NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

Dovolená na Tenerife, Kanárské ostrovy, Španělsko

Vložil Anonymní, 1. Říjen 2009 - 16:01

La PintaLa Pinta
Autentické zážitky z jednoho Kanárského ostrova – Tenerife: Sopky na každém kroku, nezapomenutelný černý písek, národní parky, papoušci a spousta jiných zajímavostí.
(Podrobné informace o FKK na Tenerife, video, počasí, mapy, GPS.)

Moje dva týdny na kanárských ostrovech Tenerife – letovisko Las Americas volně navazující na Los Cristianos, jih ostrova.

DEN PRVNÍ
Kolem 20. hodiny přistáváme na letišti Tenerife sur. Ačkoli je to do hotelu 18 km, téměř nestíháme večeři; ztratil se kočárek, průvodkyně z Fischera nakukuje do autobusu s batoletem v náručí a omlouvá se za zpoždění, o hodinu později se situace opakuje. Další kuk do autobusu, batole si vůbec nevšimne, že mu vyměnili matku, další půl hodiny se nic neděje, křik batolat v autobuse se změnil v jednolitý jekot. Dítě za mnou mě tahá za vlasy, bije matku i dědečka, dětí tam bylo více než dospělých a maminky s nimi vesměs cestovaly samy. Konečně vyrážíme směr hotel, recepční nás sáčkuje do jídelny. Chvíli ji hledáme, hotel La Pinta má recepci ve 4 patře, jídelnu v nule a náš pokoj ve trojce. Zjištujeme, že celý hotel je v ratanu, pan vrchní již o našem příjezdu ví a usazuje nás. Má skutečně přehled, tady by se nenajedla ZADARMO ANI MYŠ. Jídla je tu skutečně hodně a vše moc dobré, tady přiberu.


DEN DRUHÝ
Následuje info schůzka, delegátka není úspěšná v nabídce výletu, všichni chceme auto.

DEN TŘETÍ
Černý písek na památkuČerný písek na památku Jdeme si pro auto. Chceme malé auto, dostaneme velké za cenu malého – to ještě netušíme co všechno zažijeme – a vyrážíme na první přírodní, skutečně černou pláž; beru si písek na památku. Projíždíme skutečně úžasnou krajinou, kolem samé palmy, kaktusy a banánovníky. Je vidět nejvyšší polospící vulkán ve středu ostrova, 3600m vysoká Teide. Jsem natěšená na sopku, chci přímo do kráteru mezi sirné výpary.
Sopka TeideSopka Teide 

DEN ČTVRTÝ
Hustá oblakaHustá oblaka Jedeme do hlavního města ostrova SANTA CRUZ vyřídit povolení. Jedna senora mě vede asi 500m do kanceláře, která je bohužel zavřená, mají fiestu. Celé město je ozdobeno fáborky, nějací muži jsou oblečeni v pytlovině a zpívají jak o život Viva Tenerife, Viva Canarias. Jsem zklamaná, sopku zevnitř neuvidím. Jedeme do Národního parku (zajímavé), obklopí nás hustá pasatová oblaka, není vidět. Chvíli jedeme v oblacích, podle ukazatele jsme někde u Los Rodeos, nechvalně známého srážkou století. V 70. letech se tu srazily dva obří boeingy. Pokračujeme krajem borovicových lesů s obříma šiškama, vše je pokryto sopečným popelem; zastavujeme u vyhlídky a koukáme na sopku. Hluboko pod ní jsou hustá oblaka, není vidět městečko pod námi, ale slyšíme štěkot psů. Cesta vyžaduje stutečně řidičské umění. Opouštíme borovice a vjíždíme do krajiny známé z Planety Opic, lávový písek má mnoho barev. Přijíždíme k dolní stanici lanovky, ta nás zaveze necelých 200M pod kráter. Lanovka nás stojí 50 euro, jede 8 minut – vylézám z lanovky a zatočí se mi hlava. Ujdu dva kroky a jsem vyřízená, je tu minimum kyslíku, usedám a je mi jedno, že nemám povolení. Těch 200 metrů nahoru nevylezu, zkolabuju. K výstupu na vrchol vedou schody. Jsou tu 4 správci parku, pustí toho, kdo má povolení, jinak se každý z nich baví se svým mobilem. Slabost ustupuje a vnímám to kolem. Teide je stratovulkán, původní sopka se ohromným výbuchem vyčerpala a zhroutila se; později z ní vyrostla Teide. Koukám do kráteru, střídavě na vršek sopky. Manžel cítí síru, já nic. Najednou sopka odfoukne obláček, teď už výpary vidím i já. Procházka dokola kuželu je vcelku nebezpečná, hroudy popela se viklají pod nohama. Dál nás to nepustí, usedáme u info tabule, a já koukám na vrcholek jak zhypnotizovaná. Teide odfukuje obláčky síry. Poté se vracíme zpátky lanovkou dolů. Můj sen o vulkánu vyšel aspoň takto. Vím, že tady někde musí být ještě jedna sopka Pico Viecho, nikde ji ale nevidím. Zhruba za 50 minut jsme zpět v hotelu.
Koukám do kráteruKoukám do kráteru

