Popis N-výpravy po plážích i kopcích těchto dvou ostrovů mimo hlavní sezónu. Včetně pár užitečných informací a ukázek jak to vypadalo na navštívených místech. MAPA
ORZOLA – PLAYAS BLANCAS, CHARCO DEL PALO, FAMARA, PLAYA DE LA CASA, PAPAGAYO, PARQUE NATURAL DE CORRALEJO, COTILLO, BARRANCO DE AGENDO, RISCO DEL PASO, SOTAVENTO, PARQUE NATURAL DE JANDÍA.

Tato stránka popisuje individuální poznávací výlet po Kanárských ostrovech Lanzarote a Fuerteventura. Protože se nám středomořské destinace už zdály trochu okoukané, ale vzhledem k poměrně pozdnímu létu i chladné, zvolili jsme pro výlet dva nejteplejší z Kanárských ostrovů, které leží nejblíž Africe (Maroko). Dovolenou máme rádi s plaváním, prokládanou trochou poznávací turistiky a vyhovuje nám ubytování v přírodě, bez přehnaného komfortu. A pokud se přitom nemusíme prodírat davy dalších turistů, rádi řešíme i drobné cestovatelské problémy. Abychom se s místními podmínkami seznámili z různých pohledů, dáváme přednost cestování s nocováním na různých místech.

UŽITEČNÉ INFORMACE

• Ve Španělsku žádný zákon nezakazuje rekreaci bez oblečení. Nesmí se tím ovšem vzbuzovat pohoršení, tedy zhruba jako u nás. Výhodou Kanárů oproti pevnině je rozmanitější mezinárodní obyvatelsto, nejsou ortodoxně katolicky prudérní. Plavky se asi hodí na městských a hotelových plážích, my jsme je ale za celý výlet nepotřebovali.

Svištící písek Plážové zídky

• U ostrovů v oceánu asi nepřekvapí, že je tam větrno. Fuerteventura se tím rovnou chlubí: Fuerte=silně ventar=foukat. Na pláži může být permanentně svištící písek dost nepříjemný, čímž lze vysvětlit poskládané kamenné zídky rozeseté po plážích. My jsme asi podle statistiky síly větru měli poměrně štěstí. Jen jeden den (při odjezdu) dosahoval vítr standardní síly, jinak byl dost mírnější. 
  

• Oba tyto ostrovy mají typicky na západní straně (směrem k Americe) větší příboj, silnější proudy a obecně je tu nebezpečné plavat dál, než stačíte na dno. Zato jsou západní břehy rájem pro (wind-) surfing. Naopak pro plavání jsou vhodné východní pláže, směrem k Africe.
• Lanzarote a Fuerteventura mají klima ovlivněné oceánem i Afrikou. Mají proto teplejší zimy, než ostatní Kanárské ostrovy. Přitom noční teploty ale moře drží poměrně vysoko, odhadem kolem 15–20°C. Při nocování v horách je ale třeba počítat s tím, že s nadmořskou výškou se ochlazuje jako u nás. 
  
• Na Kanárech je údajně (zákon jsem neviděl) zakázáno kempování ve volné přírodě. Ale organizovaný kemp je na Lanzarote snad jeden nebo dva. A jeden na Graciose. Ubytování jedině v hotelu nebo hotelové vesničce. Ale na jednu noc? To nechápou, jezdí se tam minimálně na týden. 
  
• Takže cena za jedno přespání se moc neliší od ceny za týden pobytu. 
  
• Možným řešením je trefit last minute zájezd, kde za stejnou cenu, jako samotná letenka je i týdenní ubytování. Je to pohodlné na bydlení, ale na výlety pak vyrážíte stále z jednoho místa, někdy jedete dost daleko.

Vaření na větvičkách

• Z vyprávění na Internetu ale víme, že při decentním přenocování nadivoko to jiným cestovatelům hladce vycházelo, tak to zkoušíme také. Po setmění někde mimo rušné místo vybalíme karimatky a spacáky, uvaříme drobnost na suchých větvičkách posbíraných v okolí … Bez jediné námitky místních.
  
  

Typická roleta

• Hlavní silnice mají velmi slušný povrch. Na vedlejších, prašných, ovšem blahořečíte tomu, že máte auto z půjčovny a ne vlastní. Často jsou zpevněné ostrým lávovým štěrkem. 
  
• Zpravidla je na nich vyjetá typická roleta, po které musíte jet buď pod 20 nebo přes 80. Jinak to z vás vytřese duši. 
  
