Nevím, jestli je předvánoční stres všeobecnou nutností, nebo nuceným zlem. A jestli se úderem Večerníčku večera Štědrého jako na povel všude rozhostí klid a mír a Ježíšek poprvé zavzlyká ve chlívku.
Já jsem zažil už 40 Ježíšků a musím uznat, že čím větší byla očekávání, tím hlasitější byla zavzlykání. „Zase jsem nedostal autodráhu, zase jsem nedostal ten nejnovější typ MP3 ".
Myslím, že největší dar pro nás je schopnost odpoutat se od pozemských MP3 přehrávačů a podobných vymožeností. Dnes tento dar umí přijmout jen málo lidí, ale o to víc se může obdarovaný těšit ze života i úspěchů. Všechny významné osobnosti přinejmenším ve svých začátcích nemysleli na svoje blaho, viděli ve svých skutcích dobro pro své okolí. To jim otevíralo cestu k úspěchu. Vadim Petrov je považován za skladatele komerčního, skládajícího na objednávku. Tisíce skladeb od hudby ke Krtečkovi až po filmovou hudbu. V jednom rozhovoru jsem se ho ptal, na jakou objednávku složil jeho nejznámější skladbu NOKTURNO in G.
"Ale, to jsem složil pro Danu Medřickou…, to víte, když je člověku ne moc dobře, tak většinou neplánovaně složí něco poslouchatelného ".
Tak vznikla skladba, která nikdy nezamýšlela býti geniální a autorovi přinesla věhlas nebývalý. Byl to prostě dar Vadima Petrova lidem a vděku za něj se mu dostane snad i v jeho příštím životě.

Asi často se přemýšlí o "Daru života“. Proč je někdy tak nesnesitelný, když je to vlastně dar . V takových chvílích si vždycky vzpomenu na Kryštofa Haranta, jednu z nejvýznamějších osobností své doby, dvorního radou u dvora Rudolfa II. Ten, ač velevzdělaný, zcestovalý a pro vlast velmi cenný člověk se nedočkal jiného konce svého života, než že padl pod sekyrou kata Mydláře vedle dalších 26 českých pánů 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Kryštof Harant měl ale tak mocný dar, který mnohému chybí – odpuštění. On se rozloučil s tímto světem slovy:
Ach, můj milý Bože, jaké země jsem projel, v jakých nebezpečenstvích býval, za kolik dnův chleba nevídaje, a ze všeho mi můj milý pán Bůh pomohl; a nyní ve své milé vlasti nevinně umříti musím. Odpustiž pane Bože mým nepřátelům.


Myslím, že takovéto dary by měly být na světě těmi nejvyhledávanějšími. Oprošťují ducha od pozemského pinožení a dělají člověka člověkem. Není na ně třeba stát fronty, nervovat se v hypermarketech a nestojí nás vůbec nic. Snad jen to „pouhé“ odpoutání se od našeho současného ulpění na nejnovějším typu MP3 přehrávače.