DEN PÁTÝ
Pico ViechoPico Viecho Jedeme opět na černou pláž, neb ta světlá před hotelem má malé vlny. Ostraha pláže věší červené faborky do míst, kde jsou balvany. Všimnou si, že manžel kouří a přinesou mu žlutý kornoutek jako popelník. Plavčík naznačuje rukou do míst, kam kornoutek zapíchnout k barevnému slunečníku. Nastupujícím žárem kornoutků u slunečníku značně přibylo. Kornoutek je vybaven záklopným víčkem proti větru. Já jsem nekuřák, je mi jasné, že kornoutek přistane s námi na Ruzyni. Následující dny se kornoutek nepoužívá, je omyt sprchovým gelem a odvětrává se. Skutečně dělám, že kornoutek na balkoně nevidím. Manžel se zeptá, zda jsem si všimla, že ta praktická věc je u nás na balkoně..... Odjíždíme z černé pláže a najednou zahlédnu vyhryzlý kužel Pico Viecho! Najednou měním plán, navádím manžela. Ten točí auto zpět k Národnímu parku. Jedeme tam z jiného směru. Mám ohromnou radost, projíždíme krajinou plnou bublinek.
 

SamaraSamara

Dojíždíme k informační mapě. Tady je vidět na dalších pět sopek, které mají jména. Lezeme v největším vedru na sopku s názvem SAMARA. Koukáme do kráteru, sesbírám různě zbarvený sopečný popel. Vyšlapané cestičky vedou i mezi ostatní vulkány. Dívám se na Pico Viecho. Poslední výbuch před 200 lety, láva se valila ne z hlavního kráteru, ale z dvou bočních – dodnes jsou černé – a je tu i další vypuklina, která zatím nepraskla. Vulkány jsou na mých fotkách, co kousek zastavujeme a fotím zajímavé rostlinky; většina z nich roste pouze na Kanárech.
Pukliny na Pico ViechoPukliny na Pico Viecho 

Loro ParqueLoro Parque Nejcennější trofejNejcennější trofej DEN ŠESTÝ
Někdo nám chtěl ukrást espezetku, visí na jednom šroubu. Přivazujeme ji dentální nití a jedeme do Loro Parku. Nechávám se vyfotit mezi dvěma papoušky a pokračujeme jednotlivými atrakcemi. Šou delfínů, kosatek, tuleňů a papoušků – ti jsou nejlepší. Koupu se na místní černé pláži a sopečný popel je moje nejcennější dovolenková trofej.
DEN SEDMÝ

Odjíždíme na výlet – a upadlo nám kolo, ještě v letovisku, hned je kolem nás hejno Policia local. Vytahuju papír z autopůjčovny ORLANDO. Bere ho do ruky jeden senor, volá servisáka svým mobilem. Policajti mizí, servisák přijíždí, z igelitky vytahuje náhradní šrouby a chce kolo nasadit. Šrouby ale chodí, vytahuje papírový ubrousek, rve ho mezi šroub a kolo, vytahuje druhý ubrousek. Mezitím nám volá delegátka. Tohle auto, které přitahuje pozornost nechceme. Konkrétně toyota Corola, vcelku velký bourák to byl. Drahé kolo, na drahých šroubech, tři ukradli úspěšně, díky bohu se ten poslední uvolnil v letovisku a ne na dálnici. Není problém vyměnit za jiné, malé oklepané.
 

Puerto de la CruzPuerto de la Cruz Černá krása TenerifeČerná krása Tenerife DRUHÝ TÝDEN POBYTU
Ještě jednou jedeme na sever do Puerta de la Cruz. Sluníčko zde svítí zřídka, převážně hustá oblaka. Přesto mě městečko uchvátí svou vulkanickou krásou, černé pláže, černé balvany, černé chodníčky na promenádách, černé zídky, atlantik při pobřeží má stříbrnou barvu, kaktusy, palmy, aloe zde roste přímo mezi vulkanickým popelem. Velké vlny mi nedovolí se koupat, hledáme alespoň kamínky. Další dny to jsou jen krátké zajížďky na okolní pláže, např. v el Medano – tmavě hnědý písek. Pláž u hotelu vznikla smíšením navezeným pískem do toho vulkanického, je převážně světlá. 

Údolí GomeraÚdolí Gomera Vavřínový pralesVavřínový prales 

DEN TŘINÁCTÝ
Jsem pověrčivá: auto z půjčovny necháváme stát a jedeme na hříšně drahý výlet Jeepem na vedlejší ostrov Gomeru (turist web). Je 7 ráno, sedáme do Jeepu, trajekt na Gomeru trvá pouhých 40 minut. Gomera, to už nejsou vulkány, ale hluboká údolí a úzké cesty, je zde chladno jako v Jeseníkách, je zde ale bujná vegetace a vavřínový prales. Náš řidič v Jeepu má tak 28 let, Gomeru zvládá třikrát týdně; ostatní dny jede Teide. Chviličkama pouští volant a baví se s přítelkyní vedle. Před každou zatáčkou troubí. Španělovi vedle mě je špatně, rychle zastavujeme. Objeli jsme celý ostrov. Přes hluboká údolí se lidé dorozumívají pískáním, což nám předvádí číšník v restauraci. Kolem páté se vracíme do přístavu, tady už je teplo. 