• Při řízení jsem se setkal s jedinou výraznou odlišností: Odbočovací pruh pro odbočení doleva je někdy zcela napravo! A to zaskočí zejména tehdy, pokud pruhy nejsou na vozovce vůbez vyznačeny. Při odbočování doleva tedy před křižovatkou zastavíte u pravé krajnice, a až přejedou auta proti i zezadu, teprve odbočíte. Naštěstí většinu křižovatek předělávají na kruháky  
  
• Jazyk jiný než španělštinu (+ místní nářečí) domorodci neovládají. Ale kdokoliv pracuje s turisty, aspoň trochu německy nebo anglicky umí. Navíc jsou v některých oblastech celé čtvrti nebo osady západoevropských důchodců, kteří zde žijí celoročně. 
  
• Na těchto dvou ostrovech nenajdete v přírodě pitnou vodu. Je třeba pamatovat na zásoby balené.
  
  

Lanzarote přílet DOPRAVA
Letecká společnost nám bez problémů zajišťuje trochu neobvyklé zpáteční letenky – přílet na Lanzarote – Arrecife, odlet z Fuerteventury – Puerto del Rosario.
Na první ostrov si předem na týden objednáváme auto z půjčovny, která umožní vyzvednutí auta na letišti a vrácení v Playa Blanca u trajektu na Fuerteventuru.
Na ostrově Fuerteventura jsme původně plánovali cestovat místní dopravou, stopem a pěšky. Nakonec ale zvítězila pohodlnost a na místě jsme si i na druhý týden půjčili auto. Poznamenávám, že i když to bylo mimo sezónu, obešel jsem v Corralejo dost půjčoven, než některá měla volné auto k dispozici. Některým dělalo potíž přání, že jim auto nevrátíme na stejné místo, ale budeme končit na letišti. Také to stálo 200 Eur oproti stovce za první týden. (Uznávám, že Fabie je o trochu víc než C2.) Doporučuji tedy auto rozhodně objednat předem.

LANZAROTE
Ostrov jsme projeli po pobřeží i vnitrozemím, trochu křižovali podle nálady mezi plážemi a turistickými atrakcemi. Organizovaných turistických atrakcí tu není mnoho, ale jsou docela rozmanité, byť snad všechny projektoval tentýž svérázný architekt, lokální patriot Cesar Manrique. Obytné sopečné jeskyně, kaktusová botanická zahrada, kulturní centrum částečně zabudované do jeskyní, vyhlídková restaurace, … vše najdete dobře označené. Tento architekt se přičinil o silnou regulaci výstavby turistických areálů, proto na Lanzarote nenarazíte na hotelové komplexy obvyklé v jiných destinacích. Jedině něco málo v Puerta Blanca.
Navštívené kulturně-sociálně-přírodní zajímavosti zde (až na výjimky) podrobněji rozepisovat nebudu (takže to bude vypadat, že jsme kuturní barbaři ;)), pojďme na

PLÁŽE
Protože rádi plaveme i trochu dál, respektovali jsme statistiky utopených na západním pobřeží. Testovali jsme tedy hlavně východní pláže. Ovšem ani tam jsme nestihli ozkoušet vše.
Předem jsme měli z internetu vytipované ty „nudistické“, ale vzhledem k termínu mimo hlavní sezónu nebylo třeba se textilem trápit ani na ostatních. Celkové podmínky byly všude obdobné: Teplota vody odhadem přijatelných 23–25°C, vzduch ve stínu většinou taky tak. Ale na slunci je vedro, ještěže se občas trochu zatáhlo. Průzračnost (čistota?) vody velmi pěkná.
Z hlediska terénu jsou ale na pobřeží výrazně rozdílné oblasti. Proberu je od severu.

Orzola pláže ORZOLA – PLAYAS BLANCAS
Na severovýchodním pobřeží jihovýchodně od obce Orzola je v jinak skalnatém pobřeží několik krásných písečných plážiček. Zastihli jsme tam skupinku v T-extilu, ale na druhé straně plážičky si nás N-ormálních nevšímali. Jak to mezi N-T chodí při větším návalu v sezóně, nevím.

