| ||||
Pokusím se o cestopisnou prvotinu, abych nebyla jen konzumentem článků, ale také něčím přispěla. Dopředu vím, že můj článek nebude mít takový ohlas jako ostatní cestopisy, ze dvou důvodů. Jeden je, že to píši poprvé a vše se učím, druhým důvodem je, že budu popisovat málo známou destinaci v Bulharsku, která není tak vyhlášená jako třeba Primorsko nebo Burgas. Přesto se Vás pokusím zaujmout, protože městečko Lozenec se mi líbilo a třeba nasměruji Vaše kroky podobným směrem. Pokud ne, tak se v Lozenci stejně nic nezmění a městečko bude dál žít svým klidným, až trochu vesnickým životem. Krátká dovolená se mi, líbila a ráda se tam zase někdy vrátím. Takže nashledanou zase v Bulharsku a díky ,,Lozenci." Zobrazit místo Bulgaria na větší mapě Cesta byla hodně daleká, tak jen důležité průjezdní města, které jsem si napsala na papírek, protože navigaci nevlastním. Teplice, Praha, Brno, Bratislava, Budapešt, Kiskumajsa, Tompa, Subotica, Novi Sad, Beograd, Niš, Kalotina, Sofia, Plovdiv, Burgas, Primorsko, Lozenec. Počet kilometrů na mapě mně děsil už z počátku (1890Km), ale říkala jsem si celou cestu ,,holka to zvládneš" a ukážeš synovi zase jiné moře, než je v Chorvatsku. V polovině cesty u Niše jsem již byla vyřízená. Musela jsem si odpočinout a usnout, protože je to opravdu pro nezkušenou řidičku nesmírně daleko. V té chvíli byl jedinou mou motivací pokračovat v cestě, slib synovi, že si užijeme hezkou dovolenou u moře v Bulharsku. Cesta mi trvala i dlouhým odpočinkem a přestávkami 34 hodin. Vím, že je to hodně dlouho, ale jak jsem již výše podotkla, nejsem moc zkušená v řízení auta a už vůbec ne, na tyhle vzdálenosti. Do Lozence jsme přijeli po poledni a jediné po čem jsem toužila, byla voda. Vzala jsem si plavky v kufru auta a prvně okusila příjemné moře. Super pocit po tak dlouhé cestě. Syn vnímal cestu vcelku dobře, velkou část prospal, zbytek doby strávil na notebooku a sledováním filmů na přenosném dvd. Po osvěžení se v moři, jsem se vydala hledat nějaký domov, kde bychom mohli přebývat celých deset dní, našeho sladkého volna. Hned u prvního penzionu byla odpověd záporná, u druhého také, což mi trochu rozladilo. Netuše do té doby, že bulhaři kývají hlavou obráceně na souhlas než my. Takže vlastně všude mi říkali ano, jen já to z neznalosti úplně špatně vyhodnotila. V třetím penzionu jsem použila němčinu a ubytování, mimochodem moc hezké, bylo na světě, dokonce s balkónkem k moři. Jednalo se o penzion staršího manželského páru důchodců. Pán uměl trochu německy, tak jsme se domluvili na všem potřebném. Byli velmi ochotní po celou dobu našeho pobytu. Při domlouvání ceny nastal trošku rozpor, ale nakonec příjemný, kdy já mluvila o eurech a oni o levech, takže domluvená cena byla vlastně pro mě o polovinu nižší, než jsem si myslela já a přesto jsem byla ochotná uhradit. Jednalo se o částku deset za den a osobu, takže v eurech zhruba pět set korun za dvě osoby, v levech to bylo příjemnější, asi dvěstě padesát korun na den. Městečko bylo málo lidnaté, takže velmi klidné, ceny velmi, ale opravdu velmi levné. Ve městě je jen bankomat, banka nebo směnárna je v Kitenu a v Primorsku. (Asi 6–10Km). Bez auta je Lozenec trochu propadák, protože všechny autobusy