| ||||
Kalendář si s námi někdy zajímavě pohraje – jako třeba 30. dubna, kdy se čas našeho pravidelného n-plavání v Praze-Suchdole potkal s každoročním rejem všech čarodějnic a podobné havěti. Dokonce i u nás na bazénu jsme proto přivítali návštěvu ne zrovna obvyklou… I když vatru v bazénu zažehnout neumíme, takže atmosféra nebyla pro takový večer úplně tradiční, přiletěly se na nás podívat hned dvě čarodějnice. Ta větší se blýskla s neuvěřitelně barevným účesem, menší se jen mračila a něco mumlala zpod klobouku. A že se vypravily mezi nás naturisty, neodpustily si malý vtípek – vlastně vypadaly jako čarodějové. Ale tomu se u podobných bytostí nedá moc věřit, ty si totiž přičarují kdeco: Tu bradavici, tam křivý nos… Zvlášť když jim v mokrém bazénu nehrozí, že je za to někdo upálí! A aby jejich návštěva byla ještě zajímavější, vysypaly z rance hromadu barevných dračích vajec. V tom okamžiku nastoupila náhradní možnost – co se nedá upálit, můžeme v bazénu utopit! Aspoň tedy ta vejce, protože čarodějnice se nedaly. Jistý plavec (hádejte kdo to tak mohl být) sice přešel do protiútoku, a zneškodnil rozšroubováním jedno lítací koště, to bylo ale rychle zas opraveno. Soutěž v topení dračích vajec nevyžadovala velké plavecké umění. Úkolem bylo udržet po dobu 10 vteřin co nejvíce barevných plastových „vajec“ pod vodou. Všichni borci zvolili přibližně stejnou taktiku, jeden po druhém se vrhali na své hromádky plastových míčků aby je vlastním tělem zatlačili pod hladinu, a zvítězil – jak je už na Pražském plavání skoro tradicí – opět Mišák. Jako hlavní výhru naše čarodějnice vykouzlily výtisk nudistického komiksu The Koala Bares od australského kreslíře Stephena Crowleyho, a pro všechny borce na předních místech pak ještě nejrůznější sladkosti. Atmosféra byla dočista slavnostní, potřásalo se rukama… A pak už jen poslední uplavané bazény, menší vodní bitva s barevnými míčky, a bylo načase odebrat se do šaten. Účast nebyla tentokrát nijak oslnivě velká (co bychom taky čekali v konkurenci všech těch čarodějných rejů venku), ale přítomní se myslím docela dobře bavili. Nezbývá než doufat, že příště se nás v Suchdole sejde zase trochu víc. A nezapomeňte: Letos u nás budeme plavat až do konce června! | ||||
Přirozená radost ze života