Letos jsme na tu pomlázkovou taškařici měli opravdu hezký termín: Naše úterní plavání se, vcelku zákonitě, konalo pouhý jeden den po Velikonočním pondělí. Takže pomlázková nálada ještě nestihla tak docela vyprchat – i když, ono to vlastně o termínu vůbec nebylo…

Přestože to ten den jako Velikonoce vůbec nevypadalo, přestože jsme se na bazén my všichni museli vydat zimou téměř Sibiřskou, do které se po dopolední plískanici opět nějak vloudily sněhové vločky – přes to všechno jsme v úterý 25.3.2008 přišli do Holešovického bazénu oslavit svátky jara. Návštěvníky pravidelné, méně pravidelné, i ty zcela náhodné, vítaly hned u vchodu pomlázky, řehtačky a jiné nezaměnitelné dekorace, a svátky jara bylo cítit ve vzduchu.

A do toho!!!Před startemPřibližně v polovině obvyklé plavací hodinky pak vypuklo soutěžení o ceny a podobná zábava, do které se zapojila značná část přítomných naturistů. Vše dirigovali – nebo se o to aspoň snažili – dva Velikonoční zajíčci s pomlázkami… Tedy, aspoň doufám, že ty naše kostýmy přítomné publikum pobavily, jak to bylo v plánu.

Vajíčko, honem!Rozkousat…A na zpáteční cestu!Především proběhla soutěž – a jak můžete vidět na obrázcích, byla to řež vskutku urputná! Naši borci po krátké instruktáži, pod dohledem zajíčků, a za burácení pravých Velikonočních řehtaček, vyrazili do vod bazénu, aby na druhém břehu splnili co splnit měli, a vrátili se v co nejkratším čase pro výhru. Tím úkolem na druhém břehu bylo zkonzumování jednoho Velikonočního vajíčka, které bylo pro všechny případy ovšem v čokoládové verzi.

Čokoláda nevydrží…Předávání cenStupně vítězůSoutěžící podali skvělé výkony, jak končetinami při plavání, tak i čelistmi na břehu, a ve velmi krátké době se hlásili o výhry. Pomyslné stupně vítězů zaplavili příslušníci té mladší až nejmladší generace, jak to ostatně ke svátkům jara patří, a já myslím, že nikdo neměl námitky proti náskoku, který ti nejmenší na startu dostali. Rozdělovaly se výhry převážně sladké, z nichž některé hned na místě vzaly v rekordním čase za své, skoro jako by soutěž ještě stále běžela, a já myslím, že se všichni přítomní docela dobře bavili.

A nejen při soutěži. Kdo k nám chodí pravidelně, ten si určitě už dávno všiml, že někteří z nás se dovedou skvěle bavit i bez soutěží, jak ostatně vidíte na posledních pár obrázcích. Taková radost ze života, to je opravdový dar. I když já myslím, že stejně dobře si tu hodinu ve vodě užili i ti, kteří si přišli prostě jen zaplavat bez textilu, a které jsme nechali v klidu v druhé polovině bazénu. Každý po svém.

Tak zas někdy v úterý