ponejvíce končí v Kitenu. Těch co zajíždí až do pět km vzdáleného Tsareva, zase tolik není. Taxi v Lozenci zase nebylo tak levné, jak by se mohlo na bulharské poměry zdát. Potěšila mně kvalita malých restaurací, kdy veškeré jídlo chutnalo výborně, navíc za ceny, kdy jsem mohla chodit do restaurace se synem každý den. Co nás potěšilo, že na každém rohu dělají výborné palačinky a opékané mleté maso s názvem něco jako kebabče. Všude grilovali kuřata. Zmrzlina byla úplně skvostná. Naproti penzionu jsme měli zeleninu, kam směřovaly mé kroky každý den, pro čerstvý meloun a broskve. Dorty měli jedničku s hvězdičkou a zdálo se mi, že nestojí skoro nic. Všude je spoustu stánků s levným, ale velmi kvalitním oblečením. Památky v městečku žádné nejsou.Mé potěšení způsobila procházka druhý den po probuzení a nákupu, kdy jsem narazila na cedulku nastříkanou barvou na kámen, FKK plaža. V té chvíli už mi k dokonalosti dovolené nechybělo nic. Lozenec má tři pláže, jednu hlavní městskou, jak vidíte na videu, na konci na pravé straně sledujte jakýsi výběžek do vody, to je začátek pláže bez plavek, (na to, že je Lozenec skoro vesnice, tak pláž pro nudisty má asi 200 metrů, ne všude se ale dá pro kameny ležet.). Třetí plážička je malá a je to takový systém plavek neplavek, jak kdo chce. Ta je schovaná mezi skalami. Všechny pláže jsou pískové. Jeden den se objevilo na FKK pláži hodně zelených řas. Druhý den bylo zase čisto. Na FKK pláž vedou trochu provizorní schody přímo z Lozence, jen cesta k nim je trochu nevzhledná louka. Pláž se mi nechtělo moc fotit, protože vždy na ní někdo byl, tak jsem se bála vyndat foťák. Přesto se mi povedlo alespoň nějaké fragmenty zdokumentovat, skoro tajně. Pláž je vhodná na potápění, protože voda byla velmi čistá. Každý den nás tam bylo kolem dvaceti, maximálně třiceti lidiček. Výborný relax daleko od lidí a blízko ke stánku a plážovému baru na hlavní pláži nebo do městečka. Na louce nad pláží se dalo i parkovat auto. Jestli se to smí, to nevím, ale žádnou policii ani zákaz jsem neviděla. Nemusela jsem to řešit, protože plážička byla nedaleko mého penzionu. Na mapě jsem vyznačila sluníčkem přímo pláž FKK. V okolí Lozence asi dva km směrem na Tsarevo je známá pláž s kempem Arapya, kde je možné a bezproblémové jen nahoře bez. Bylo zde pár lidí, asi skalních naturistů a okolí to evidentně nevadilo. Pláž se mi velmi libila a několikrát jsem ji navštívila. Zdálo se mi, že zde lidé kempují na divoko i když je zde kemp. V kempu jsou služby i když já jsem vyzkoušela jen WC, sprchu a malý bufet. Pláž ARAPYA navštěvují turisté z obou uvedených městeček. Zdá se mi, že z Tsareva tam jezdí autobus, protože počet návštěvníků pláže zdaleka neodpovídal množství zaparkovaných aut na přilehlé louce. Lozenec jako městečko má co nabídnout jen klidným turistům, nejsou zde žádné noční podniky, jen příjemné zahradní restaurace, levné krámečky a stánky. Ubytování a noci jsou velmi klidné, ani hlavní silnice (Primorsko-Tsarevo) nebyla slyšet. Z obchodníků, majitelů penzionů je cítit srdečnost a úcta k zákazníkovi. Na mnoha místech jsou i české nápisy, některé restaurace mají jídelní lístek v nějaké jako českobulharštině, což je docela příjemné. Veškerá jídla obsahují