Trasu jsme si lehce upravovali podle nálady. Takže jsme zabloudili i na Island, což je jeden z vrcholků J. hor a je zde klasická trampská základna (převis skály proti dešti a ohniště). Lehce jsme si také šplouchli do Bedřichovské přehrady, na jejímž vzdálenějším konci se nachází skvěle zašitá nuda pláž. Místní ji popisují jako „ráj na Zemi ve vysoké trávě“. 

Tak co vám má ještě povídat o Babylonu? Myslím, že ty všechny tobogány, Afrikány, čtvrťáky i šestáky už všichni znají nazpaměť. Maximálně si můžeme tak zahartusit na mizernou teplotu sauny, nevymýtitelné očumovatele, nebo příliš brzo uzavřené občerstvení.
Na co by se dalo docela neomšele nadávat a čemu by se dalo barvitě spílat byl celkem nový fenomén babylonských n-párty, který jsem pracovně nazval:

SKELNÁ VATA
Takovou typickou párty asi všichni znají – ťuk skleničkou, chachacha, a jak se máte paní magistro a co pan magistr, pořád pracuje, pořád pracuje… a k tomu hraje někde z pozadí docela nenápadná muzička, jen aby jako bylo řádně rozumět, co švitoří paní magistra. Muzička být ale slyšet musí, aby nebylo slyšet, co to paní magistra plácá za blblosti. Prostě taková hudební vata ;-)
Co bylo ke slyšení na této n-párty, to nebyla vata jako k vyplnění jakéhosi prostoru, to bylo sklo, které řezalo do uší i do krku. Babylon se asi chtěl zavděčit naháčům z celé ČR, tak pozval jakéhosi hluchoně-soustružníka, který jako z kalašnikova kosil z vrchního balkonu vše, co mu stálo v cestě. A ještě k tomu legálně.
Myslím, že babylonské párty pořád ještě procházejí dětskými nemocemi – od vymýcení textiláků (podařilo se), přes vzrůstající návštěvnost. Nyní je na pořadu ušní-vrahoun se zvukovým kalašnikovem, kterého by bylo třeba nasměrovat někam do libereckého podsvětí, kde určitě najde svoje uplatnění.
Nechci babylonské n-párty nazývat příliš honosnými názvy jako „prestižní akce naturistů“ apod. Nicméně je holým faktem, že Babylon je pro naháče prostě pojem, kvůli kterému se jich sem spousta táhne přes celou republiku. Proto by nemělo docházet k takovým amatérismům, jako je výskyt takovéhoto individua. Na ozvučení aquaparku musí být skutečný zvukový mistr, aby takový prostor zvládl.
Je taky otázkou, jakou skupinu populace mají n-párty oslovit. Asi bych dost postrašil cílovkou „pokročilejší střední věk, kafíčko, řízeček, Kája Gott a hlavně nohy v teple“, jo a taky aby bylo na co koukat, když starou jsem radši nechal doma ;-). Do Babylonu naštěstí jezdí podstatně aktivnější lidi, kteří tady dělají bez debaty skvělou atmosféru. A právě proto by hudební kulisa měla mít zajímavější ráz.
Tomu kulometčíkovi tam nahoře bylo absolutně jedno, že pod ním jsou romantické jeskyně s ještě romantičtějšími zákoutími, kam by se hodil i lehce přislazený ploužáček. Nu což, děti blbnou na tobogánech, potemnělá zákoutí v jeskyních můžou být pro dospělé.
Co byl ale hlavní kulometříkův problém – nevtáhl ani jednoho člověka do hry a pražil prostě celých 6 hodin sólo :-(. Když tady před 1/2 rokem hrála živá …skupina, tak to aspoň ke konci párty přilákalo dohromady lidi a vypadalo to trochu jako disco. Kulometčíkův „koncert“, to byl prostě terorrr.
Navrhnu Babylonu něco ve smyslu živé hudby bez elektřtiny. To je v každém případě lepší pro akustiku Babylonu a nemusí to hlučet celým areálem. Zájemců o muziku stejně nikdy není tolik, že by se mačkali kolem muzikantů dokola. Dnešní doba je podle většiny jistě „hučák, fičák, prostě vodvaz“. Nemusí to být ale stupidita na entou. Já mám třeba nezapomenutelné zážitky na skupinu TiDiTaDe, která dovede na každém svém vystoupení zvednout všechny lidi ze židlí a z akce dělá opravdu lidovou zábavu. By se měl kulometčík přiučit.
Tak myslím, jsme si zanadávali dost. Na trable zapomeneme, v mysli zachováme jen krásné zážitky z tobogánů, setkání s přáteli, krásně se pohupujících českých naturistek i z toho podělanýho kafíčka u bufíku. A budeme se těšit na další Babylon. No nemám pravdu, paní magistro? :-)