÝ Plujeme na Kornati Ráno vyrážíme ze Sali a jedeme do zátoky Levrnaka v NP KORNATI. K obědu máme guláš s rýží a zeleným hráškem. Tady v zátoce byla nejúžasnější voda, dlouhé koupání využili všichni. Aleš se vydal na vysoký kopec, výstup měl stížený tím, že si nevzal boty. Bos a bez oděvu vylezl až na horu a poslední část kopce zdolal horolezeckým výstupem. Z paluby jej sledovali ostatní účastníci plavby. Vjeko přejíždí zátoku a po zakotvení u mola se vydáváme do blízké zátoky, která je raritní, že je zde písečné dno. Po našem příchodu jednoznačně převažují naturisté nad několika lidmi v plavkách. Voda je opět příjemná. Kornati tvoří 147 ostrůvků na rozloze 300 km2. Míří sem výletní lodě, ale ten pravý zážitek je přespat v zátoce, kde není signál mobilních telefonů, kde jsou úžasné hvězdy a klid. Právě zde nocují lodě Vjeko a Silva. Ještě před tím sledujeme jak kuchař ze Silvy připravuje večeři – grilované ryby. Gril je umístěn přímo na molu vedle Silvy. Večeře na Vjeku je ve znamení Cordo Bleu, které se podává se špagetami a opečeným bramborem. Po večeři se všichni vydáváme na dva blízké vrcholky, z nichž je nádherný výhled na ostrůvky a ostrovy Kornati. Blíží se západ slunce, fotoaparáty cvakají a shodujeme se, že jde o jeden z nejsilnějších zážitků této trasy. Obzvlášť, když můžeme sledovat delfíny. Předvádí se nám svými kousky – skoky nad hladinou. Večer jsme pili vínko pod hvězdnou oblohou, povídalo se a byla pohoda na obou vedle sebe zaparkovaných lodích. Někteří ještě využili noční koupání. Ráno je možnost koupání, kterou využíváme, i když je voda opět velmi svěží. Odplouváme a proplouváme celé Kornati. Vracíme se pomalu zpět, blíže k Omiši a čeká nás mětečko Rogoznica. Cestou míjíme benátskou pevnost – zříceninu , která však není původní, ale postavená filmaři v polovině minulého století. Přesun je dlouhý, vracíme se a tak je čas na opalování, relaxaci na lehátkách… K obědu nás čekala hrášková polévka, pečené vepřové s bramborem a cuketovými placičkami. Sladkou tečku obstarala zmrzlina. Odpoledne se koupeme v malé zátoce vedle Rogoznice. Přichází mraky a za poloostrovem je vidět bouřka. Po krátkém přesunu do města Rogoznica začíná pršet. Nepřipravení prodejci rychle balí zboží a kavárníci podušky z křesílek. Dáváme si kávu a po půlhodině už po dešti není ani památky. Čeká nás pěkný západ slunce nad přístavem. V Rogoznici je pěkná velká marina a my jsme v přístavu přímo v historické části, na přístavní promenádě je řada kaváren a cukráren a restaurací. Poblíž je kostel, k němuž se vydáváme. K večeři je tuňáková pomazánka a velká kvalitní bíla ryba. Přímo vedle lodi jsme měli nádherné vystoupení. Zastavila se zde místní „klapa ot Rogoznice“ mužský pěvecký sbor. Za doprovodu mandolíny a kytary osmičlenné těleso předvedlo řadu národních a lidových písní Jadranu. Bylo to opravdu krásné zakončení dne. Dnes jsme potěšili ještě jednoho mládence darem v podobě tiramisu, které nám zbylo od večeře, protože prostě už nikdo nemohl. Klučina ve vteřině talířek vyprázdnil a moc si desert pochvaloval. MAzitím jsme jeho rodiče provedli po lodi, protože o takové dovolené uvažují. Vlastně všude, kde kotvíme zažíváme velký zájem o tento typ dovolené a tak odpovídáme na dotazy. Vyjmenováváme výhody – skvělé koupání, poznávání městeček a ostrůvků, skvělá kuchyně i výhody naturismu. Spaní v kajutách na Vjeku je velmi pohodlné, zaujalo nás, že vše je v námořnickém stylu i prostěradlo je modrobíle proužkaté. Tak dobrou noc! DEN SEDMÝ Ráno si někteří dávají ranní kávu, jiní se jdou na chvilku projít do městečka. V osm hodin je snídaně a krátce poté se odplouvá směr na Brač. Vedle naší lodi se objevují delfíni. Je to podruhé tento týden a jde o skvělý zážitek. Dnes je vybrána opravdu úžasná zátoka na dlouhé koupání. Je na ostrově Drevenik a koupeme se až do třetí hodiny odpolední. Na blízké oblázkové pláži jsou kamintá plata, ohlazená mořem a na nich se krásně vyhřívá na sluníčku. Moře je konečně se správnou teplotu a tak jsou všichni často v moři. K dispozici jsou i mořské kajaky a tak se vydáváme do vedlejší zátoky podívat se na jachtu Toma, na níž jsme cestovali před rokem. Zdravíme kapitána Ivana. Také je čas vystoupat výše na ostrůvek a prohlédnout si kamenné zídky, pobořené stavby z doby, kdy se ještě tady hospodařilo. Jsou tu pěkné cestičky a tak se zde dobře prochází. Fotografujeme zakotvené lodě a za chvilku je čas oběda. K obědu byly mořské plody – ligne s kapustičkami a vařeným bramborem. Jako předkrm jsme ochutnali výborné rizoto. Celý den je nádherně, 31 stupňů, jasno. Cesta do Supetaru na Brači probíhá dobře, cestu nám křižují různé plachetnice, katamarán Jadroline a další luxusní jachty, takže z lehátek koukáme na moře. Kdo by se bál přílišného houpání, tak vězte , že většinou je moře na Jadranu velmi klidné a klidná je i samotná plavba. A už nás vítá Brač. DNešní, poslední den plavby se velmi vydařil. Uklízíme , balíme a loučíme se od velkého stolu z horní paluby na Vjeku, kde vznikala tato reportáž. Plavby po Jadranu na Silvě a Vjeku můžeme jen doporučit. Pokračování připravujeme. Fotogalerie z cesty sledujete zde https://www.facebook.com/media/set/?… na facebooku. Text a foto Pavel Hofrichter (WellnessNoviny.cz) a tým cestovatelů na lodi Vjeko. V oblasti gastronomických zážitků s naším týmem na Vjeku spolupracuje Šárka Škachová, redaktorka Gurmanka.cz | ||||
Přirozená radost ze života