| ||||
Po delším uvažovaní, kam v červnu na dovolenou (zvažovali jsme různá místa), jsme nakonec zvolili Černou Horu. Je to velmi hezké město, kde spousta turistů končí svoji pouť na dovolenou. Krásné pláže s pískem a kamínky koncipované částečně pod stromy připomínají Chorvatsko, a to včetně služeb a turistických atrakcí s přibližně stejnými cenami jako v Jižní Dalmácii. Velká nevýhoda je, že tu nejsou naturistické pláže a ani možnost nahoře bez u žen jsme nezaregistrovali. Naše cesta ale pokračovala více na jih k Albánii směrem k městům Bar a Ulcinj. Bar je malé městečko, kde je levněji než v Sutomore. Zde se nachází krásný kemp s překrásnou bílou pláží, jako by byla z mramorového makadamu nebo z křemenů. Takový kámen jsme ještě neviděli. Velmi pěkné místo, ale problém pořád stejný – nikde žádná žena nahoře bez a o nudistické pláži ani neuvažují. Pokračujeme do městečka Ulcinj, kde jsme měli několik příhod s nadháněči ubytování, jelikož na tento způsob odchytu zákazníků nejsme zvyklí. Město Ulcinj je dost nevzhledné město, hlavně asi kvůli nefungující popelářské službě. Počet skládek byl opravdu zarážející. Jen severní část městečka je trochu civilizovaná, rodinné domky jsou tam velmi hezké. Jiné části města ani nedoporučuji navštěvovat. Pláž v Ulcinji je asi 16 km dlouhá. To už je něco jiného, tam, kde funguje placená služba nebo kde jsou kempy či jiné ubytovací prostory, se vše rychle mění. Bazény, slunečníky, klimatizované restaurace, vše velmi komfortní. Ale pár kroků mimo tuto zónu najdete opět toulavé psy a obrovské skládky. Kemp v létě vypadal spíše jako staveniště, musím ale říct, že nás stavba nijak neobtěžovala. Snad jen hluk pracovních strojů a konvoje nakladních vozidel po ránu nebyly nic moc. Adu Bojanu koupil nějaký bohatý Arab a teď investuje obrovské peníze do její modernizace, protože kemp to opravdu potřebuje. Středisko by mělo zustat ještě v roce 2010 ve stejném režimu, pak snad nastane změna. Bude prý „all inclusive“, ale za cenu běžným smrtelníkům nedostupnou. V současné době je Ada Bojana nejdražší kemp v Černé Hoře, i když 25 euro pro tři lidi není vysoká cena. Ostatní kempy v okolí jsou ale za polovinu – Valdamos, Maslina atd. Kemp Ada Bojana byl opravdu rájem naturistů, co se týče ceny a služeb, ale musím upozornit na miliony komárů. Jsou černí, menší než u nás, ale velmi agresívní. Po deváté hodině večerní nešlo opustit bungalov nebo stan, abyste nebyli okamžitě poštípáni milionem čených hajzlíků. Různé repelenty byly zcela zbytečné, komáři jsou vůči nim imunní. Nic podobného jsme nezažili ani za našich povodní v roce 2002. Ráno v šest ale jako když utne a byl to zase ráj na zemi. Hodnocení kempu je poněkud rozporuplné, na jedné straně super služby pro naturisty a krásná obrovská pláž, kde mužete plavat doprava v Černé Hoře a doleva v Albánii (hranice prý vede někde v prostředku kempu). Velice levné potraviny, dobrá restaurace, pošta, recepce, možnost jízdy na koni a tenisová hřiště v kempu, čistota pláže i toalet a umýváren, to všechno jsou velké klady. Na druhé straně večerní invaze komárů, blízkost staveniště, toulajicí se nemocní psi a hned za plotem kempu desetitunové skládky odpadků jsou zase zápory. Počasí bylo velmi konstantní, 36 až 40 stupnů. Recepční si naříkal, že v červnu dvakrát hodinu pršelo, což se prý nestalo už několik let. Další naše cesta směřovala na Skadarské jezero, ležící dílem v Černé Hoře a dílem v Albánii. Na jeho černohorském pobřeží se můžete opalovat, jak budete chtít, ale i v létě při místních vysokých teplotách je hodně studené, takže koupání je spíše výjimkou. V Albánii je nudismus nemožný, už při zmínce slova FKK (více nám stejně nerozuměli) na vás koukají jako na úchyla. Z Albánie jsme projeli Černou Horou směrem na sever. Protože jsme chtěli poznat tuhle krásnou zemi, nevraceli jsme se stejnou cestou, kterou jsme sem přijeli, ale pokračovali jsme na Petrovac a Sveti Stefan, kde se nacházejí asi nejkrásnější pláže a jedna z těch nejhezčích je plně nudistická. Dojet na ni autem je ale výrazný turistický zážitek a slézt skálu k pláži je jen pro odvážnější typy. Další město, které jsme navštívili, je Budva. Ve městě je obrovské množství ruských turistů, takové Karlovy Vary v černohorském provedení. Nudismus je údajně možný (tahle informace je od majitele benzínové pumpy, kde jsme stáli kvůli nehodě dvou autobusů asi dvě hodiny) na ostrůvku přístupném přes most z Budvy, ale s hotelem, kde jedna noc vyjde asi jako měsíční pobyt kdekoliv v Chorvatsku. To znamená, že Budva je finančně prakticky Čechum zapovězená. Pokračovali jsme dále směrem na Boku Kotorskou, do města Kotor, kde jsme objevili tři kempy. To v tomto případě znamenalo, že na zahradě u rodinného domku jsou upíchlí turisti se stany a k zahrádce je připojeno betonové molo umožňující pohodlný vstup do moře.To celé za 10 euro na den pro celou rodinu. Nudismus zde není možný, jen převléknutí se do plavek je vnímáno velmi negativně kvůli přítomnosti malých dětí. Během plavby trajektem přes fjord do Kotoru jsme také nezaragistrovali na břehu žádné nudisty. Deset kilometrů za Kotorem přejíždíme hranice s Chorvatskem a nacházíme se v horách nad jižní Dalmácií. Z dálky koukáme na Dubrovnickou riviéru. Co říci závěrem k Černé Hoře? Chudší ekvivalent Chorvatska s krásnou přírodou, menším množstvím turistů, tím pádem je zde více soukromí pro naturisty. Exkluzivní fotogalerie ADA BOJANA
Zobrazit místo Montenegro na větší mapě Video FKK ADA BOJANA (v případě, že se nezobrazuje, tak si stranu natáhněte ještě jednou, F5): Video o Černé hoře, : Počasí, interaktivní mapu a umístění videa vytvořil Ivo Žurek | ||||
Přirozená radost ze života
Ada Bojana - Černá hora
Jak je vidět zas tak moc se od roku 2004, kdy jsme tam byli naposledy, nezměnilo. Tehdy jsme se k této lokalitě vyjadřovali zde:
http://www.naturista.cz/…a-bojana.htm
http://naturista.cz/…iewtopic.php?…
Kdo ví v co se to tam promění díky kapitálu. Pravdou je, že je to konec světa a když člověk opustí areál určený pro turisty, tak se setká s velkými kontrasty. Pokud si tam pojedu odpočinout a nevystrčím nos, tak se mi tam bude třeba i líbit. Ty pláže tam byly opravdu k nezaplacení, ale to je asi tak všechno. Tehdy jsme byli rádi, že jsme tam nepřišli o auto a že jsme ve zdraví dojeli.