Naturistickou jachtou Silva podrobně po Jadranu.

Vložil natur, 29. Prosinec 2008 - 23:52

Jachta Silva Byl jsem požádán, abych podrobněji popsal průběh naturistické dovolené na palubě jachty Silva, plující podél pobřeží a ostrovů chorvatského Jadranu. Nebudu popisovat konkrétní trasy, ty se každý rok mění, i v průběhu jedné letní sezóny jsou vypsány 2–3 různé trasy a i ty papírově shodné se nakonec vždy trochu liší, počasí ještě poroučet nedokážeme. Silva se pohybuje v prostoru od severozápadního bodu obratu – ostrůvku Grgur v Kvarneru, přes ostrovy Rab, Pag, Dugi otok, Kornatské souostroví, Šibenik, Skradin s jeho národním parkem na řece Krka, Primošten, Rogoznicí, Trogir, Split, ostrovy Zlarin, Šolta, Brač, Hvar, Korčula, Mljet, poloostrov Pelješac, ostrovy Koločep, Šipan a Lopud, až po nejjižnější bod našich plaveb, historický Dubrovník.

Při plánování každé trasy máme snahu zkombinovat návštěvu na historii a architekturu bohatých měst (Dubrovník, Korčula, Trogir, Split, Šibenik) s večerními pobyty v malých, malebných přístavech, až po noční pobyt v opuštěné zátoce, s usínáním pod hvězdnou oblohou. Domovským přístavem je pro plavby na jižním a středním Jadranu Omiš, při plavbách do Kvarneru pak Biograd na Moru. V těchto místech je zajištěno parkování pro účastníky, kteří přijedou autem, do těchto přístavů vede řada autobusových linek našich partnerů, je možno využít i vlakové a letecké dopravy do Splitu s následným transferem místními autobusy. Sobota je vždy dnem příjezdu a odjezdu, odjíždějící účastníci balí, loučí se s posádkou a mezi sebou, obvykle s pozdravem “tak zase za rok nashle“. Přijíždějící účastníci vyměňují v bance koruny a eura za kuny, nakupují ovoce v pevném i tekutém stavu. K lodi přijíždějí zásobovací vozy s proviantem, sudy piva, kapitán přiváží nejvíce vyhlížené zásoby – ryby a další mořské potvory, víno a rakiji, jsme přece v Dalmácii. Když je vše na palubě – je možno vyplout vstříc týdenním zážitkům I když dnes už řada účastníků volí pobyty dvoutýdenní a absolvuje na Silvě dvě různé trasy.

Budíček

Vedoucí

Jelsa Hvar

Kapitán Ivan
A nyní – jak probíhá obvyklý “pracovní den“. Budíček není, dokonce do 6:30 hod. je vyhlášen “noční klid“. Různí nespavci samozřejmě využívají příjemných ranních chvil :k procházce po přístavním městečku, v případě kotvení v zátoce k ranní koupeli. V sedm hodin obvykle otevírají místní kavárny a tak řada účastníků míří tímto směrem. A v 8:00 hod. již zní lodní zvon a svolává všechny do salonu na snídani. Ta je běžná, kontinentální. Po snídani posádka odpoutá loď a Silva se vydá na svoji cestu – dopolední plavba trvá obvykle 2–3 hodiny a končí v nějaké velmi pěkné, opuštěné zátoce. Během této plavby účastnící musí vykonat řadu úkonů – popít kávu, vykouřit si příp. svoji cigaretku (pouze na závětrné straně, aby neobtěžovali), popít skleničku piva, vínka, rakije, přečíst pár časopisů, vypátrat, co je k obědu, co to voní z kuchyně. S nastupujícím sluncem nastává další fáze – natřít tělo krémy, vystavit se paprskům na horní palubě. Ale to už Silva zakotví v zátoce, schůdky jdou do vody, v případě plánovaného delšího pobytu je následují i mořské kajaky a osazenstvo se přesouvá do moře.