Charco pobřeží Charco laguny CHARCO DEL PALO
Dodatečně jsem si blahořečil, že jsem odolal objednání ubytování v nudistické osadě Charco del Palo (charco=louže palo=dřevo).
Její pobřeží je totiž dost nevlídné – skalnaté břehy, kde i při mírném příboji je riziko zranění o skálu. Ubytovaní se proto dostávají do moře po dvou žebřících. Většina ale tráví čas kolem od moře oddělené laguny s vybudovanými terasami. A někdo dokonce jen v bazénu u bungalovu. Příjemná je možnost mnohakilometrových N-vycházek po opuštěném břehu směrem k severu. Charco žebříky Charco terasy Charco k severu

 

Famara Famara surfing FAMARA
Moc jsme se neodvážili plavat ani na jedné ze slavných surfařských pláží Famara, jediné kterou jsme zkusili na západním pobřeží.
Zato jsme si dosyta zaskákali a povozili se po vlnách a prošli kilometry a kilometry pískem v příbojem tvořené slané mlze a sledovali svět. A večer jsme se z okraje 600 m vysokého pobřežního srázu ještě kochali západem slunce za Famarou. Místo vyhlídky – Bosquecillo – je prý největší les na Lanzarote (no je to spíš řídké křoví), je tam piknikové vybavení, prolézačky … a výhledy.

Picnic Famara shora
Dál přeskočíme městské pláže kolem hlavního města Arrecife a s autem zaparkovaným v Playa Quemada (=spálená, černá) se vypravíme k jihu do oblasti černých pláží Bahía de Ávila.
Famara vlny Famara slaná mlha Sledujeme svět Západ slunce 

Playa de la Arena jih Playa de casa PLAYA DE LA CASA
Obec Playa Quemada sice již má pláž s inzerovaným černým štěrkopískem, ale nás láká divočina
Na jih z obce Playa Quemada vede kamenitá cesta nad pobřežím, ale netušili jsme, jak moc je sjízná, proto vyrážíme turisticky, s batohy na zádech. Asi půlkilometrová další pláž navazuje hned za kopcem na městskou, ale zdá se nám přelidněná, dva lidi už tam jsou
Proto klikatou pěšinou, nyní již N-turisticky překonáváme další kopec a objeví se nám liduprázdná Playa de la Casa (=u domku). To co shora vypadalo jako plážička má asi 400 metrů a je to na jihu zakončeno skalním převisem, který při příchodu blíž překvapil udržovanou okrasnou zahradou, krbem, ohništěm a výzdobou všemožnými kuriozitami. Zazní: Tady se mi líbí, tady zůstanu! Zejména když vidíme jak se sytě černý mrak nad horami sune k nám. V noci opravdu zapršelo, ale když ze spacáku sledujeme barevný východ slunce, jasně nám avizuje den v ráji.
Kromě rajského nicnedělání přes den N-vycházkou na jih objevujeme ještě jednu malou plážičku za prvním kopcem, a pak dvě snad půlkilometrové za dalším. Liduprázdné.

Playa de casa liduprázdná Okrasná zahrada Východ slunce Caletas Fuego

Congrio k severu Opuštěný kemp PAPAGAYO
Přejíždíme autem vnitrozemím na nejjižnější pláže, tentokrát pro změnu se světlým pískem – oblast El Papagayo.
Na vjezdu do oblasti se platí mýtné/parkovné, aby pak nemuseli hlídat všechna možná parkoviště. Je zřejmé, že sem se jezdí koupat většina rekreantů z města Playa Blanca (=bílá), v sezóně asi pěkný Babylon. Už jen to hektarové parkoviště! Ale teď je zaplněnost pláží přijatelná. Vybíráme si menší, asi půlkilometrovou pláž Congrio na východní straně poloostrova. Z hlediska šnorchlovacího světa asi nejbohatší ze všech pláží, které jsme testovali. Při příjezdu k ní je ono mamutí parkoviště a dál k pláži procházíme něco, co vypadá jako opuštěný kemp. Odhadem 4 hektary, na webu píšou, že pro 2000 lidí.
Jinak klasika – písek, průzračné moře, neomezené kilometry cest pro N-vycházky nad břehem k severu, s výhledy, mimo jiné i na pláž Congrio. Po 'přelidněném' Papagayu jsme se chtěli ještě jednou stavit na rajském Playa de la Casa a při testu prašné zkratky k severu se nám zdálo, že by to šlo. I když se vypůjčená C2 držela udatně, asi po 10 km jsme před strženým mostkem kapitulovali

Papagayo výhledy Congrio k jihu C2 se držela Stržený mostek

FUERTEVENTURA
Ostrov Fuerteventura znatelně víc podlehl rozvoji turistického průmyslu, staví se tu dálnice, hotelové komplexy. Tradiční naturistické pláže jsou tu ještě rozlehlejší, než na Lanzarote. Jen je otázka, jestli to hotelové areály nezačnou omezovat.

