Nemáte někdo fotky ze šipek, nebo z hry kuželky z Lipnice, případně i z toho badmintonu? ? 

je věnováno nejslavnějšímu humpoleckému přistěhovalci Hliníkovi: http://infohumpolec.cz/…umpolec.html . Byli jsme tam, ale bohužel mě nenapadlo tam fotit.

Já celé hliníkárium a pivovar prospal a údajně mně neprobudila ani vlčice svou přitomností nebo polibkem. Mohu tedy říci, spaní po obědě v lese mi dodávalo sílu na dlouhé večery, končící až ráno ve společnosti skvělých lidiček.

Moc lituji, že nás odradila od Lipnice avizovaná předpověd počasí. Vidím že podle fotografií bylo nakonec pěkně a spousta aktivit byla v tom sále společenské místnosti. Mocinky bychom to chtěli zažít. Naše škoda tedy moje, že jsem poslechl manželčino hořekování na špatné počasí. Podle počtu lidiček jsem mohl jet i sám, jen jsem se obával, že se tam budu jako jednotlivec nudit. Na fotkách vidím, že opak je pravdou. Ach jo.  

Pivovar se mi libil hlavně ochutnávka a ten pán co nám dělal průvodce byl moc sympatický. Celkově na Lipnici byla skvělá zábava, pivovar byl jen třešnička na dortu. Klobásky u ohýnku také chutnaly moc dobře. Myslím že kdo váhal nad Lipnicí asi prohloupil, takže se ráda přihlásím příští rok znovu. 

Me nejvice pobavil strycek_skrblik, kdyz jakozto Ivosuv nahradnik na saunovem ceremonialu se snazil grepove aroma doredit vodou v lahvi, stojici hned vedle. Kdyz jsme ho poslali parkrat roztok jeste vice zredit, protoze se nam zdal prilis silny, dosli jsme na to, ze v lahvi nebyla voda, ale slivovice. Po tomto ceremonialu nam bylo jeste vice do smichu nez jindy.

NA ÚVOD : Cestou na Lipnici v pátek 4.5. /společně s Adou a MDr, kteří nás přibrali do auta / jsme se také zastavili na Horním náměstí v Humpolci. Probíhal tam zrovna majáles v moderaci Radia Vysočina = místní bigbít na plné pecky, kouř na pódiu, vepřová kýta na rožni, piva různých pivovarů, stánky se sladkostmi a záchodkové buňky toi-toi čisté a vonné! Stály hned u místního muzea, které nese jméno slavného opravdového rodáka Dr. Aleše Hrdličky, antropologa který však žil a výzkumy /také o indiánech/ uskutečňoval v USA, kde r. 1943 zemřel ve věku 74 let. Do muzea jsme vešli,vše prohlédli a na závěr od průvodkyně dozvěděli, že HLINÍKárium je na Havlíčkově náměstí. PROTO JSME V PONDĚLÍ 7.5. odpoledne projeli lesem a kvetoucími jabloňovými alejemi do Humpolce a sešli z Horního náměstí ulicí Žižkovou přes parčík na Havlíčkovo náměstí a našli budovu č.p. 91 se zeleným nápisem Infocentrum. Naproti poště je kino,ze 60tých až 70tých let,kdy se budovy plášťovaly hliníkovou konstrukcí do níž se vsazovala /opět hliníková / okna. Vešli jsme dovnitř, u pultu koupili vstupenku, a paní obsluhující – když viděla naše marné rozhlížení po vchodu do atrakce- říká:,,…jen počkejte, za chvilku vás tam zavedu." Potom odklopí střed pultu, otevře dveře do skříně a pokyne:,, …běžte dál, po schodech nahoru, zabloudit nemůžete." Ocitáme se tedy v části foyeru kina, rozděleného hliníko/sleněnými příčkami , olepenými plakáty a pohlednicemi, na tři malé části. K západu orientovanou fasádou žhne slunce – je asi 14 hodin, na školní stolek/ ze 70tých let / s psacím nářadím a tiskopisy k testu znalostí o filmu Marečku podejte mi pero. Na vedlejším stolku je album pohlednic z domova i ze světa adresovaných panu / Mr./ HLINÍKOVI, Hliníková ul., 396 01 Humpolec. V odstíněnější části expozice je obrazovka s videosmyčkou reportáží o dění kolem slavného virtuálního přistěhovalce , hliníková zvonkohra, školní tabule a stolek žáka Hujera – teď zjara bez švestek. V nejtmavší části je minikino kde běží scény z filmu Marečku podejte mi pero / teď zrovna žák Kroupa není ochoten půjčit žáku Plhovi kružítko – místo toho mu hází minci většího průměru /. V kině můžete posedět jak dlouho jak je libo,nebo zacinkat na zavěšené trubky různých průměrů a délek, vyplnit test – k němuž tahák již zmizel, a na závěr otevřít ještě jedny dveře… JANYKULA / janykula /vstupenka do HLINÍKária v Humpolci druhá strana vstupenky

Ještě bych doplnil k badmintonu – bez sítě a hřiště se dá považovat spíše za „pinkanou“, což ale nikomu z nás nevadilo, hráli jsme často a jedno odpoledne se nás sešlo na pinkání do kruhu poměrně dost (obě poloviny páru qwerty, vlčica, Pepper, Strýček Skrblík, mikee). Ta zmíněná rychlejší varianta se jmenuje speedminton, výhodou oproti badmintonu je větší dynamika hry, jednoduchá pravidla, přenosný kurt, dá se hrát téměř kdekoli (i za větru, v noci), hraje se s pálkami podobnými squashovým a těžšími míčky. Za sebe můžu speedminton vřele doporučit