Není žádnou novinkou, že v Praze již řadu let funguje pravidelné každotýdenní n-plavání. Stejně tak neměnný je bohužel i fakt, že v našem hlavním městě nemáme žádný bazén, jehož provozovatel by naturistickou hodinku zařadil do běžného programu. O plavání se tak starají naturisté sami. Pojďme se trochu projít změnami a novinkami, které letošní sezóna Pražského plavání přináší.

Nejviditelnější změnou je samozřejmě to, že letos začínáme plavat o měsíc později, v jiném bazénu, a také i v jiný den. Nutno přiznat, že místo a čas letošního plavání není úplně optimální – na tomto místě děkuji za všechny ohlasy našich příznivců, kterých si vážíme, i když jim nemůžeme vždy zcela vyhovět. Přesun plavání byl totiž vynucen, a také i limitován řadou různých faktorů, a v konečném výsledku není zase tak negativní, jak by se mohlo zdát.

Vinohradský bazén Pražské n-plavání se zdaleka nestěhuje poprvé. V historii této naturistické aktivity najdeme již řadu různých jmen organizátorů i bazénů – vynechám-li taková, jako YMCA, UNA, či Pražačka, která už málokdo skutečně pamatuje, někteří jistě zavzpomínají na přátelský bazén Sokola na Vinohradech, s usměvavým Petrem Malínkem za pokladničkou. Nikdo ale nevydrží u podobné aktivity donekonečna, a tak nastoupil pro změnu „náš“ trojlístek Petr+Pavla+Jirka.

Dalším n-bazénem v řadě se pak stal ten na Výstavišti v Holešovicích, který máme všichni ještě v dobré paměti. Stěhovali jsme se tam v době, kdy se našemu plavání dařilo, nevzhledný a zchátralý Vinohradský bazén přestával svou velikostí stačit (přes 30 lidí ve vodě!), a my zatoužili po lepším prostředí. Holešovice nám tehdy přinesly další plaveckou dráhu navíc, skutečnou oblohu za okny, příjemné ohřátí v páře, poměrně pěkné prostředí, někteří ocenili i další metr do hloubky či bezbariérový přístup. A cena za to vše byla přijatelná.

Na světě to ale už tak chodí, že lepší časy se střídají s těmi horšími. Můžeme spekulovat, zda se každotýdenní n-plavání pomalu přežívá v konkurenci různých stále častějších Babylonů a Čestlic, které nám nechávají už jen opravdu skalní sportovce, zda jsou lidé více líní či nemocní, zda se někomu lépe hodí ten či onen termín, nebo kolik lidí zajíždí raději 30km za Prahu do Slaného za cenově výhodnějším malým aquaparkem… Pravdou je, že návštěvnost v minulé sezóně znatelně poklesla. A protože cenu za vstupenky jsme se snažili nezvyšovat nad únosnou mez, výsledkem byla na konci sezóny záporná finanční bilance (bezmála 9 tisíc) – i přesto, že pronájem nijak nezdražil.

Holešovický bazén Někdo by možná čekal, že po takovém výsledku dají všichni od plavání ruce pryč – ale u nás v Praze byl pravý opak pravdou! Stálá parta pravidelných návštěvníků totiž drží při sobě, a existenci „našeho“ plavání si cení i jako společenskou událost. Zformoval se tedy jakýsi záchranný tým, připravený rozšířit řady organizátorů a garantů Pražského plavání, a nést společně i případnou další ztrátu formou (předem neznámého) paušálního vstupného.

Blížila se tedy sezóna, v níž se plavání po dlouhé době opře vedle běžných jednorázových vstupenek také o stabilní, v podstatě „členskou“ základnu, jejíž velikost už na papíře překročila 10 lidí. Podle všech propočtů to takto mělo v Holešovicích úspěšně fungovat, i když ekonomická bilance by byla nadále velmi napnutá.

Pak ovšem přišla zpráva o zdražení pronájmů v Holešovickém bazénu o více než 20% – a Jirka Böhm, který mezitím v roli hlavního organizátora vystřídal unaveného PetraK, měl hned plné ruce práce. Jestliže jsme již předtím vybírali za hodinu plavání 100Kč, nyní by cena vstupenky v Holešovicích vyšla už ke 130 korunám, což je už dvojnásobek textiláckého vstupu. Na pořadu dne bylo tedy najednou stěhování, a jak jsme se již přesvědčili i dříve, sehnat v Praze vyhovující pronájem bazénu (časově, cenově, umístěním, přijatelností bezplavkového provozu z hlediska jak prosklení tak postojů vedení), to není legrace. Bohužel ani návrat na Vinohrady se nevydařil.

Suchdol: Budova bazénu V této situaci, kdy posun směrem pryč z centra metropole byl v podstatě nevyhnutelný, se nám naskytl bazén Sportcentra ČZU v Praze 6 – Suchdole. Máme na něj dobré reference, rozhodně nejdeme do menšího (je to sice jiné místo a jiná budova, uvnitř se však nachází vlastně stejný bazén, jako v Holešovicích), a cena pronájmu je natolik příznivá, že jsme mohli pro letošek vstupenky o oněch 20–30% naopak zlevnit. To jistě potěší.

Budeme ještě vést jednání o případném využití sauny, která na bazénu existuje, a kterou bychom rozhodně chtěli do našich plavacích hodin zařadit. (Sauna má ovšem jiného provozovatele.)

Co přinesou další sezóny, to ukáže až čas, nicméně pro letošek máme opět příjemné místo, kde si může každý bez rozdílu zaplavat bez zbytečného textilu, a kde se budeme opět v přátelském duchu setkávat. A to je dobře.

Bazén Suchdol