NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

PŘIROZENĚ: Výstava fotografů Karla Nováka a Jocka Sturgese

Vložil Anonymní, 26. Duben 2013 - 7:26

Včera (25. 4. 2013) jsme se společně s našimi ostatními brněnskými naturisty zúčastnili velmi zajímavé výstavy v Moravské galerii Brno, jejímiž autory byli nám dobře známý Karel Novák z Prostějova a světově dobře známý americký fotograf Jock Sturges (Wiki). Jak už samotný zvuk obou jmen napovídá, vernisáž přilákala velké množství lidí a atmosféra byla velmi zajímavá, inspirativní a kromě silného zážitku z výstavy nám přinesla příjemná setkání s naturisty ze všech možných koutů ČR (Plzeň nevyjímaje), ale i perspektivní rozhovory s fotografy Evženem Sobkem nebo Martinem Kosem. Hybnou silou celého projektu byl fotograf Roman Franc.



Fotograf KAREL NOVÁK uvedl fotografie z dob, kdy jsme my byli ještě malí, mladí nebo se zrovna narodili :-). Uvedené fotografie jsou vyslovenými dokumenty zrodu naturistického hnutí u nás. Antošky nebo Křetínka – to jsou Karlem dokumentovaná místa, kde se kolem roku 1990 začínalo formovat naturistické dění. Nadšený ([post]komunistický) n-klokot, který se v budoucnu již nikdy neopakoval. I zde uvedené fotografie jsou spíše historickými dokumenty, než vycizelovanými uměleckými díly. Nicméně výběrem fotografií se organizátor výstavy Roman Franc velmi přesně trefil do názvu výstavy: PŘIROZENĚ (v ČSSR 1990)


JOCK STURGES se naproti tomu ukázal jako velmi precizní fotograf, který ví o každém detailu na své fotografované scenérii, usměrňuje každý pohyb, záměrně využívá světlo. Napadlo mě srovnání namátkou třeba filmu Amadeus, který je také sestavou geniálních detailů. A ještě mě napadl jeden výrok jednoho zarytého komunisty z předlistopadových dob, který mi dodnes zní v uších: „Oni ti zpropadení američtí imperialisti jsou na vymření, ale co na nich obdivuju, že umí tak dokonale vybrat ty herce do těch svých filmů“ :-D.
Jistým způsobem lze i tak charakterizovat fotografie Jocka Sturgese. On svoji tvorbu charakterizuje jako „Smutnou vzpomínku na konec prázdnin, kdy se musí rozloučit s kamarády a začíná škola“. Není to tedy rozpustilé dovádění u vody, ale spíše scenérie ze značně neuskutečněného světa, který je spíš přáním než skutečností. Jock Sturges je světoznámý fotograf, který fotografuje dnes už několikátou generaci naturistů. Jeho fotografie byly v 90. letech prošetřovány FBI a jeho kniha Radiant Identities byla prohlášena za dětskou pornografii.


Karel Novák za socialismu, Jock Sturges za kapitalismu – oba si prošli peripetiemi pronásledováním státní mašinérií, která jejich díla prohlašovala za „nevhodná“ nebo „protizákonná“. Jak absurdní ten svět…
Atmosféra včerejší vernisáže byla ale zcela v duchu velkého uměleckého zájmu lidí opravdu na úrovni a doufejme, že „státní sloní přešlapování v porcelánu“ je na obou stranách velké louže nenávratně historií.
Výstava na mě zapůsobila velmi pozitivně a inspirativně. Setkalo se tady spousta lidí, kteří mají opravdový zájem o naturismus a mají snahu ho usměrnit na skutečně všeobecně přijatelnou úroveň. Na rozdíl např. od podobné výstavy Nackte Männer ve Vídni, která se ubírá spíše bulvárně-podbízivým směrem, je výstava PŘIROZENĚ opravdu zobrazením přirozeného stavu lidské nahoty, nebo přinejmenším snahou k této přirozenosti dospět.


Úvodní textÚvodní text


Velmi zajímavý je úvodní text k této výstavě. Mluví se v něm o konzumnosti dnešní doby, která vybízí ke konzumaci úplně všeho – od rohlíků počínaje a třeba nahotou konče. I proto je dnes nahota chápána spíše animálně (v mnohých případech až animózně) a to pro zdravý (chápej oduševnělý) pohled na nahotu není vůbec perspektivní.
Úvodní slovo také mluví o tělesném požitku a skandálnosti nahoty dnešní doby :-( a nevyhnutelném pocitu viny z ní :-(. Tato výstava obou autorů je „Zprávou vnějšímu světu, který sice nahotu diskutuje, ale chybí mu autentický zážitek“.
Věřme tedy, že tato výstava posune názor většinové společnosti zase kousek k pozitivnímu chápání nahoty a svět se posune od vzájemného animálního ochutnávání k lidštějším zítřkům.

PŘIROZENĚ: Výstava fotografů Karla Nováka a Jocka Sturgese

Kde: Moravská Galerie Brno, Husova 14, 662 26 Brno +420 532 169 111

Kdy: 26. 4. 2013 – 28. 7. 2013
DISKUZE s oběma fotografy v pondělí 29. 4. v 17 hodin, INFO
Diskutovat přijdou: Karel Novák (fotograf), Jock Sturges (fotograf), Michael George (Lektor, American and Cultural Studies), Dita Pepe (fotografka), Lucie Jarkovská (socioložka), Jan Hanák (kněz), Lída Horáková (vedoucí oddělení pro práci s veřejností MG).

Stránky výstavy: PŘIROZENĚ: Karel Novák – Jock Sturges

Článek o této výstavě v REFLEXU.

Výstavu zorganizoval: ROMAN FRANC

5
 
-

Jock Sturges a americká prudérie

Vložil abel (bez ověření), 26. Duben 2013 - 11:39

V r. 1995 jsem se dostal na půl roku do USA. M.j. jsem strávil necelé dva týdny u přátel v New Yorku. Při potloukání městem jsem narazil na knihkupectví, a v něm na knížku J. Sturgese Last Days of Summer (Poslední dny léta). Vyrazila mi doslova dech, tehdy jsem ještě chodil, ale poté, co jsem ji otevřel, a začal listovat, velmi jsem ocenil, že ve většině amerických knihkupectví jsou k dispozici židle [Úsměv] Taková krása! Stála baťovských 24,95 USD, prodavačka mi ji zabalila zcela bez komentáře. O pár týdnů později v Bostonu jsem se už po Sturgesovi v knihkupectvích cíleně pídil, a dopídil, měli tam jeho Radiant Identities (Zářící podoby, překlad jen přibližný). Na rozdíl od New Yorku prodavač nejenže zjevně ohrnoval nos, ale také, považte, chtěl po mně nějaký průkaz identity. Myslel jsem, že je to formalita kvůli věku, i když čtyřicátníka, navíc s berlemi by si s teenagerem splést neměl. Nicméně jsem si taky málem sedl, když mi sdělil, že to je hlavně kvůli adrese, občanům státu Massachusetts se tato kniha prodávat nesmí! Takže český pas ho zklidnil, dokonce si nás ani nepletl s Čečenskem [Úsměv] Ale neverbálně dával dost viditelně najevo, co si myslí o knížce a jejím autorovi.

 
-

U.S.

Vložil Pepper, 28. Duben 2013 - 19:23

Američani mají plná ústa svobody, ale přitom jsou to ultrapokrytci. Podotýkám, že jsem na jejich zkoumání měl celý jeden školní rok, takže se nejedná o odsuzování „od stolu“. [Úsměv]