GuimarGuimar Guimar pyramidyGuimar pyramidy DEN POSLEDNÍ
Autem na pyramidy v Guimaru. Odmítám platit vstupné témeř 11 euro/os., ale přicházíme snad jen o nějakou videoprojekci. Dírou v plotě vidíme do údolí přímo na pyramidy. Fotky dělám stejnou dírou. Sjíždíme k přístavu. Vidíme, že sopečné bublinky z ostrova bohužel mizí, jsou rozebírány jako stavební materiál. Naproti pyramidám přímo u cesty je divoká vegetace a obdivujeme něco jako angrešt.
K přístavuK přístavu AngreštAngrešt

Vracíme auto, balíme. Hotelový animátor už tančí s dětmi, pak je ještě kouzelník.

Loro ParkLoro Park LORO PARQUE, je to nádherná zoologická zahrada, která leží v Puerto de la Cruz. Centrum turismu na severu ostrova – a já tu jela hlavně kvůli papouškům. Je jich tu spousta, papouščí šou probíhá v pavilonku připomínajícím čínskou pagodu. Vše má perfektní hudební projekci, papoušci vám přiletí nad hlavami a šou začíná.
VIDEO LORO PARQUE

 

  1. I papoušek ví, že těch úžasných kanárských ostrovů je 7. Uvaděčka mu podává jednotlivé ikonky ostrůvku a papoušek je umisťuje do mapy rychlostí blesku.
  2. Jízda v autě. Papouškovi dojde benzín, sesedne z autíčka, obhlíží ho ze všech stran a vše komentuje zelený papoušek, jenž má na bidýlku připevněný mikrofonek. Je samozřejmě nabádán uvaděčkou ať drží zobák. Jmenuje se Charlie a do všeho kecá – bohužel španělsky.
  3. Papoušek má žízeň, dojíždí k automatu na nápoje, nemá eurovku, jeden turista v natažené ruce eurovku nabízí. Papoušek si pro ni přiletí a kupuje, samozřejmě pivo. Obulí se a už leží, nožky má nahoře… Prskáme smíchy. Vše stále komentuje Charlie s mikrofonkem, papoušci umí i počítat, nebo se urazit, naparovat se. Za vše jsou odměňováni jadýrky. Nechají se hýčkat, dokonce líbat na zobáček. Je vidět, že svou ošetřovatelku milují.
  4. Přilétají další a další papoušci a dokola oblétají celý sál. Tím šou končí, nicméně i v hotelu nám přichystali představení s papoušky. Jeden růžový mi seděl na ramenou a druhý modrý s půlmetrovým ocasem mi ležel v náručí. Za nějaká eura jsme se vyfotili. Na ostrově jsou možná další zologické zahrady, ale vstupné je dost vysoké. Autobusem by to stálo 50 euro, samotný lístek 31 euro.


Sopečná krajinaSopečná krajina DOVĚTEK

TENERIFE splnila můj sen. Je to krása a síla vulkánu, černé pláže jsou úžasné. Ty světlé, uměle sesypané působí kýčovitým dojmem. Nejhůře na mě působila žlutá pláž u hlavního města Santa Crus, připomínala zatopené pískoviště. Strašně se tu krade. Pro šoféry náročné, označení hlavní silnice neexistuje, spousta dopravních nehod, všichni jezdí v oklepaných popelnicích. Ve službách pro turisty pracují převážně Španělé, ostatní obyvatelé vypadají jak indiáni z Mexika, nepřipomínají vůbec Evropany. Sopečná krajina mi skutečně učarovala. Svou další dovolenku plánuji zase mezi vulkány, bude to Lanzarote.
23. 9. 2009 monna
Pro Naturista.cz upravil a doplnil Ivo Žurek.

 

Click for Tenerife, Canary Islands Forecast
FKK na Tenerife
Kompletní FKK web Tenerife. Informace Španělské federace Naturistů.
Interaktivní originální FKK mapa od Naturista.cz:

Click on Canary Islands on larger map

Jak plně využít Maps Google: Klikněte na výše uvedený odkaz Canary Islands, vyjede vám celá mapa. Tu můžete přibližovat, oddalovat. Na horním okraji mapy najeďte na „Další…“ a tím si zobrazte fotky, videa, textové info, webkamery. 

Pěkná videoprojížďka celým ostrovem Tenerife:
4.166665
 

Naturista World Member

 
-

poděkování

Vložil monna (bez ověření), 1. Říjen 2009 - 22:54

Chtěla bych poděkovat panu Žurkovi, za perfektní dílko a úpravu mých dovolenkových zážitků z Tenerife pro tyto stránky. [Úsměv] určitě je to na plný počet hvězdiček, moc děkuji monna


Žurek: Není zač, hlavně, aby se tady na Naturistovi objevilo víc takových dovolenkových zážitků jako poslala monna a ubylo žvanění a teoretizování.