NATURISTA.CZ

Přirozená radost ze života

-

PODZIMNÍ BABYLON 2006

Vložil Anonymní, 17. Listopad 2006 - 16:23
Podzimní babylonská n-párty bývá už tradičně nejnavštěvovanější ze všech těchto akcí konaných každý 2. měsíc v roce. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se do Babylonu sjel téměř rekordní počet naháčů z celé republiky i zahraničí.
Večerní párty předcházel nádherný skoro letní den, který mnozí využili k výpravám do Jizerských hor. My jsme pokořili naší v zimě běžkařskou trasu Bedřichov-Nová Louka-Bedřichov. Fotogalerie


Naše pardubická sestava se poprvé usídlila v chatě MUHU v Jindřichově, severně od Jablonce.
Hned na zápraží nás uvítal přívětivý pan majitel Kolařík. Od něho jsme se také dozvěděli, kdo nebo co je to Muhu, kde je nejlepší pivo a jak to tady kolem dokola vypadalo před 100 lety. Takže Muhu. To je dítě krkonošského Krakonoše a orlickohorského Rampušáka (že by plod teplých letních večerů?). Postup byl ale na rozdíl od našich 4%ních spoluobčanů poněkud odlišný – nějak ho zplácali z mlhy. Takže proto Muhu, pro někoho možná Huhu, v každém případě je to dobrý duch Jizerských hor.
Chata je v klidném prostředí, přitom jen asi 5km od Jablonce. Kromě velmi přívětivé obsluhy se může pochlubit zcela unikátní sbírkou desítek dobových fotografií z doby cca. před 100 lety a vedle každé této fotky je její současná podoba, foceno v r. 2002.
Nás však nic neudrželo od toho, abysme sobotního rána vyrazili do hor. Tentokrát jsme vsadili na klasiku a absolvovali běžkařskou trasu Bedřichov-Nová Louka-Bedřichov (běžky jsme z důvodu zachování skluznice raději nechali doma). Počasíčko bylo téměř letní a jizerská příroda hrála všemi barvami. Hned bedřichovský rybníček nás přivítal babsky letní atmosférou:

Trasu jsme si lehce upravovali podle nálady. Takže jsme zabloudili i na Island, což je jeden z vrcholků J. hor a je zde klasická trampská základna (převis skály proti dešti a ohniště). Lehce jsme si také šplouchli do Bedřichovské přehrady, na jejímž vzdálenějším konci se nachází skvěle zašitá nuda pláž. Místní ji popisují jako „ráj na Zemi ve vysoké trávě“

Čím dál víc skučící děti nás čím dál rychleji naháněly na nějakou tu zmrzlinku nebo podobný pro ně hmatatelný cíl a smysl výpravy. Toho se jim dostalo na Nové Louce, kde jsme strávili pěkné chvíle, několik zmrzlin, řízků, zákusků, piveček a kafíček. Cesta zpět do Bedřichova se odehrávala za neustálých dotazů „a kdy už tam budééém a já chci do Babylonůůů a mě bolí nohýýý“. Babí léto se s námi rozloučilo asi 40m od našich aut, kdy se spustil vyloženě babsky hartusivý podzimní liják a my měli co dělat, abysme mu unikli. Tak to bylo naše rozloučení s létem a my se už viděli v babylonské Afrikaně, jak si budeme prohřívat upochodované oudy.

Tak co vám má ještě povídat o Babylonu? Myslím, že ty všechny tobogány, Afrikány, čtvrťáky i šestáky už všichni znají nazpaměť. Maximálně si můžeme tak zahartusit na mizernou teplotu sauny, nevymýtitelné očumovatele, nebo příliš brzo uzavřené občerstvení.
Na co by se dalo docela neomšele nadávat a čemu by se dalo barvitě spílat byl celkem nový fenomén babylonských n-párty, který jsem pracovně nazval:

SKELNÁ VATA
Takovou typickou párty asi všichni znají – ťuk skleničkou, chachacha, a jak se máte paní magistro a co pan magistr, pořád pracuje, pořád pracuje… a k tomu hraje někde z pozadí docela nenápadná muzička, jen aby jako bylo řádně rozumět, co švitoří paní magistra. Muzička být ale slyšet musí, aby nebylo slyšet, co to paní magistra plácá za blblosti. Prostě taková hudební vata ;-)
Co bylo ke slyšení na této n-párty, to nebyla vata jako k vyplnění jakéhosi prostoru, to bylo sklo, které řezalo do uší i do krku. Babylon se asi chtěl zavděčit naháčům z celé ČR, tak pozval jakéhosi hluchoně-soustružníka, který jako z kalašnikova kosil z vrchního balkonu vše, co mu stálo v cestě. A ještě k tomu legálně.
Myslím, že babylonské párty pořád ještě procházejí dětskými nemocemi – od vymýcení textiláků (podařilo se), přes vzrůstající návštěvnost. Nyní je na pořadu ušní-vrahoun se zvukovým kalašnikovem, kterého by bylo třeba nasměrovat někam do libereckého podsvětí, kde určitě najde svoje uplatnění.
Nechci babylonské n-párty nazývat příliš honosnými názvy jako „prestižní akce naturistů“ apod. Nicméně je holým faktem, že Babylon je pro naháče prostě pojem, kvůli kterému se jich sem spousta táhne přes celou republiku. Proto by nemělo docházet k takovým amatérismům, jako je výskyt takovéhoto individua. Na ozvučení aquaparku musí být skutečný zvukový mistr, aby takový prostor zvládl.
Je taky otázkou, jakou skupinu populace mají n-párty oslovit. Asi bych dost postrašil cílovkou „pokročilejší střední věk, kafíčko, řízeček, Kája Gott a hlavně nohy v teple“, jo a taky aby bylo na co koukat, když starou jsem radši nechal doma ;-). Do Babylonu naštěstí jezdí podstatně aktivnější lidi, kteří tady dělají bez debaty skvělou atmosféru. A právě proto by hudební kulisa měla mít zajímavější ráz.
Tomu kulometčíkovi tam nahoře bylo absolutně jedno, že pod ním jsou romantické jeskyně s ještě romantičtějšími zákoutími, kam by se hodil i lehce přislazený ploužáček. Nu což, děti blbnou na tobogánech, potemnělá zákoutí v jeskyních můžou být pro dospělé.
Co byl ale hlavní kulometříkův problém – nevtáhl ani jednoho člověka do hry a pražil prostě celých 6 hodin sólo :-(. Když tady před 1/2 rokem hrála živá …skupina, tak to aspoň ke konci párty přilákalo dohromady lidi a vypadalo to trochu jako disco. Kulometčíkův „koncert“, to byl prostě terorrr.
Navrhnu Babylonu něco ve smyslu živé hudby bez elektřtiny. To je v každém případě lepší pro akustiku Babylonu a nemusí to hlučet celým areálem. Zájemců o muziku stejně nikdy není tolik, že by se mačkali kolem muzikantů dokola. Dnešní doba je podle většiny jistě „hučák, fičák, prostě vodvaz“. Nemusí to být ale stupidita na entou. Já mám třeba nezapomenutelné zážitky na skupinu TiDiTaDe, která dovede na každém svém vystoupení zvednout všechny lidi ze židlí a z akce dělá opravdu lidovou zábavu. By se měl kulometčík přiučit.
Tak myslím, jsme si zanadávali dost. Na trable zapomeneme, v mysli zachováme jen krásné zážitky z tobogánů, setkání s přáteli, krásně se pohupujících českých naturistek i z toho podělanýho kafíčka u bufíku. A budeme se těšit na další Babylon. No nemám pravdu, paní magistro? :-)

0