bulharské koření čubrica, která dává jídlům úplně jinou chuť než jsme zvyklí u nás i když se jedná o podobné jídlo. Doporučuji ochutnat pleskavici a bulharskou mussaku. Mussaka je jídlo chudých, ale velice chutné a jedlé. Viděla jsem ji připravovat a jídlo pro pět lidí vyjde cca na sto korun našich. Jídla pro jednoho, třeba večeře vyjde cca na sto korun v restauraci. Včetně pití pro nás dva se nikdy nestalo, aby mi nestačilo deset euro. Porce jídla jsou opravdu veliké a zákazníky nešidí. Ochutnejte ryby na všechny způsoby, budou Vám opravdu chutnat. Lozenec je velmi levná destinace i v tak levném státě, jako je Bulharsko. Za Lozencem jsou zahrádky a při cestě procházkou kolem nich, místní dávají najevo svou pohostinnost a vždy vám dají ochutnat výtvory své práce, vypěstované plody nebo vlastní pálenku. Bulhaři jsou chudí, ale neskutečně pohostinní. Starý Sozopol je krásné městečko, kterému bych vytkla jen to parkování. Toulky starobylými uličkami, trochu nostalgicky působí, ale k vidění je toho opravdu hodně. Co mi překvapilo, že ulice jsou hrozně úzké. Někde nemůžou jezdit ani osobní auta, pro šířku ulic. Staré domy jsou velmi dobře udržované. Jsou to takové obydlené památky. Město je velice rušné a lidnaté, takže navštívit ho jako výlet stojí za to, ale jako místo na dovolenou bych si ho nevybrala. Ceny už jsou turistické, ale jednodenní výlet se ještě dá ufinacovat. Městečko je dost do kopce a dá se v něm snadno zabloudit. Služby jsou na perfektní úrovni a koupit se zde dá prakticky vše, což není v těchto oblastech Bulharska zdaleka obvyklé. Ve městě je dost hotelů a asi má velmi rušný noční život. (To asi, je proto, že jsem tam byla jen přes den.) U Sozopolu je vesnička Ravadinovo, kde nějaký místní miliardář koupil hrad a přestavěl ho na turistickou atrakci. Návštěvu hradu doporučuji. Je vidět ze silnice, takže ho nemůžete minout. Hrad nebo zámeček, pojmenujte si to jak chcete, je opravdu květinovou zahradou, která potěší každou ženu. V hradu pracuje údajně dvacet zahradníků a žen zahradnic. Starají se o zahradu opravdu precizně. Pokud své ženě budete chtít udělat opravdu radost, zaveďte ji sem. Muži si asi taky přidou na své, jelikož v areálu je chovný rybník kapřích matek a jejich dětiček. U rybníka funguje velmi přijemná venkovní restaurace s ne úplně závratnými cenami. Krmení labutí a ryb bavilo mého syna, tak jsem mu zakoupila dva celé chleby a sama se kochala květinovou zahradou hradu. Povedlo se mi najít i pávy a kachní farmu. Protože bylo velké horko, kombinovala jsem procházku s prohlídkou hradu, který byl v rekonstrukci, ale poskytoval moc příjemný stín. Nejsem závistivá, ale takové množství památek, historických artefaktů a spousta zajimavých věcí k vidění a patří to jen jednomu člověku, je snad i trochu nespravedlivé. Je zase chvályhodné, že poskytuje vše alespoň k prohlídce turistům. Na dovolenou bych jela i do toho hradu na celou dobu. Vstupné je symbolické, myslím, že to bylo děti zdarma a dospělý několik bulharských levíků. Asi do hodnoty našich sedmdesáti korun. Překrásné to místo. Dalším zajímavým výletem, byla cesta na turecké hranice. Vyrazila jsem tedy směr Tsarevo, Varvara, Achtopol, Sinemorec a do lesa do vesničky Rezovo. Chtěla jsem