PARQUE NATURAL DE CORRALEJO
Hned na jih od přístavního města Corralejo je rozsáhlá poušť Parque natural de Corralejo, přiléhající k východímu pobřeží ostrova asi 10km písečnou pláží. Díky vyhlášení přírodního parku zde snad už další hotel mimo dva areály v severní části nevyroste. Parkuje se u hotelu nebo na silnici protínající poušť a mimo hotelový areál není N-rekreace nijak omezena. Z pláže je k severu výhled na ostrov Lobos a za ním Lanzarote. Po pláži jsou kruhové zídky, zřejmě ochrana před větrem. My jsme tu měli téměř bezvětří
Jižní půlka pláže je prokládaná skalkami, není to jen písečná pláň. Silnice tu jde blíž u vody.

10 km pláží Výhled na Lanzarote Jih se skálami Silnice u vody

Cotillo Faro toston Cotillo břeh COTILLO
Cestou k jihu se stavujeme na západním břehu u města Cotillo. Směrem k majáku (muzeum ryb) je členité pobřeží, kde se dá smočit. Ani pláž města Cotillo neláká k plavání, zvědavost nás žene dál k jihu.

Na mapě vidíme snad jedinou vnitrozemní vodní plochu na Fuerteventuře Embalse de las Penitas. Co si takhle zaplavat ve sladkovodní nádrži? Šli jsme na to od spoda a snad 30 m vysoká velkolepá hráz dávala našim vyprahlým tělům tušit, že přehradní jezero nebude nějaká loužička. A nebyla.
 

Dál máme podle mapy vytipované Pozo Negro (=černá jáma), ale pláž je podél vesnické hlavní ulice
Oklikou přes vnitrozemí zkoušíme dále k jihozápadu:
Cotillo pláž Embalse Penitas Pod hrází Loužička nebyla

Agendo večer Agendo ráno BARRANCO DE AGENDO
To už je příroda ;) Břeh je spíš kamenitý než štěrkový, pod skalami čeká ohniště, že je voda dokonale čistá už bereme za samozřejmost… Protože v noci trochu foukalo, ustlali jsme si v závětří fabie na nalezených lehátkách.
U pláže štěrkem upravené plácky a cestičky prozrazují, že tu v sezóně dlouhodobě parkovalo několik obytných přívěsů.

Agendo shora 

Buthondo Buthondo východ RISCO DEL PASO
Písečné mělčiny jsou idální k procházkám nebo i proběhnutím prohřátými mělčinami. Ovšem pokud si chcete zaplavat aspoň metrové hloubce, musíte se od břehu taky napřed pěkný kus probrouzdat.

 

Duna Duna zdola SOTAVENTO
Pláž Sotavento (sotavento=závětří) je zatím přírodní mezi okolními turistickými areály. K severu se nad ní zvedá pěkná duna. Takhle vypadá zdola.

Gran valle Cofete panorama PARQUE NATURAL DE JANDÍA
V hornatém přírodním parku Jandía v jihozápadní části ostrova jsme si naplánovali vycházku údolím Gran Valle přes hřeben na severní břeh na pláž Cofete. V průběhu cesty se ukázalo, že jsme se cestou přiliš kochali okolím a nejdeme plánovaným tempem. Raději jsme se tedy spokojili s výstupem do sedla a výhledem na panorama celých 7 km pláže Cofete asi z 2km vzdálenosti. Na fotce jsou sotva vidět auta surfařů, pro které je tato lokalita zřejmě místem nekonečných možností. Z hlediska rekreačního koupání … není doporučená kvůli mořským proudům.
Po návratu na silnici jsme sjeli na jižní břeh, kde pláže písečné dost často zpestřují kamenitá pole a skály.
A to už jsme na konci ostrova Fuerteventura. Výhled na skalnaté západní pobřeží přenecháváme nadšeným rybářům a se zastávkami na již osvědčených místech míříme k letišti. Fuerteventura se s námi loučí malebnou duhou.
Celkově hodnotíme, že představy se kterými jsme na výpravu jeli, se nám k plné spokojenosti splnily. Nejsme si jisti, jestli bychom byli takto spokojeni v hlavní sezóně. Možná by náš styl cestování (hlavně nocování) byl obtížněji proveditelný.

Jandia jih

Jandia Faro

Punta tigre

Duha