Kapitán Ivan

Korčula

Kučište

Masáž
Někdo plave k blízkému břehu a vydává se na průzkum „pevniny“ (vždy však na dohled z lodi), někdo se jen tak převaluje ve vodě. Půl hodiny po poledni zazní opět zvon, všichni spěchají do salonu na oběd, který sestává z polévky, salátu a hlavního jídla. Na stůl kromě toho putují sklenice s pivem či vínem, pár jedinců volí i minerálku. Po obědě nastává nevyhlášený “polední klid“, spánek posiluje tělo i ducha. Po tomto aktivním odpočinku následuje další vlna koupání a slunění. Pokud jsou na hladině mořské kajaky, je možno podnikat objevné výpravy do okolí, platí ovšem z bezpečnostních důvodů zákaz vyplouvat mimo zátoku – může tam číhat nebezpečí v podobě větru, mořských proudů, rychlých člunů, apod. Okolo 16:00 je vyhlášeno „poslední koupání“, Silva zvedne kotvy a pluje do dalšího přístavu, kam obvykle po vyhlášení hesla „textil“ dopluje okolo 18:00 hod., To je signálem k urychlenému oblečení do večerních rob, obvykle šortek a trička “Silva“ a průzkumným výpravám do místních cukráren. V 19:00 hod. zazní opět lodní zvon, který svolává všechny k večeři, která sestává ze salátu, hlavního jídla a moučníku či ovoce. A po večeři je možno se jít projít po přístavu, městě nebo zůstat na lodi a odpočívat, popíjet, zazpívat si u kytary. Jak je zřejmé, pobyt na lodi je vážně „honička“. A od 23:30 hod. je všeobecně, nejen na Silvě, vyhlášen noční klid – v přístavu stojí obvykle řada velkých historických jachet, někdy až desítky, kromě toho pak hodně malých jachet a ohleduplnost vůči ostatním je jedním z nepsaných pravidel jachtařů.

nohy nahoře

Opalování

Pokec
K naturismu – Silva je vypsána jako “naturistická“, pokud však některý účastník nemá chuť plavky odložit, nikdo ho nenutí. Stejně se v 90% nakonec svlékne, sám pozná jak je to příjemné koupat a opalovat se “bez“. V přístavech samozřejmě “textil“, stejně jako při stolování v jídelně – neznamená to však nějaké oblékání, spraví to osuška, šátek omotaný okolo těla, tričko, šortky.
A na závěr jen perlička – je nutno konstatovat, že sovětský vědec Pavlov měl pravdu. Zvuk lodního zvonu = nezvládatelná chuť k jídlu. A jídlo, to je Silvě skutečně výborné, je lepší se váze obloukem vyhnout. Bohužel – po řadě velkých požárů před několika lety platí na Jadranu totální zákaz rozdělávaní otevřených ohňů mimo obytné aglomerace. A tak už se na lodi “nevrtí“ jehně, negrilují se ryby a pljeskavice na dřevěném uhlí, nahradily je grily na propan-butan. A ještě poznámka k těm, kteří mají určitá stravovací specifika – nejíte ryby, chobotnice, jste vegetarián, vegan – nevadí. Stačí včas nahlásit a tvůrce lodní stravy se postará.
Prožití dovolené na Silvě má řadu výhod – poznáte velkou část Jadranu, aniž by jste museli někam jezdit, chodit, krajina se vám před přídí mění sama, někdy je vše ještě zpestřeno hrátkami delfínů. Nemusíte chodit na pláž – máte ji na palubě, moře – je hned přes zábradlí. Na hladině stále profukuje minimálně mírný vánek, pobyt na jachtě je mnohem příjemnější než v rozpáleném městě. Posádka vám přinese nápoje kdykoliv a kamkoliv.

Paluba

Není potřeba dalekosáhle vychvalovat – stačí konstatovat, že min. 75% účastníků jsou dlouholetí “štamgasti“, někteří se už plavili 10×, 14×. Já osobně jsem se poprvé setkal se Silvou a s jejím majitelem a kapitánem Ivanem v roce 1982 a jsem jí věrný stále. A věk našich plavců – koho to zajímá. Od 5–6 let do 80 let, už jsem dokonce zažil našeho osmdesátníka na vodních lyžích.
Ale jak běžně tvrdím – o Silvě se těžko vykládá, to se musí prožít. Snad trochu pomohou přiložené fotografie.