pokračovat i do Turecka, ale hranice jaksi nebyly. Dojedete pouze k hraniční řece, ale zde není žádný hraniční přechod. (Nejbližší je asi 40 Km v městečku Malko Tarnovo, úplně jiným směrem.) Příroda je zde krásná, moře čisté a plážičky perfektní. Ideální místa pro zamilované, místa kde nepotkáte živou duši. Pobřeží je skalnaté, menší pláže písek a mušličky, větší pláže jen čistý písek. Silnice za Tsarevem v kopci se rychle mění na tankovější dráhu a čím se blížíte k tureckým hranicícm, cesta je horší. Měla jsem na, podle Bulharů běžné silnici, strach o spodek auta. Vše ale dobře dopadlo, drhla jsem jen jednou, bez větších komplikací. Posbírala jsem jen nějaké kousky černého plastu. (Možná, ani nebyly moje.) Mám nějaké fotky, ale našla jsem video popisující stejnou cestu, tak to je lepší, než obyčejné mnou vyfocené obrázky. Cesta domů ubíhala dobře, ale o něco smutněji, protože krásná dovolená cestou domů pomalu končila. Za Starou Zagorou jsem potkala nějaké jihočechy, kteří přizpůsobili svou rychlost mé a provedli mně ucpanou Sofií. Tímto je zdravím a znovu posílám poděkování, pokud článek náhodou čtou. Co se týče dopravy bych podotkla pro všechny, kdo pojedou poprvé, že Bulhaři jezdí velmi rychle, hodně troubí a rádi předjíždí. Značky jsou zbytečností a omezení rychlostí pro smích. Dozorující policie má jen jediný efekt, a to je blikání dálkovými světly protijedoucích řidičů, upozorňující na jejich přítomnost. Tento systém upozorňování na Policii je opravdu doveden Bulhary k dokonalosti. Co závěrem? Cesta do Bulharska je dlouhá a jsem ráda, že jsem cestu sama vůbec zvládla. Byl to takový pokus omyl a hlavně cesta do neznáma. Vůbec nelituji, protože Bulharsko mi udělalo radost. Potěšíla mně hlavně cena, jelikož jsem nemusela na dovolené šetřit a přesto jsme měli se synem všeho dost navíc i kvalitní bydlení. Moře bylo perfektní, jídlo bylo velmi chutné a služby výborné. Počasí nám vyšlo na jedničku. Celkové náklady: Cesta tam a zpět, včetně mýta a dálničních známek 9000Kč, ubytování na deset dní 2500Kč. Denní průměrná útrata včetně výletů byla cca 600Kč, takže šest tisíc. Celá dovolená vyšla na necelých 18000 Kč, pro dva lidi. To je další důvod pro Bulharsko. Jestli se Vám zdá, že kladu velký důraz na ceny, Váš dojem je správný. Je to návod pro všechny, co neoplývají penězi a přesto si chtějí užít hezké dovolené u moře. Mně se to podařilo a mám z toho velkou radost. Vám všem přeji minimálně totéž, pokud vyrazíte do Bulharska nebo i někam jinam. Článek mírně redakčně upravil ROLAND. Svoje texty, fotografie, videa posílejte na EMAIL. Potěšíte sebe i ostatní naturisty. Pokud byste chtěli podpořit Naturistu cz. jakoukoli částkou, tak můžete bez poplatku systémem PAY SEC na naše jméno: naturista, číslo: 3891789. Inzerenti a zájemci: Chtěli byste zde prezentovat svůj obchod, nabídku, služby nebo Vaše činnosti? EMAIL. Využijte prosím naši širokou nabídku Vaší prezentace na internetu i na reálných a oblíbených akcích NATURISTA.CZ. | ||||
Přirozená radost ze života
Lozenec
Na první pokus je to skvělé – i na dvacátý by bylo. Jednomu se až sbíhají sliny při popisu místních lahůdek… asi se kouknu, jestli se tam nedá přiblížit s Ryanairem apod., auto a řidiče nemaje.