Jelikož se zde dosud neobjevilo nic z našeho úžasného n-týdne na Dářku, rozhodl jsem se, že to napravím, než mi začne selhávat paměť. Každopádně všichni, kdo s námi nebyli, budou po přečtení litovat, že se nezúčastnili.
Sobota 25.7.2009
Když jsme dorazili na místo, vypadalo to děsivě. Celý kemp byl notně podmočený. Jedno auto úplně zapadlo a druhé si naházelo od kol bláto otevřeným oknem dovnitř do auta. Děti byly nadšené Ubytovali jsme se a pomalu jsme se zabydlovali. Chvílemi ještě pršelo a viděli jsme i duhu. Navečer nás déšť pomalu opustil. Tak jsme se někteří vydali na procházku k vodě. Nádherná vodní plocha se skvělou písečnou pláží nás uchvátila. Děti se hned vrhli alespoň na brouzdání. Bylo přece chladno. Nakonec jsme ale skončili skoro všichni ve vodě a naopak se nikomu nechtělo ven na vzduch, protože ve vodě bylo nádherně, ale na břehu chladno.
Veranda
Neděle 26.7.2009
V neděli se poněkud projevil rozdíl mezi námi s již většími dětmi a maminkami s těmi nejmenšími. Zatímco naše děti se vesele patlaly v blátě, jedna maminka s prckem to vzdala a odjela a zbylé dvě raději vyrazily na výlet na Zelenou horu a do Žďáru. Ale o tom by měly psát ony. My přežili pošmourné dopoledne a po obědě vyrazili k vodě. S sebou jsme měli i Aquazorby a vodní trampolínu. Takže jsme měli pohybu více než dosti. Dorazila tam za námi i první skupina Poláků. Přivezli si s sebou i dvě děvčata, která navečer, když se pláž vyprázdnila, honili po všech možných aktivitách a tradičně fotili jak utržení ze řetězu. Nám se na tom nejvíce líbilo, že přivezli pro děvčata plážovou dámu a tak, jakmile se od ní vzdálili, hned jsme toho využili a obsadili jí a hráli jako vzteklí. Navečer náladu trochu narušil incident s Polákem-fotografem, ale v dobré partě nemá špatná nálada místo, takže za chvíli jsme se zase už skvěle bavili.
Pondělí 27.7.2009
V pondělí jsme pro změnu řádili u vody. Velkou zálibu si získalo házení „chlupatými“ míči, zvláště proto, že ten, kdo jej chytal, byl obvykle notně mokrý. Děti hledaly v písku poklad a nutno říci, že by jim mohl závidět kdejaký krtek. Relativně velký kus písečné pláže dokázaly prosít v naprosto rekordním čase. Získamýni „šperky“ pak zdobily sebe i každého, kdo jim přišel pod ruku. Jelikož se nás většina malinko připekla, byli jsme nuceni pláž opustit již navečer. Večer pak děti předvedly divadelní vystoupení. Nejprve pohádku o Červené Karkulce, pak zazpívaly a nakonec se uskutečnila pohádka O veliké řepě. Té se nakonec zúčastnili všichni (takže nejsou fotky). Tahali i bratranci a sestřenice a další zvířátka. Takovou řadu jste ještě nikdy u řepy neviděli.
Příště se můžete těšit na betonové sochy (ale fakt super), výlet na šlapadlech, motorové čluny, bodypainting – to je japonsky malování na tělo atd. (nechte se překvapit).
|
Pěkná reportáž
Díky za hezkou reportáž. Mohla to být povedená dovolená. Docela mě zaujal aquazorbing na pozadí celkem velkého Dářka. Nevyzkoušeli jste, jak se ta koule chová ve větru? Možná bych měl strach, že mě odnese vítr doprostřed rybníka.